Úvěrový podvod rozlišuje dva stupně

Novela trestního zákona míří na hospodářské a majetkové delikty (6)

Úvěrový podvod rozlišuje dva stupně

* Vedle obecného ustanovení o podvodu (§ 250 tr. zák.) máme nyní dvě speciální ustanovení, a to pojistný podvod a úvěrový podvod. Také obecné ustanovení o podvodu doznalo malé změny.
Pojistnému podvodu bylo věnováno pojednání v Hospodářských novinách dne 10. prosince letošního roku. Nyní se pokusím vyložit úvěrový podvod, což bude obtížnější. Pod společným názvem jsou tu vlastně dva speciální druhy podvodu: úvěrový a subvenční-dotační. Ekonomický rozdíl je podstatný: Peníze půjčené na základě úvěru se musí věřiteli vrátit, kdežto subvence-dotace se nevrací. Z toho plyne rozdíl ve stupni nebezpečnosti obou druhů podvodu. Při úvěrovém podvodu v užším slova smyslu je věřitel poškozen v prvé řadě na svém nemajetkovém právu, a to právu určovat použití úvěru (v odborném tisku se před novelizací psalo, že je možno tyto případy stíhat jako nemajetkový podvod podle § 209 tr. zák.), při subvenčním-dotačním podvodu je věřitel poškozen na tomto právu i na majetku.
Úvěrový podvod a subvenční podvod zná také německé právo. Tam je v trestním zákoně definováno, co se rozumí úvěrem a co subvencí (§ 264 a 265b něm. tr. zák.), náš zákonodárce přenechal výklad těchto termínů judikatuře.
Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 497 obch. zák.). Tato smlouva má povahu smlouvy o budoucí smlouvě o půjčce. Věřitel je tu tedy nucen určité své finanční prostředky pro tento účel rezervovat. Obyčejná půjčka (§ 657, 658 obč. zák.) je něco trochu jiného.
Praxe našich peněžních ústavů poskytuje celou řadu účelově vázaných půjček (zákon o bankách říká "poskytuje úvěry"). Např. jsou to úvěry na nemovitý majetek, úvěry spotřebitelské, tzv. překlenovací úvěr v Čs. stavební spořitelně aj. Mám za to, že i tyto úvěry jsou v novém ustanovení § 250b tr. zák. chráněny. Nebyly tu však míněny podvody toho typu, jako když někdo vykládá, že mu umřela babička a že má neočekávané výlohy, čímž vyláká od důvěřivého člověka 3000 korun.
Judikatura bude muset najít hranici mezi "úvěry" a "půjčkami". Německý trestní zákon to přesně rozlišuje.
Dotací se označuje poskytování peněžních prostředků zpravidla bez právního nároku. Je to termín, který se vyskytuje v předpisech o rozpočtech (státu, ústředních orgánů aj.). Jako subvence se dříve nazývaly poskytnuté finanční prostředky, které byly přísně účelově vázány. V poslední době se používá jen termín "dotace" a dřívější rozdíl zanikl. Ze státního rozpočtu republiky se mohou poskytovat dotace právnickým osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost, a dále mohou být dotace poskytovány občanským sdružením, politickým stranám a státním fondům republiky (Slovník českého práva, I. díl, 1995, str. 253).
Před novelizací byl dotační podvod v určitém případě posouzen jako trestný čin podle § 127 odst. 1 tr. zák. (č. 46/1995 Sb. rozh. tr.).
Podle důvodové zprávy nebylo dosud možno postihovat nepravdivá tvrzení při uzavírání smlouvy o poskytnutí úvěru či dotace. Domnívám se však, že i před novelizací bylo většinou možno tyto případy postihovat, ale svízelné bylo dokazování podvodného úmyslu. Nyní stačí jen dokázat, že dlužník o nepravdivosti věděl (nebo věděl, že údaje mohou být nepravdivé, a byl s tím srozuměn).
Do obecného ustanovení o podvodu byla doplněna slova "nebo zamlčí podstatné skutečnosti". Také to bylo podle okolností pokládáno za uvádění v omyl. Např. když někdo zamlčí, že nemovitost je v demoličním pásmu, takže nabyvatel či nájemce se z ní dlouho těšit nebude.
Švýcarské trestní právo chystá změnu v opačném směru: Uvádění v omyl nebude možné pouhou nečinností, nýbrž vždy jen konáním.

§ 250b Úvěrový podvod
(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu nikoliv malou.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
Nové znění § 250 - podvod
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody...