Vešky, blešky a jiná havěť umějí potrápit

Stává se i v "lepších rodinách", že se některý z potomků začne intenzívně drbat ve vlasech a fňukat, že ho všechno svědí. Může se tak stát například poté, když se vrátí z letního tábora nebo z jiného pobytu, kde bylo hodně dětí pohromadě. Stačil totiž jediný synek nebo dcerka z rodiny, kde to s hygienou nepřehánějí, a zvířátka, jež takový zanedbánek nosí ve vlasech, způsobí radost mnoha dalším.
Je několik druhů vší - veš hlavy, neboli dětská, veš šatní a veš ohanbí. Všechny se velice snadno přenášejí z člověka na člověka. Živí se krví, kterou sají z nejjemnějších míst na těle. V místě jejich kousnutí se tvoří velmi svědivé pupínky, které nutí postiženého k intenzívnímu škrábání. Tím se ranky rozdírají, často infikují a podebírají.
Veš dětská je asi dva až tři mm dlouhá, žlutavé barvy. Samička přilepuje vajíčka, hnidy, těsně u vlasového kořínku, nejčastěji za ušima a na šíji. Hnidy pevně lpějí na vlasech a dají se odstranit jen s velkým úsilím. Proto se u dětí anebo hodně zanedbaných osob volí radikální způsob - ostříhání dohola. Pokud se dívenky zoufale brání odevzdat kadeře na oltář bohyně Hygiae, nezbývá než obrnit se trpělivostí a vlasy omývat octovou vodou, která hnidy uvolní, a vyčesávat je hustým hřebenem. Petrolej, který se dříve doporučoval, zásadně neaplikujeme. Moderním prostředkem na hubení vší a dalších ekoparazitů je Orthosan BF 45. Bohužel se však na něj v poslední době zvyšuje rezistence, takže ztrácí na účinnosti. Lze také doporučit Difusil H nebo návštěvu odvšivovací stanice, v Praze například na Bulovce, kde mají speciální preparáty.
Veš šatní se u nás téměř nevyskytovala, je otázka, nepřinesou-li ji utečenci z oblastí s nízkou hygienickou úrovní, kteří u nás bydlí v nejroztodivnějších příbytcích. Veš šatní je větší než dětská, měří asi čtyři mm a je šedavá. Žije v záhybech šatstva a prádla, do nichž ukládá hnidy. Několikrát denně opouští svůj úkryt, aby nasála krev. Postižena bývají především místa pod límcem, v podpaždí nebo v pase.
Veš šatní je nebezpečný přenašeč tyfu, skvrnitého tyfu a volyňské horečky, u nás naštěstí se nevyskytujících.
Veš ohanbí se přenáší pohlavním stykem, je to tedy specialita dospělých. Na rozdíl od ostatních vší se tahle pevně uchycuje na kůži, kde vypadá jako šedivá skvrna. Po bodnutí naskakují velmi svědící šedomodré skvrny. Pomoc je stejná jako u předchozích druhů.
V místech, kde sedí delší dobu více lidí pohromadě, například v kině či ve vlaku, lze chytit blechu. Respektive blecha si chytne vás. Bodnutí blechou způsobuje zarudnutí, erytém, který je velmi nepříjemný. Zvláště silně reagují děti, u nichž se tvoří rozsáhlé hemoragické (krvavé) skvrny. Na tyto "přítulné kamarádky" nejvíce platí trpělivost, kterou musíte mít, abyste je vychytali.
Otevřené hranice nám umožňují vycestovat i do těch nejexotičtějších zemí. Tam, kde je jen nízká hygienická úroveň, se lze nakazit i svrabem, který způsobuje zákožka svrabová. I toto onemocnění se projevuje nepříjemným svěděním, které nutí ke škrábání. Klinický obraz je málo charakteristický, a je proto nejlepší navštívit odborného lékaře.
MARIE POLANECKÁ

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist