Špinavý je zločin, nikoliv peníze

Špinavý je zločin, nikoliv peníze

Jistí politici a publicisté zhusta sáhnou do svého Wörterbuch Diaboli, aby vyrukovali s některým strašlivým a hrůzu nahánějícím slovem či souslovím. Takovým hojně frekventovaným termínem jsou "špinavé peníze". Václav Klaus druhdy prohlásil, že neví, co vlastně špinavé peníze jsou, za což byl peskován těmi, kteří, soudě podle toho, jak o nich hovoří, rovněž nevědí, co to špinavé peníze jsou a hážou je tak do jednoho pytlíku s penězi nezdaněnými, s těmi, jejichž původ je prostřednictvím finančních úřadů při dobré vůli zjistitelný, jejichž směr pohybu je vystopovatelný a z nichž jistá část neskončila v pokladně berního úřadu. Zásadní omyl je klást rovnítko mezi daňové úniky a praní špinavých peněz. Praním špinavých peněz není možno nazývat legalizaci peněz, získaných daňovými podvody, ostatně by bylo lze pochybovat o zdravém rozumu daňového podvodníka, který by se o něco takového pokusil. Klasickým příkladem daňového unikatele je starý pan Graf. Peníze, které vydělala jeho dcera, byly původu čistého, leč o čistý zisk nehodlal se dělit se státem. Původ peněz z krácených daní je tedy nad slunce jasnější, a je jen jeden, zatímco původ špinavých peněz může být ve vydírání, korupci, bankovních loupežích, obchodu s drogami atd. Mýlí se ti, kteří hovoří o špinavých penězích v souvislostech s vymetenými (česky vytunelovanými) bankami a podivnými převody akcií, neboť tyto peníze byly někde registrovány, někde figurovaly a pouze nečistými machinacemi se přesunuly jinam, a jejich cesty lze, i když pracně, vysledovat. Jde pouze o to, aby hospodářská kriminálka, státní zastupitelství a posléze justice striktně trvaly na respektování a dodržování platných zákonů a nemilosrdně postihovala ty, kteří se dopouštějí finančních podvodů, ale zejména ty, kteří stát okrádají na daních.
Špinavé peníze, na rozdíl od peněz podvodně zcizených v bankách nebo legálně vydělaných, ale k dani nepřiznaných, nikde nefigurují, účty proplacené nájemným vrahům nikdo nevystavuje, aniž si tyto služby počítá do nákladů svého podnikání, výdělky z obchodu s drogami se v podvojném účetnictví v kolonce zisku neobjeví, stejně jako peníze, získané úspěšnou bankovní loupeží, nebo ty, kterými je někdo podplacen, či peníze, které byly na někom vydřeny. Institut majetkového přiznání, o kterém hovoří ČSSD, není rozhodně zbraní proti praní špinavých peněz, mohl by být eventuálně zbraní proti daňovým únikům, ovšem lepší zbraní by měly být dobře fungující finanční úřady. Pro ty není až tak důležité, jakého původu peníze jsou - to by mělo v případě vážného podezření zajímat policii a státní zastupitelství -, ale zda z vydělaných peněz byla tomuto státu odvedena daň, zda občan, který tři roky po sobě vykazuje záporný zisk a navzdory tomu si koupil Rolls Royce a novou vrtuli ke svému sportovnímu letadlu, náhodou nešidí státní pokladnu. Pakliže ano, má finanční úřad ohlašovací povinnost, policie má povinnost věc prošetřit a soud má povinnost, shledá-li vinu, vynést spravedlivý rozsudek.
Al Capone, jakkoliv jeho zdroje pocházely ze zločinu, byl nakonec odsouzen za daňové úniky. Restauratér, v jehož přepychovém a drahém zařízení se během měsíce neobjeví ani host, a navzdory tomu vykazuje zisk, je podezřelý. Zkušenému finančnímu úředníkovi, zabývajícímu se daňovými úniky, by měli být podezřelí i jeho dodavatelé, jejichž faktury figurují v kolonce nákladů, ač se sami dodavatelé a hojnost jejich zboží nikdy v restauraci neobjevili, měl by být schopen dávat si věci do patřičných souvislostí. Dříve či později musí narazit na nezdaněné peníze. Krácení daní je zločin a po zločinu má následovat trest. Je to velmi prosté a platí to všude na světě. Zazvoní-li u dveří berní úředník, nebude se na rozdíl od policisty vyptávat na vašeho souseda, ale na vaše daňové přiznání, ne na vaše špinavé peníze, ale na špinavé svědomí. Neboť peníze jsou nevinné.

David Jan Novotný,
spisovatel
...výdělky z obchodu s drogami se v podvojném účetnictví v kolonce zisku neobjeví, stejně jako peníze, získané úspěšnou bankovní loupeží...