Myslitelé minulí a dnešní

Na aktuální téma

Myslitelé minulí a dnešní

Ve víru současných událostí zapadla jedna zdánlivě všední - odhalení pamětní desky profesora Antonína Svobody. Tento muž s pestrým životem byl tvůrcem prvního československého samočinného počítače SAPO, od jehož spuštění v budově na Loretánském náměstí č. 3 uběhlo právě minulý týden rovných 40 let. Profesor Svoboda pracoval před válkou pro Ministerstvo národní obrany, po okupaci ČSR působil ve Francii a po okupaci Francie uprchl přes Maroko, Španělsko, Portugalsko a Kubu do USA, kde pracoval na zaměřovacích zařízeních (vyvíjených již v Československu) včetně výpočetních systémů pro zaměřovače k řízení palby, za něž obdržel vyznamenání amerického ministerstva námořnictví. Po návratu do Československa působil na matematickém ústavu ČVUT, založil výzkumnou laboratoř brněnské Zbrojovky a zahájil vývoj stolních reléových kalkulátorů i složitějších matematických strojů. Po jmenování vedoucím laboratoře matematických strojů při Ústředním ústavu matematickém v Praze začal jeho tým projektovat velký reléový samočinný počítač. A právě tento systém, na svou dobu velmi pokrokový a moderní, se stal před 40 lety tím prvním vyrobeným i existujícím v Československu.
Dnes už v ČR počítače jako takové nikdo samozřejmě nevyvíjí, nicméně několik českých firem počítače vyrábí - stejně jako jejich zahraniční protějšky ze součástek specializovaných dodavatelů. Mnohé české firmy zabývající se elektronikou však obohatily a stále doplňují vybavení, které je k dispozici, o vlastní řešení, a některým se dokonce podařilo vzbudit zájem i na zahraničních trzích. To je třeba případ Software602, mezinárodně úspěšného grafického preprocesoru SGP pana Soukupa, nebo webowského vyhledávače Arachné, který se dostal i mezi vybavení amerických poskytovatelů internetovských služeb.
Dokladem o slušné invenci českých vědců a výzkumníků jsou i výsledky účasti na nedávném "inovačním veletrhu" Eureka v Bruselu. I když se neprosadili mezi absolutně vítězná řešení mezi konkurencí z dvou desítek zemí, z letošního 46. ročníku veletrhu Brusel Eureka si odvezl Svaz vynálezců a zlepšovatelů ČR sedm zlatých medailí. Poslední, osmý exponát, získal stříbrnou. Odborná porota Světového salónu zlepšovatelství, výzkumu a nových technologií zvláště ocenila pecní linku pro zpracování cementářského slínku (základu cementu), dílo Přerovských strojíren obsahující deset patentovaných vynálezů, a enzymatickou hydrolýzu odpadů v kožedělném průmyslu, kterou vystavovala zlínská Technologické fakulta VUT Brno (ta obdržela ještě jedno z ocenění). Další zlaté obdrželi zlepšovatelé z ČVUT Praha, firmy VIPA Liberec, Farmaceutické fakulty UK a Třineckých železáren. Vzhledem k tomu, že letošní výraznou českou účast umožnil grant ministerstva školství, organizátoři hodlají požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby i pro příští veletrh uvolnilo prostředky na vyšší zastoupení českých patentů a účast dalších firem. Jak podotýká zpráva ČTK, která hodnotí letošní českou účast, podle všeho to byly dobře vynaložené peníze - po vysokém ocenění se jistě vrátí, ostatně firmy by mohly na vynálezeckém salónu hned uzavírat kontrakty.

Josef Vališka