Marné uplynutí lhůty znamená neúspěch

Z judikatury ve věci důsledků opožděného podání

Marné uplynutí lhůty znamená neúspěch

* Nedoplní-li dovolatel své dovolání proti rozhodnutí soudu učiněné telefaxem předložením jeho originálu nejpozději do tří dnů od jeho odeslání, je pro posouzení včasnosti dovolání za této situace rozhodné, kdy bylo dovolání, učiněné písemně, podáno u soudu nebo odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (např. poště).
(vov)
V dané soudní věci není důležitý vlastní předmět sporu, nýbrž procesní postup stanovený pro úkony účastníků při doručování písemností soudu, při jehož nedodržení nemůže účastník uspět. Šlo o to, že krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu, který zamítl návrh žalobce na obnovu řízení v jeho konkrétním sporu. Odvolací soud se totiž ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v okolnostech uváděných žalobcem nelze spatřovat důvody pro obnovu řízení, v němž by měl být změněn rozsudek soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítl, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a argumentoval, že důvody pro obnovu řízení byly dány. Proto požadoval, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
nejvyšší soud však dovolání odmítl, ovšem nikoliv z důvodů věcných, nýbrž z důvodů procesních - dovolání bylo podáno opožděně. Dovolací soud připomněl příslušné ustanovení občanského soudního řádu, podle něhož účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, přičemž lhůta je zachována, je-li dovolání v této lhůtě podáno u odvolacího nebo dovolacího soudu.
V tomto případě bylo usnesení dovolacího soudu doručeno žalobci i zástupci žalovaného dne 19. března a téhož dne nabylo právní moci. Poslední den jednoměsíční lhůty k podání dovolání připadl na 21. duben (pondělí). Žalobce podal dovolání prostřednictvím telefaxu datovaného dnem 25. dubna. Již toto žalobcovo podání bylo tedy opožděné. Se zřetelem k tomu, že šlo o podání obsahující návrh ve věci samé (dovolání je návrhem na zahájení dovolacího řízení), bylo nutné je nejpozději do tří dnů - tedy nejpozději do 28. dubna - písemně doplnit předložením jeho originálu.
Originál dovolání však byl podán u soudu osobně až dne 5. května. K telefaxovému podání žalobce proto dovolací soud neměl přihlížet (§ 42 odst. 3 občanského soudního řádu). Pro posouzení včasnosti dovolání bylo za této situace rozhodné, kdy dovolání, učiněné písemně, bylo podáno u soudu. Protože se tak podle uvedených časových údajů stalo až po marném uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty, Nejvyšší soud dovolání žalobce jako opožděné odmítl, jak to výslovně ukládá ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu.
(Podle usnesení publikovaného pod č. 39 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR, sešit č. 5/1998.)