Česko musí být u společného pořizování vojenského materiálu. Je to nezvratné

Modernizace české armády, která v posledních dvou letech dotáhla řadu komplikovaných tendrů, bude mít dopad i na tuzemský průmysl. Ten může těžit z průmyslových spoluprací na stíhačkách F‑35 nebo bojových vozidlech pěchoty CV90. Stejně důležité je ale pro české firmy zapojení do projektů Evropské unie. „Poroste význam Evropského obranného fondu zaměřeného na vývoj nových evropských vojenských platforem. Stále větší důraz bude mít společné pořizování vojenského materiálu pro více armád najednou. Je to již nezvratně rozjetý vlak a české firmy musí být v něm,“ říká Radka Konderlová, vrchní ředitelka sekce pro průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany.

Jak velký je dluh Česka v případě modernizace armády?

Obrana v minulosti vždy odnesla šetření ve státním rozpočtu. Vnitřní dluh armády je ve vztahu k celkovému rozpočtu násobný. Z velkých modernizačních zakázek se před vypuknutím války na Ukrajině v roce 2022 podepsala jen smlouva na izraelské radary MADR nebo přezbrojení dělostřelectva houfnicemi ráže 155 milimetrů, používané v NATO. Další velké a připravované vyzbrojovací projekty se rozhodly až potom. Ať už jde o bojové vozidlo pěchoty CV90, jež je spojené se strategickou prioritou vybudování těžké brigády, nebo pořízení nadzvukových letounů F‑35, které začnou od roku 2030 nahrazovat Gripeny. Na investice do modernizace armády teď jde kolem 60 procent rozpočtu na obranu.

Co armádu ještě čeká?

Pořízení tanků. V souladu s rozhodnutím vlády ministerstvo obrany přistupuje spolu s dalšími státy ke společnému nákupu tanků Leopard 2A8 pro německý bundeswehr a vyjednává se o tom s německým ministerstvem obrany. Další strategickou akvizicí je pořízení transportních letounů C‑390 od společnosti Embraer pro vzdušné síly.

Jednou z možností pro české firmy je v roce 2021 vzniklý Evropský obranný fond, kde je na různé společné výzkumné a vývojové projekty skoro osm miliard eur. Umíme je využít?

Zatím se do projektů zapojily asi tři desítky českých subjektů. Když zahrneme programy různě spojené s konfliktem na Ukrajině a určené na zvýšení výrobních kapacit, získaly už tuzemské subjekty z evropského rozpočtu určeného na posílení evropského obranného průmyslu téměř miliardu korun. Navíc se letos v červnu podařilo schválit program PRODEF, ten umožňuje spolufinancovat české subjekty, které uspějí v rámci projektů v Evropském obranném fondu. V této souvislosti organizujeme průmyslové dny s velkými evropskými zbrojaři. Naposledy jsme v září uspořádali takový den s francouzskou společností Thales. Zúčastnilo se přes 50 českých subjektů.

Kolik na to má ministerstvo peněz?

Můžeme finančně podpořit až polovinu uznatelných nákladů. Zatím jsme na příští rok vyčlenili částku 10 milionů korun a v příštích letech ji dle potřeby máme možnost navyšovat. Hodně nám pomohla Technologická agentura ČR, která pro nás bude PRODEF administrovat.

Uspěl nějaký český start‑up v akcelerátoru DIANA, který zřídilo NATO?

Ten vyhledává start‑upy vyvíjející duální technologie s inovačním potenciálem, které může využít také armáda. DIANA začne naplno fungovat až příští rok. Nicméně hned při loňské výzvě získal podporu 100 tisíc eur český start‑up Dronetag. Ten se zaměřuje na bezpečný provoz dronů. Roste, nabírá lidi a také díky úspěchu v akcelerátoru získává nové příležitosti po celém světě. Dalších pět výzev bylo vypsáno letos v červenci a nyní probíhá vyhodnocování. Podle mých informací se tentokrát přihlásilo pětkrát více českých start‑upů.

Možností, jak může Česko svoje zbrojaře podpořit, je průmyslová spolupráce spojená s velkými armádními tendry. U bojového vozidla CV90 to zatím vypadá nejlépe. Je to tak?

Výrobce vozidla BAE Systems má podepsané smlouvy s 20 českými podniky, včetně státního podniku VOP CZ. Seznam ale určitě není konečný, takže uvidíme.

A co tendr na F‑35? Je tu spolupráce Lockheedu a konsorcia vedeného PBS. Pak smlouva Američanů se státním podnikem LOM Praha. Není to málo?

Další tři dohody se měly podepsat na Dnech NATO v Ostravě. Kvůli povodním byly ale odloženy. Nyní se hledá jiný vhodný termín. Dojednávání smluv s českými partnery zbrzdilo vyjednávání dohody mezi výrobcem letounů Lockheed Martin a americkou vládou, od níž F‑35 formou vláda–vláda kupujeme. K jejímu podpisu došlo tento týden a máme indikace, že do konce roku Lockheed Martin podepíše další kontrakty k dojednaným projektům průmyslové spolupráce. Celkem by jich mělo být jedenáct.

Vrátím se ke konsorciu, kde je PBS Velká Bíteš, firma One3D, specializující se na kovový 3D tisk, a centrum HiLASE, jež dělá laserové technologie. Za mě je to ideální projekt. Kombinuje tradiční průmyslový podnik a malou technologicky velmi inovativní firmu a výzkumné centrum. Navíc je spojený s vývojem, který má uplatnění v celém dodavatelském řetězci letounu F‑35. V dohodě o průmyslové spolupráci s ministerstvem obrany se americká firma zavázala, že bude vyhledávat další příležitosti ke spolupráci v pokročilých technologiích. Ať už jde o kybernetickou bezpečnost, senzoriku nebo vesmírné technologie. To, že se podařilo u Lockheed Martinu a Pratt & Whitney vyjednat projekty pro české firmy, beru jako velký úspěch. Většina zemí, které nebyly u samotného počátku programu vývoje letounu páté generace a kupují si je, se totiž rozhodla z důvodu uzavřenosti dodavatelského řetězce o průmyslové spolupráci vůbec nevyjednávat.

Zájem o Česko má také brazilský Embraer. Nedávno přijela jejich velká delegace. Jak vidíte průmyslovou spolupráci tady?

Pro Embraer jsme v Česku stejně jako pro německého výrobce tanků KNDS uspořádali průmyslový den. V případě Embraeru je ideální, že se české Aero Vodochody od roku 2010 podílelo na vývoji a dodávkách transportního letounu C‑390. Další projekty se pak snáze nabalují.

Obranný průmysl

Čeští zbrojaři trhají exportní rekordy. Byznys táhne nejen Ukrajina

8. 10. 2024 ▪ 9 min. čtení

Válka na Ukrajině zásadně zvýšila význam dronů. Čeští výrobci je umí dělat a zároveň tady přímo působí ukrajinské firmy. Jak se v tom ministerstvo obrany angažuje?

Je pravda, že tu vznikla česká pobočka společnosti DeViRo, která vyrábí průzkumné drony Leleka. Na Ukrajině je to momentálně nejpoužívanější průzkumný prostředek a díky Česku se jeho výroba zdvojnásobila. Pomáhali jsme například s počáteční administrativou a dovozními licencemi na subdodávky. Pokud by se západní armády rozhodly pořídit si tyto drony do výzbroje, budou se vyrábět u nás.

Jak významný je pro české výrobce export na Ukrajinu?

Dá se říci, že Ukrajina je teď pro náš obranný průmysl druhý domácí trh. Pokud bych srovnala loňský rok s rokem 2022, tak se vývozy zvedly 40krát. Za rok 2023 byl vývoz vojenského materiálu na Ukrajinu ve výši 840 milionů eur, tedy asi 21 miliard korun.

Kam vedle vlastní armády a Ukrajiny české zbraně nejvíc míří?

