Taxis nejobávanější překážkou

Taxis nejobávanější překážkou

První Velká pardubická před 124 lety měřila 6950 metrů a koně museli překonat 24 překážek. Definitivní podobu dostalo pardubické závodiště v roce 1877 a jen s drobnými úpravami vydrželo dalších šedesát let. Novou podobu dostala dostihová dráha, zničená bombardováním, po roce 1946 a v roce 1957 byla délka trati upravena na současných 6900 metrů s 30 překážkami.
Nejznámější, nejobtížnější a nejdiskutovanější překážkou pardubického závodiště je Taxisův příkop, čtvrtá překážka dostihu, která se každoročně stává sítem a pro řadu koní a jezdců koncem nadějí. Původně Velký příkop byl vlastně od prvopočátku nejvíce diskutovanou překážkou a už v minulém století se uvažovalo o jejím vypuštění. O její zachování se nejvíce zasloužil hrabě Thurn-Taxis a po něm také nese překážka jméno.
Pět metrů široký a metr hluboký příkop vpředu ohraničený 140 cm vysokým a 140 cm širokým přírodním plotem, k jehož zdolání potřebuje kůň s jezdcem nejméně osmimetrový skok, proslavil Velkou pardubickou ve světě, ale také se stal terčem odpůrců dostihu a ochránců přírody. V roce 1993 ale prošlo závodiště a především Taxis radikálními úpravami, které změnily pověst pardubického závodu z nebezpečného dobrodružství na špičkovou evropskou steeplechase cross-country.
Velká pardubická si až dodnes vyžádala životy 46 koní, přičemž největším strašákem vždy býval především Taxisův příkop. Po jeho úpravách, ke kterým došlo v posledním desetiletí, však byla náročnost skoku snížena a odborníci tvrdí, že dobře trénovaný kůň na ní nemůže skončit v kotrmelcích. Také proto naposledy Taxis zabíjel před devíti lety a celková bezpečnost závodu tím nebývale stoupla.
Na 46. ročníku v roce 1927 poprvé v závodě startovala žena, Lata Brandisová, a na klisně Nevěstě obsadila páté místo. O deset let později v sedle klisny Normy se stala první a zatím také poslední ženou, která slavný dostih vyhrála.
Historickým a pro milovníky dostihového sportu nesmrtelným hrdinou se stal legendární ryzák Železník, kterého přivedl čtyřikrát na prvním místě do cíle v letech 1987 až 1991 pětinásobný vítěz Josef Váňa. Jeho šňůru přetrhla pouze sedmiletá hnědka Libentína se žokejem Karlem Zajkem v roce 1990.
Traťový rekord "Velké" drží hnědák Cipísek, vítěz 106. ročníku, kterého před dvěma lety dovedl do cíle ve skvělém čase 9:35,1 min. ruský žokej Vladislav Snitkovskij.