Zůna ruší sekci, která dostala české firmy k F-35. Experti se diví, stát přichází o miliardové know-how

Pro uzavřený okruh českých firem, které se věnují zbrojním zakázkám, je to velmi nepříjemná zpráva. V době, kdy jiné státy v Evropě a NATO hledají způsob, jak co nejvíc podpořit domácí obranný průmysl a zapojit ho do miliardových evropských projektů, se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) rozhodl, že zruší sedm let fungující Sekci průmyslové spolupráce.

Firmy tak ztrácí jediné místo v resortu obrany, které je může podpořit v získávání kontaktů a zakázek v zahraničí nebo při zapojování do zakázek, jež jsou bonusem za to, že si česká armáda pořídila nějaký typ výzbroje. Díky práci tohoto oddělení se české firmy zapojily do výroby bitevníků F-35 nebo tanků Leopard. Z kooperací těží také státní podniky jako LOM Praha nebo VOP CZ, jimž přispívají k tomu, že jsou v černých číslech.

Sekci vede od roku 2023 vrchní ředitelka Radka Konderlová. Ta zde působí od jejího založení v roce 2020 tehdejším ministrem obrany a současným ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO). „Že se chystá reorganizace, jsme věděli. Že se pod Radkou Konderlovou houpe křeslo, také. Ale zrušení sekce je absolutní šok pro každého,“ řekl jeden z několika lidí z oboru, s nimiž HN o dění na ministerstvu mluvily.

Podle informací HN se Konderlová dozvěděla o zrušení sekce od ministra Zůny ve středu. O den později doputovala zpráva i mezi zaměstnance a začala se šířit dál. V pátek ji nakonec ministerstvo obrany krátce potvrdilo. Odvolalo se na škrty a optimalizaci, kterou požaduje programové prohlášení vlády a po jednotlivých resortech ji chce premiér Andrej Babiš (ANO).

analýza

Miliardy z Berlína na 15 let dopředu. Česko může vyrábět obrněnce pro celou Evropu, pokud přestane škrtat v rozpočtu

13. 3. 2026 ▪ 7 min. čtení

V sekci, která se má zrušit už za dva a půl měsíce, pracuje kolem 70 lidí. Průmyslové spolupráci se věnuje jen část z nich. Jde ale o úředníky s těžko nahraditelnými znalostmi z posledních let, kdy se spolupráce s průmyslem prohlubovala. Často jim je kolem 30 let, „baví“ je bezpečnost a možnost pracovat na projektech s armádou.

„Pracovali na metodice, procesech a koncepci toho, jak do vyzbrojovacích projektů zapojit český průmysl,“ upozorňuje David Kadlčík, řídící partner Thalor Group. Její součástí je firma One3D, jež se podílí na vývoji mřížky pro motory stíhaček F-35.

„Tyhle lidi si okamžitě rozeberou firmy,“ varuje Jakub Karas, prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl. Stát tak může velmi rychle ztratit know-how, jehož vybudování trvalo řadu let, protože zahrnuje znalost a kontakty jak na české firmy, tak i na zahraniční zbrojní koncerny. Podle Karase se především díky sekci řízené Konderlovou tuzemské podniky dostanou k exportní spolupráci s velkými hráči jako Lockheed Martin, BAE nebo Bell. „Pro ně je tato sekce klíčový partner,“ dodal.

Průmyslová spolupráce v obraně se nakonec přesune pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Převod agendy v pondělí odpoledne na tiskové konferenci oznámil vicepremiér a šéf resortu Karel Havlíček (ANO). Cílem podle něj je posílit rozvoj domácího obranného průmyslu a jeho lepší provázání s ekonomikou.

„Chceme vytvořit silný sektor, který nebude závislý jen na velkých hráčích, ale také na menších a středních podnicích, start-upech či univerzitách. Zároveň chceme podpořit výzkum a vybudovat stabilní infrastrukturu zbrojařského průmyslu,“ řekl Havlíček.

Jenže i toto řešení má svá ale. Pro zahraniční partnery z řady zemí je u mezivládních zbrojních kontraktů a spoluprací hlavním partnerem ministerstvo obrany. „Vůbec to nesouvisí s kvalitou lidí na MPO. Prostě je potřeba vojenská uniforma nebo vizitka resortu obrany,“ řekl HN jeden ze zdrojů. Konderlová, která umí šest jazyků a má zkušenosti z diplomacie i byznysu, je také často tím, s kým se zahraniční delegace setkávají, když přijedou do Česka. Zároveň má kontakty v Evropské komisi, kde se nyní utváří průmyslová politika týkající se obranných firem a vznikají programy, přes které tečou peníze do unijních projektů, jako je třeba výroba munice pod hlavičkou ASAP.

Původně přitom ministerstvo obrany ve svém vyjádření uvedlo, že se kompetence Sekce průmyslové spolupráce rozdělí. Hlavní část měla převzít Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), jež se dosud za ministerstvo hlavně podílela na organizaci muniční iniciativy pro Ukrajinu. Ministerské oddělení zaměřené na vojenské technologie pak mělo přejít pod Sekci vyzbrojování a akvizic.

Ministerstvo obrany je od počátku vládnutí premiéra Babiše pod drobnohledem kvůli kritice za předchozí akviziční nákupy. K atmosféře nejistoty přispívají i spekulace o tom, že Zůna může být brzy vystřídán zmíněným Metnarem. Ty vyplývají hlavně z různých interpretací nedávné Babišovy „inspekce“ na ministerstvu obrany. 

Dobré nejsou ani vztahy Zůny s končícím náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Dost velké pnutí představuje na ministerstvu rovněž působení politického náměstka za SPD Radovana Vícha, bývalého plukovníka, který se netají obdivem k Rusku. 

Nynější oznámení přichází v době, kdy do Česka přijel generální tajemník NATO Mark Rutte, aby před summitem aliance v Ankaře probral s Babišem důvody, proč země neplní povinnost vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Na loňském summitu v Haagu se členské státy shodly, že do deseti let navýší výdaje na obranu a bezpečnost až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta.