Zbrojní průmysl v Česku zažívá v posledních letech velkolepou renesanci. Části firem z obranného průmyslu násobně roste byznys kvůli válce na Ukrajině, české zbraně, munice a další vybavení se ale vyváží do celého světa.
Ruská invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety nastartovala evropské zbrojovky včetně těch českých. Jejich byznys začal raketově růst ale nejen díky zakázkám přímo souvisejícím s válečným konfliktem na východě. Vydělávají nepřímo také na tom, že evropské země doplňují zásoby vojenského vybavení, jehož část putovala na pomoc Kyjevu.
Dalším impulzem jsou rostoucí výdaje na obranu většiny států Evropské unie, které procitly z dlouhotrvajícího pocitu bezpečí. „Válka na Ukrajině ovlivnila naše fungování hlavně tím, že se změnilo vnímání bezpečnosti nejen v Evropě, ale i v dalších teritoriích. Tím pádem vzrostl zájem o produkty obranného průmyslu, přestože nesměřují přímo na Ukrajinu,“ potvrzuje ředitelka komunikace společnosti Omnipol Marika Přinosilová.
Výsledkem jsou rekordní hospodářské výsledky mnoha českých zbrojovek a výrazně rostoucí objem exportu. „Podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu vyrostl export zbraní v roce 2023 na 60 miliard korun. O rok dřív to bylo asi 30 miliard a v roce 2021 zhruba 15 miliard. Poslední dva roky tedy o sto procent,“ upřesňuje šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.
Export na Ukrajinu? Přísně tajné
Jednou z nejrychleji rostoucích zbrojovek v tuzemsku je v posledních několika letech Czechoslovak Group vlastněná podnikatelem Michalem Strnadem. V prvním roce konfliktu na Ukrajině koncernu sdružujícímu na stovku firem vzrostl zisk o více než 170 procent na 3,5 miliardy. Drtivá většina jde na konto vývozu. „Od února 2022 Ministerstvo obrany ČR u našich společností žádné nové zbraňové systémy neobjednalo. I v současné bezpečnostní situaci tedy platí, že nás z 90 procent neživí české veřejné zakázky, ale export,“ komentuje místopředseda představenstva CSG David Chour.
Jak velký podíl na rostoucím byznysu skupiny má Kyjev, ovšem CSG neuvádí. Ve výroční zprávě za loňský rok se lze nicméně dočíst, že nadpoloviční část obratu firma realizovala jinde. „Nadpoloviční většina produkce CSG, konkrétně 51 procent, mířila do evropských zemí (kromě Ukrajiny). Dvě třetiny tržeb CSG byly generovány v členských státech NATO, třetina ve zbytku světa (především na Ukrajině, v Indonésii, ve Vietnamu a v Maroku),“ informuje koncern.
Nepříliš velký podíl na obratu mají dodávky na Ukrajinu také v případě skupiny Colt CZ Group. Někdejší Česká zbrojovka, která se prostřednictvím akvizic v zahraničí vypracovala v důležitého světového hráče na poli zbrojního průmyslu, má těžiště byznysu hlavně ve Spojených státech, kde realizuje na dvě pětiny tržeb. „Co se týče tržeb, zveřejňujeme výsledky hospodaření dle regionů, a nikoliv za jednotlivé země (výjimku tvoří Česko, Spojené státy a Kanada). Nicméně mohu upřesnit, že v roce 2023 tvořily dodávky pro ukrajinské ozbrojené složky jednotky procent z celkových výnosů,“ říká mluvčí Colt CZ Group Eva Svobodová.
Místo vývozu kompletních zbraní se nicméně Colt CZ Group hodlá na Ukrajině angažovat jiným způsobem. Podle Svobodové se na spolupráci s ukrajinskou společností Ukroboronprom dohodla jedna z dceřiných firem Coltu, společnost Sellier & Bellot, již Colt CZ Group akvírovala na konci loňského roku. „Obě firmy se dohodly na spolupráci při výrobě několika typů malorážového střeliva na Ukrajině, kdy společnost Sellier & Bellot dodá stroje pro výrobu střeliva,“ říká mluvčí.