Česká armáda svou velikostí náš obranný průmysl nemůže „uživit“. Proto je tak důležitý export, který tvoří více než 90 procent tržeb. Geopolitická realita je dnes taková, že modernizují a zbrojí armády na všech kontinentech. Naše firmy jsou dlouhodobě úspěšné na Blízkém východě, kde jsou největší odběratelé Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Nebo v jihovýchodní Asii, kde jsou to Indonésie, Vietnam a Filipíny. Tradičním kontinentem pro náš obranný průmysl je Afrika. Zde máme šanci i díky tomu, že africké země stále využívají sovětské systémy. České firmy je umí modernizovat, dodávat náhradní díly i servis a také nabídnout náhradu.

Co nová teritoria, kde čeští výrobci ještě nebyli?

V leteckém a kosmickém průmyslu se objevují příležitosti v Japonsku a Jižní Koreji. Úplnou novinkou je Austrálie, která má velké plány na modernizaci armády do roku 2035. Pro české podniky je to náročný, ale zajímavý trh. V září se čtyři české firmy zúčastnily v Melbourne hlavního australského veletrhu zaměřeného na pozemní techniku. Příští rok v březnu se chystáme podpořit účast českého leteckého průmyslu na leteckém veletrhu v Avalonu. Podobně teď v říjnu podpoříme české firmy na akci Japan Airshow.

Jakým způsobem tuto podporu českým společnostem realizujete a jak velké finance do takové podpory jdou?

Spolupracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu na oficiálních českých účastech na klíčových veletrzích. Poprvé jsme to loni udělali na pařížské airshow. Neděláme to jen v segmentu aerospace, národní stánek byl letos v červenci i na největším evropském veletrhu vojenských technologií Eurosatory, který pravidelně hostí také Paříž. Letos finančně podpoříme českou účast na 16 veletrzích. Máme na to nástroj pro podporu ekonomické diplomacie PROPED s ročním rozpočtem přes 10 milionů korun.

Speciální kategorií jsou u průmyslové spolupráce státní podniky pod ministerstvem obrany. Jak se teď daří LOM Praha a VOP CZ?

Jsou to podniky, kterým může ministerstvo obrany v případě krizového stavu nařídit, co mají dělat. Jejich role je tudíž klíčová a musí si zachovat a rozvíjet své schopnosti. Pro LOM Praha je zásadní zapojení do přezbrojení na vrtulníky platformy H1. Průmyslová spolupráce s americkou firmou Bell přenáší know‑how a technologie pro zajištění životního cyklu vrtulníků Venom a Viper i podporu simulovaného výcviku pilotů na základně v Náměšti nad Oslavou. LOM bude těžit také ze zavádění letounů páté generace.

Obranný průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

A jaká je tedy kondice společnosti VOP CZ?

I VOP CZ patří mezi pět hlavních společností, s nimiž BAE Systems podepsal smlouvy spojené s dodávkami CV90. Podnik bude pro tato bojová vozidla vyrábět podvozky a působit jako integrátor. Není to malý projekt. Vyjednává se také o zapojení VOP CZ v rámci pořízení hlavního bojového tanku. Pořád je tu také schopnost oprav a modernizace spojená s tanky T‑72.

V nové Evropské komisi bude nově post komisaře pro obranu. Bude to pro český obranný průmysl důležité místo? Zatím to na moc velký rozpočet nevypadá.

Obrana jako taková je stále ve výsostné pravomoci národních států a klíčové je pro naši obranu členství v NATO. Ale bezvýznamná pozice to nebude, komisař pro obranu bude koordinovat nejen všechny iniciativy EU na podporu evropského obranného průmyslu a technologií, ale též oblast vesmíru. V novém víceletém finančním rámci po roce 2027 může být podíl tohoto segmentu větší. Evropské projekty v následující dekádě budou pro český obranný průmysl i pro ministerstvo obrany zásadní. Poroste význam Evropského obranného fondu zaměřeného na vývoj nových evropských vojenských platforem. Stále větší důraz bude mít společné pořizování vojenského materiálu pro více armád najednou. Je to již nezvratně rozjetý vlak a české firmy musí být v něm. My se jim v tom snažíme pomáhat.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obranný průmysl.