Na drogy v cizině raději zapomeňte

Na drogy v cizině raději zapomeňte

Někteří naši občané podceňují riziko spojené s převážením omamných či psychotropních látek, protože spoléhají na minimální pravděpodobnost osobní prohlídky při celní kontrole. Vidina snadného a rychlého zisku je láká ke spolupráci s organizovanými gangy, která na první pohled může vypadat zcela nevinně. Jak snadné - převezou balíček přes hranice a obratem získají závratnou částku, kterou by si možná nevydělali ani za několik let.
Neuvědomují si však druhou stranu mince: Že při sebemenším podezření mohou také závratnou částku několik let splácet a ještě strávit zbytek života ve vězení či v krajním případě dokonce o život přijít.
Vůči pašerákům drog postupují tvrdě a nekompromisně zejména asijské státy. Například v Thajsku dostane pašerák několika gramů heroinu minimálně třicet let ostrého kriminálu nebo také doživotí a výjimkou není ani trest smrti. Postihována je rovněž pomoc osobě, která se dopouští trestné činnosti s narkotiky, a to odnětím svobody až na pět let a pokutou ve výši 50 tisíc THB.
Čína za pašování, výrobu či distribuci drog v množství větším než 1000 gramů opia nebo 50 gramů heroinu uděluje minimálně patnáctiletý žalář v tvrdých podmínkách, ale často také doživotí nebo trest smrti. Navíc veškerý majetek odsouzeného konfiskuje stát.
O život lze přijít v souvislosti s pašováním drog rovněž v Singapuru, Malajsii, Indonésii, Vietnamu, Alžírsku nebo v Egyptě, kde odsouzenec navíc musí zaplatit pokutu až do výše 500 tisíc EGP a jen při polehčujících okolnostech může strávit zbytek života nucenou prací. Za opakovanou trestnou činnost spojenou s drogami popravují také v Indii.
Doživotí a pokutu do výše 10 miliónů PHP riskují pašeráci na Filipínách, kde navíc loni přijatý zákon o narkotikách umožňuje uložit i trest smrti v případě transportu 40 gramů opia nebo heroinu. V Zimbabwe hrozí prodejcům drog kromě desetiletého žaláře a pokuty ve výši 10 tisíc ZWD také bičování, pokud se jim prokáže ohrožování zdraví dětí mladších jedenácti let.
S doživotím a vysokými peněžitými tresty musí počítat organizovaný pašerák drog nebo recidivista v Nepálu, Austrálii, Tunisku, Velké Británii a Kanadě. V Libanonu se trest doživotí vztahuje i na osoby, kterým soud prokáže, že o nezákonné činnosti věděly a neinformovaly policii. Provinilci, který v souvislosti s šířením drog způsobí někomu újmu na zdraví s následkem smrti, hrozí v USA odnětí svobody na dvacet let až doživotí, případně pokuta ve výši čtyř miliónů USD. Trestní postih se zvyšuje recidivistům. Drogová kriminalita je nekompromisně postihována v Japonsku, kde hrozí tresty i narkomanům za samotné držení drogy pro vlastní potřebu. Ačkoliv tam není stanoven trest smrti za pašování drog, názorným příkladem tvrdosti opatření jsou nucené práce až do sedmi let za pouhý ilegální dovoz tzv. měkké drogy (konopí). Pokud jsou drogy předmětem ilegálního obchodu, může být pachatel potrestán u "měkkých" drog deseti lety nucených prací a u "tvrdých" drog doživotím.
Až dvacet let odnětí svobody a často vysoké peněžité pokuty hrozí obchodníkům s drogami ve Švýcarsku, Itálii, Turecku, Albánii, Argentině, Belgii (je-li trestná činnost spojená s drogami páchána vůči lidem mladším 21 let), Izraeli (až pětadvacet let, pokud jde o ohrožení zdraví nezletilé osoby), patnáct let si může odsedět pašerák drog v Polsku, Rakousku, Řecku, Rusku, Litvě i Estonsku (v případě distribuce nezletilým osobám).
Norsko nepovoluje držet jakékoli, byť minimální, množství drogy. Kdo ilegálně vyrábí, importuje, exportuje, nabývá, uschovává nebo přechovává látku, která je podle příslušného zákona o léčivech považována za drogu, může být potrestán za spáchání "narkotického" trestného činu pokutou nebo odnětím svobody až na dva roky, při závažnějším "narkotickém" trestném činu až na deset let. V případě zvlášť závažných přitěžujících okolností může být uložen trest v délce až 21 let odnětí svobody, případně ještě i pokuta.
Ve Finsku se pašování omamných a psychotropních látek pokládá za zvlášť hrubé porušení zákona s horní hranicí trestu deset let odnětí svobody bez ohledu na to, zda jde o drogu "měkkou" nebo "tvrdou". Trestné je nejen převážení, ale i užívání narkotik. V Bulharsku se deseti lety vězení trestá i pěstování rostlin pro výrobu narkotik.
V Maroku je trestné převážení jakéhokoliv množství drog. Tvrzení, že omamná či psychotropní látka je určena jen pro osobní potřebu, se neuznává. Držitel narkotika se vystavuje nebezpečí zdlouhavého soudního projednávání, během něhož musí přesvědčit porotu o své nevině (není uplatněn princip presumpce neviny). V opačném případě je výše trestu úměrná převáženému množství drogy s tím, že trest má několik částí: Státu automaticky propadá vozidlo, ve kterém byla droga nalezena, vězení v délce trvání až deset let, pokuta státu a odškodnění Marocké tabákové režii. Pokud odsouzený není schopen zaplatit, prodlužuje se mu vězení (asi 20 tisíc DH = jeden rok).
V málokteré zemi pašeráci drog riskují mírnější trest než deset let vězení. K těmto výjimkám patří například Španělsko (devět let a pokuta ve výši trojnásobku hodnoty převážených drog), Maďarsko (osm let), Rumunsko (pět let) a Německo (čtyři roky).
ALENA DRÁBOVÁ (s využitím informací Konzulárního odboru MZV ČR)