V rámci tzv. Reichesmessen se velký evropský trh autorů a ilustrátorů knih ve Frankfurtu nad Mohanem konal již na počátku 15. století, první "Büchermesse" pak již krátce po Gutenbergově vynálezu knihtisku. Frankfurt měl v té době pověst velmi liberálního města. Zavedení císařské cenzury, třicetiletá válka a postupný rozvoj literatur v národních jazycích ovšem způsobily, že své výlučné postavení ztrácel. Pokus o návrat k dávné tradici se uskutečnil až po druhé světové válce.

První knižní trh, od něhož se datuje současné pořadí, uspořádal Svaz německých knihkupců roku 1949. Letošní veletrh, v pořadí 49., se konal od 15. do 20. října v šesti gigantických halách frankfurtského výstaviště. Literaturu v tištěné i elektronické podobě tu představovalo 9600 nakladatelů ze 107 zemí. Vystaveno bylo 306 tisíc knih, z toho 80 tisíc čerstvých novinek. Nejpočetněji tu byla zastoupena německá vydavatelství, po nich následovali nakladatelé britští a severoameričtí. Z české republiky svoji produkci představily tři desítky domů, některé i samostatnými stánky. 

Pravidelným vyvrcholením svátku literatury bývá předání tzv. mírové ceny Svazu německých knihkupců. Svaz byl založen v roce 1825 a nyní sdružuje 6788 členských firem - 2120 nakladatelů, 84 velkoobchodníků s knihami a 4513 knihkupců. Držiteli ceny se v minulosti stali např. Albert Schweitzer, Karl Jaspers, Carl Friedrich von Weizsäcker, Ernst Bloch. Roku 1989 byla udělena Václavu Havlovi, pozdravný projev - Slovo o slově - za něho tehdy přednesl herec Maxmilian Shell.

Letos cenu, dotovanou 25 tisíci markami, převzal 19. října v Paulskirche turecký spisovatel Yasar Kemal (74). Svaz ocenil nejen jeho romány a povídky, které poskytují "neúplatný pohled na realitu" Turecka, ale také společenskou angažovanost. Spisovatel je kurdského původu a často ostře kritizuje ankarský režim za postoj vůči Kurdům. Kvůli působení v Kurdské straně pracujících byl několikrát odsouzen do vězení. Nyní žije v exilu.

Udělení ceny se neobešlo bez skandálu. Kemal při přebírání odsoudil "neuvěřitelně špinavou, brutální a nesmyslnou válku" mezi Turky a Kurdy, ale kritizoval také způsob, jakým se v Německu zachází s tureckými dělníky jako s "lidmi třetí kategorie". Německý literát Günter Grass v laudatiu pak ocenil nejen autorův zápas proti válce a chudobě, ale zároveň kritizoval bonskou vládu za dodávky zbraní Turecku a za způsob, jakým Spolková republika vykazuje uprchlíky.

"Jestliže Grass nazývá oprávněný odsun uprchlíků barbarstvím, pak vůbec neví, o čem mluví," kontroval generální tajemník vládní CDU Peter Hintze. Grassův projev podle něho představuje "intelektuální úpadek spisovatele, který se svými výpady proti SRN definitivně vyřadil ze společnosti seriózních literátů". Němečtí knihkupci by neměli zvát slavnostní řečníky jen podle oslavencova přání, mínil Hintze. Svaz knihkupců na to ovšem reagoval prohlášením, že každý autor má právo svobodně se vyjádřit.