Vlaky, které mají nádraží na síti

Vlaky, které mají nádraží na síti

[*] České dráhy využívají pro informace o železniční dopravě rozsáhlé možnosti internetu
Když WWW služba internetu, někdy zkráceně označovaná jako Web, vznikla ve švýcarském středisku jaderných výzkumů (původně jako hypertextový systém pro potřeby fyziků), nikdo zřejmě netušil, jak univerzální nástroj se zrodil. Na webu už lze dnes najít prakticky cokoli a řada firem na něj ukládá informace určené nejširší veřejnosti i oborovým specialistům. Do této kategorie patří i údaje, které obsahují servery Českých drah, které jsou příkladem praktického využití internetovských technologií v dopravě.

Jízdní řády na síti

Před lety vytvořila skupina nadšenců na Vysoké škole dopravní v Žilině elektronický jízdní řád, který byl pod názvem IDOS k dispozici i v informačních sloupcích na nádražích. Po rozdělení federace jej ještě nějakou dobu distribuovala firma Chaps, kterou tvořili právě tvůrci projektu, a nyní už je IDOS pod křídly Centra informačních technologií Českých drah. Ti uživatelé počítačů, kteří často používají vlak, si jej mohou pořídit na disketě, anebo si jednoduše informaci o vlakovém spojení vyhledají na internetu. České dráhy provozují v současné době několik internetovských serverů a v Evropě lze na síti nalézt nyní zhruba tři desítky serverů železničních společností.
Základní server Českých drah www.cdrail.cz je v provozu už dva roky. Ale jednoznačně nejnavštěvovanějším je právě server idos.cit.cdrail.cz, kde jsou poskytovány informace o vlakových spojích. Statistiky ukazují, že průměrný denní počet přístupů na tento server se pohybuje kolem tří tisíc, přičemž zejména na jaře, v období, kdy dochází ke změně jízdních řádů, není výjimkou ani deset tisíc přístupů denně a loni v květnu přesáhl počet dotazů v některých dnech i hranici dvacet tisíc. Letos v květnu bylo zaznamenáno na 160 tisíc vstupů do tohoto elektronického jízdního řádu, z toho téměř 20 tisíc připadlo na vstupy ze zahraničí, protože IDOS nabízí kromě tuzemských spojů i přehled hlavních spojů ostatních evropských železnic. V blízké budoucnosti se počítá i s grafickým zobrazením zvolené cesty, podobně jako to můžeme nalézt např. na jízdních řádech mezinárodních spojů.

Vagóny pod dohledem

Zajímavým je ale také využití internetovské technologie WWW pro nákladní přepravu. Výpočetně přenosový systém nákladní dopravy (VPSND) má za úkol udržovat aktuální i archívní datovou základnu o provozních a přepravních činnostech na železnici ve všech příslušných souvislostech. Součástí tohoto systému je CEVIS, dešifrováno: Centrální vozový informační systém. Ten trvale sleduje a eviduje vozy ČD a přechodně i vozy zahraničních společností při jejich provozu na našem území. Slouží především k informování uživatele, tzn. přepravce o pohybu, poloze, pobytu a stavu jím sledovaných železničních objektů, tedy vlaku či vozu. Mimo tyto základní údaje jsou k dispozici i další informace, např. tras vlaku, číselníky vozů apod. V současné době připojují ČD do tohoto systému kromě jednotlivých přepravců i generální zastoupení ČD v zahraničí, protože tyto informace jsou užitečné i pro jejich práci. Na rozdíl od IDOS je však tato služba určená už pouze specializovaným uživatelům, a to znamená, že se za ni platí. Zavedený uživatel pak už je zadá své označení a příslušné heslo, čímž získá přístup na stránky s formuláři pro pořízení dotazů a s jeho pomocí pak může upřesnit sledovaný objekt.
Pro své vlastní potřeby používají dráhy vlastní přenosovou síť, intranet a z důvodů bezpečnosti jsou zřízeny dva servery - jeden intranetový pouze pro potřeby ČD a druhý veřejný, přístupný z celého světa. Účastník napojený na jeden z nich má možnost využít informace umístěné přímo na Web serveru nebo z nich může přejít k informacím z CEVIS. Nespojuje se však samozřejmě s centrálním systémem přímo, ale v rámci www sestaví vyplněním již zmíněných formulářů dotaz, který je odvysílán na CEVIS a po jeho zpracování se odpověď vrací na příslušný Web server. Od září by měl CEVIS být propojen na národní informační systémy zahraničních železničních správ.
Do kolekce železničního internetu by od příštího roku měla přibýt ještě jedna novinka, která asi potěší zájemce o železnici. Tou bude tzv. TRIS, odborný informační systém o dopravě. Jde o rozsáhlou dokumentární databázi s dopravní tematikou z vybraných domácích i zahraničních zdrojů. S budováním této databáze začalo již před více než dvaceti lety, v roce 1976 Odvětvové informační středisko dopravy (ODIS) Centra informační technologie ČD. Články jsou zachycené v podobě anotací, a pro jejich plné znění si je možné je vyžádat v Ústřední technické knihovně dopravy.
JOSEF VALIŠKA
Počet vstupů
Země (dotazů)
Austrálie 364
Belgie 159
Česká republika 142 236
Dánsko 257
Estonsko 103
Finsko 499
Francie 359
Nizozemsko 550
Itálie 468
Izrael 532
Kanada 566
Litva 119
Maďarsko 147
Německo 257
Norsko 202
Polsko 755
Rumunsko 128
Řecko 107
Slovensko 3 553
Spojené státy 6 588
Španělsko 291
Švédsko 522
Švýcarsko 245
Velká Británie 1 010
Celkem 160 017
Přístupy na IDOS v květnu 1997. O informace se logicky nejvíce zajímají našinci, ale hned po nich Američané, Slováci a Britové.