Kromě toho se další z „dcer“, společnost Česká zbrojovka, v návaznosti na výše zmíněnou dohodu zavázala k transferu technologie pro montáž pušek CZ Bren 2, a to také na Ukrajině. „Tato spolupráce souvisí s úspěšným nasazením produktů CZ na ukrajinském bojišti v rukou ukrajinských ozbrojených složek,“ vysvětluje Eva Svobodová. Přes zakázky pro kanadskou vládu pak exportovala na Ukrajinu ruční palné zbraně a střeliva pro potřeby ukrajinské armády také společnost Colt Canada.
Výrobce dělostřelecké munice, společnost STV Group, také odmítá prozradit podíl zakázek pro ukrajinskou armádu na svém exportu. „Zásadní pro nás je plnění našich závazků pro Ministerstvo obrany ČR a další státy NATO. Současně neustále rozšiřujeme portfolio našich zákazníků v mimoevropských zemích. Dodávky na Ukrajinu obecně z bezpečnostních důvodů nekomentujeme,“ říká ředitel speciálních projektů firmy Pavel Beran. Už před časem ale firma připustila, že právě konflikt na Ukrajině měl pro její byznys zcela zásadní význam. Ostatně, jistě ne náhodou tržby mezi lety 2021 a 2022 stouply téměř o 300 procent na 5,2 miliardy; zisk byl více než sedminásobný: 1,8 miliardy.
O okrajovém vlivu zakázek pro ukrajinskou armádu hovoří také Omnipol. „Našimi hlavními trhy jsou Asie, Afrika nebo Jižní Amerika. Tržby naší společnosti každopádně kontinuálně významně rostou, ale není to v závislosti na zakázkách na Ukrajinu,“ konstatuje šéfka komunikace Marika Přinosilová.
Na zcela jiný trh se zaměřuje také další věhlasná značka české provenience – Aero Vodochody. „Aero má za sebou přelomové období. Úspěšně jsme předali prvních šest proudových letounů Aero L‑39NG zákazníkovi, kterým jsou vietnamské vzdušné síly,“ říká mluvčí Aera Radka Černá. Letouny si ale prý získaly pozornost i v Evropě. „Státy si uvědomily, že zajištění bezpečnosti je zásadní. Sledujeme růst vojenských rozpočtů a obměnu vojenské techniky. S tím se zvyšují i nároky na personál a výcvik pilotů, kde můžeme významně přispět k dosažení soběstačnosti nebo vyšší nezávislosti států v oblasti výcviku vlastních pilotů díky našemu cvičnému proudovému letounu Aero L‑39NG,“ dodává Černá.
Česko musí být u společného pořizování vojenského materiálu. Je to nezvratné
Výhodou pro Aero má být skutečnost, že platforma L‑39NG v současné době umožňuje západní i východní konfiguraci a splňuje podmínky komplexního a nákladově efektivního výcviku budoucích pilotů letounů čtvrté a páté generace, jako jsou například letouny F‑16 a F‑35. Cvičit na nich tak v budoucnu budou vedle českých pilotů také letci z programu NATO Flight Training Europe.
Rozporuplný přístup bank
Bezstarostnost Evropy z hlediska vlastní bezpečnosti se ještě před začátkem války na Ukrajině projevovala nejen tím, že jednotlivé země zanedbávaly své armády a rezignovaly na plnění závazků vůči NATO – tedy utratit ve výdajích na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Kvůli zásadám ESG a odpovědnému přístupu k podnikání se staly zbrojovky dokonce „personou non grata“ u finančních institucí. Banky a pojišťovny dávaly ruce pryč nejen od fosilního průmyslu, ale také od výroby zbraní.
V posledních třech letech se nicméně přístup finančního sektoru postupně mění. Především velcí producenti z obranného průmyslu mají při žádostech o financování dveře otevřené. „Přístup bank k financování se výrazně zlepšil po politické intervenci na úrovni Evropy i naší paní ministryně a pana premiéra. Banky si navíc zřejmě samy uvědomily, že rostoucí obranný průmysl je rovněž i příležitost pro ně. Dnes je situace taková, že alespoň v našem případě se banky téměř předhání, kdo bude náš financující partner,“ pochvaluje si Pavel Beran ze společnosti STV Group.
