Parita kupní síly

ČĺSLA

Parita kupní síly

V roce 1990 byl nově stanoven kurs koruny ke konvertibilním měnám. V roce 1991 byl v podstatě upraven na současnou úroveň: průměr deviza střed činil 29,49 Kčs/1 USD a 18,05 Kčs/1 DEM. V roce 1995 se koruna stala konvertibilní. K 24. březnu 1997 činil kurs 29,45 Kč/USD a 17,41 Kč/DEM. Jak v roce 1991, tak ještě v současné době je koruna devizově výrazně podhodnocena proti reálné hodnotě.
Ve skutečném ekonomickém životě to znamená, že pokud vyvážíme nějaký výrobek nebo službu, jsou její pořizovací náklady v ČR po přepočtu na jakoukoliv valutu nízké a tedy výrobek může být v cizině cenově konkurenceschopný. Naopak dovážený výrobek je ve srovnání se stejnými tuzemskými výrobky při stejných výrobních podmínkách nákladově drahý. Pomocí devizových kursů přepočítáváme všechny platby mezi cizinou a námi a zahraniční turista tedy pořídí po výměně deviz v ČR více zboží, než by za tyto peníze pořídil doma.
Laici tak přepočítávají i mzdy a platy. Např. relativně velmi nízký starobní důchod ve výši 800 DEM v Německu znamená v ČR zhruba 14 000 Kč měsíčně, průměrná měsíční mzda v SRN oceněná např. na výši 3000 DEM představuje u nás zhruba 52 000 Kč. Průměrná hrubá mzda v ČR dosáhla loni 9676 Kč, tedy jen 555 DEM. A unisono příjemci pracovních odměn, důchodů atd. u nás počítají, kolik se dostane v SRN a o kolik se ve stejném případě méně dostane v ČR. Proti odhadnuté průměrné mzdě SRN by to byl rozdíl více než 42 tis. Kč. Je tomu tak skutečně? Bylo by tomu tak opravdu, kdyby zaměstnanec pobíral v Německu plat a za něj žil v ČR, popřípadě si za své marky pořizoval v ČR jakýkoliv majetek. V reálném životě však německý občan doma sice má výše uvedené příjmy, ale také musí na své životní potřeby platit podle cen a plateb reálných v Německu. Stejně tak doma i český občan. Teprve porovnáním toho, co se za stejné potřeby platí v Německu v DEM a v ČR v Kč, dostáváme vlastně porovnání kupní síly marky a koruny. Říká se tomu parita kupní síly. Je velmi nesnadné ji přesně vypočítat. Průměrný spotřební koš (při zohlednění plateb) je v zemích různý (např. ve spotřebě potravin, v zaměření na průmyslové zboží, v užívání různých druhů služeb). Při po- užití spotřebních košů dvou zemí a jejich vynásobením cenami v obou měnách dostáváme čtyři čísla. Např. co za český spotřební koš se zaplatí v DEM a v Kč a co za německý spotřební koš v DEM a v Kč. V praxi se proto vypočítávají často průměry obou spotřebních košů. Ekonomové pak počítají poměr mezi devizovým kursem příslušných měn a mezi paritou kupní síly a označují jej jako koeficient ERDI (Exchange Rate Deviation Index). Posledně publikovaný v materiálech ČNB říkal, že v roce 1994 tento koeficient vůči DEM dosáhl hodnoty 3,03 (v roce 1990 3,74). Do roku 1996 kupní síla koruny se snížila o 18,7 %, marky o 3,3 %. Koeficient ERDI měl hodnotu již jen 2,64. Jestliže tedy devizový kurs 17,4 Kč/1 DEM dělíme ERDI 2,64 (=6,6), dostaneme násobek DEM pro její převedení na koruny v paritě kupní síly. (vac)