Totéž tvrdí i samotné banky. „Česká spořitelna patří k hlavním financujícím bankám špiček českého zbrojního průmyslu a klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Jedním dechem ale dodává, že úvěr nedostane každý, kdo o něj požádá. „Financování zbrojních zakázek vždy samozřejmě pečlivě posuzujeme, aby se námi financované zakázky neocitly například v rukou ruské armády a podobných teroristických skupin,“ vysvětluje Hrubý.
Důslednější zkoumání žádostí o úvěr v případě zbrojních firem potvrzují i další finanční instituce. „Zbrojní průmysl samozřejmě patří mezi odvětví, která jsou více sledovaná, podobně jako hazard. Je tedy možné, že od klienta budeme potřebovat pro schválení úvěru více informací a rozhodně bude základním předpokladem, že celý jeho záměr je v souladu s předpisy České republiky. Roli také hrají naše interní AML směrnice,“ vysvětluje mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek. Pokud jsou všechny náležitosti v pořádku, jednání o úvěr se ale podle něj banka nebrání.
Některé z bank dokonce kvůli aktuální nejisté geopolitické situaci svůj dřívější postoj přehodnotily a jsou vůči zbrojařům vstřícnější než před několika lety. „Jsme zodpovědnou korporací a jsme si vědomi, že součástí naší role je povinnost přispívat k obraně hodnot svobodné demokratické společnosti. Proto jsme upravili náš postoj k obrannému průmyslu zaměřenému na armádu, policii a další obranné složky a v této chvíli již pracujeme na několika projektech v této oblasti,“ říká mluvčí ČSOB Marie Průchová. Příkladem „přijatelného“ klienta je podle ní třeba společnost URC Systems, která dodává bezpečnostním složkám rušičky nebo systémy obrany proti dronům.
Například UniCredit Bank upřednostňuje při financování zbraní jednání přes důvěryhodného prostředníka. „V našem případě je to typicky ministerstvo obrany. Proces probíhá tak, že ministerstvo obrany je zadavatelem zakázky, kterému poskytneme financování a ten následně nakoupí onu vojenskou techniku, která se pak dodává ukrajinské armádě,“ popisuje mluvčí banky Petr Plocek.
Stáhněte si přílohu v PDF
Navzdory někdejší opatrnosti či rovnou odmítavému postoji vůči firmám z obranného průmyslu tak dnes podle Plocka činí celková expozice tuzemských finančních institucí vůči zbrojařům na 30 miliard korun. „Asi 20 miliard lze přičíst dvěma významným korporátním bankám, jež jsou obě vlastněny zahraničním subjektem. Jednou z nich jsme my,“ dodává Plocek.
Druhou bankou s významným portfoliem zbrojařských klientů je pak Komerční banka, která firmám z oboru napůjčovala kolem 11 miliard korun. Firma se sice s ohledem na bankovní tajemství nemůže chlubit konkrétními jmény všech klientů, „nicméně sesbírali jsme souhlasy jednotlivých klientů a můžeme zveřejnit, že jsme například jedinou a hlavní bankou Aera Vodochody,“ říká mluvčí Šárka Nevoralová. Kromě výrobce letadel podle ní Komerční banka poskytuje financování společnosti Czechoslovak Group, a to včetně peněz na její mezinárodní expanzi. „Pomáháme také aranžovat uvedení akcií Colt CZ Group,“ dodává Nevoralová.
Zatímco velcí hráči mají u bank většinou dveře otevřené, menší firmy podle Jiřího Hynka z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu stále narážejí na potíže. „Dělali jsme průzkum mezi lednem a červnem 2024. Ukázalo se, že se přístup bank vůbec nezměnil. Některé zavírají firmám ze zbrojního průmyslu účty a nechtějí jim poskytovat úvěry. Především malé a střední firmy mají velké problémy. Víme o středně velkých firmách, které rozšířily portfolio o výrobu vojenského materiálu a dostaly se do problému s bankami,“ uzavírá Hynek.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obranný průmysl.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
