Dlouhá cesta Himálajem v režii Annauda

Zatímco Martin Scorsese natáčel svého Kunduna v Maroku, francouzský režisér Jean-Jacques Annaud si pro hlavní exteriéry snímku Sedm let v Tibetu (Seven Years in Tibet, 1997, 139 minut, distribuce: Intersonic) vybral argentinské Andy.

Oba snímky - uvedení toho Scorseseho se snad v brzké době také dočkáme - převádějí do filmové podoby reální události. Kundun vypráví životní osudy současného tibetského dalajlámy. Sedm let v Tibetu vzniklo na základě autobiografické knížky dnes pětaosmdesátiletého rakouského horolezce Heinricha Harrera. Ten se společně se svým kolegou (a zprvu také rivalem) Peterem Aufschaiterem pokusil pokořit himálajskou velehoru Nanga Parbat. Stalo se tak v barvách nacistického Německa, které tehdy již Rakousko anektovalo; celá expedice proto také na počátku čtyřicátých let končí za ostnatými dráty britského zajateckého tábora v Indii.

Dlužno podotknout, že teprve během natáčení Annaudova filmu vyšlo najevo, že vynikající horolezec Harrer (jako první mj. zdolal severní stěnu Eigeru) byl členem NSDAP a že působil jako sportovní instruktor SS. Nicméně ve filmu jde o obecnější kontury jednoho lidského života - o cestu od posedlosti úspěchem, tak typickou pro západní civilizaci, k vnitřní vyrovnanosti, kterou hrdinovi nabízí bližší seznámení s buddhismem i přátelství s dospívajícím dalajlámou. Harrer měl naopak velký vliv na rozšiřování dalajlámových znalostí - vyučoval ho zeměpis, angličtinu, přibližoval mu evropský styl života. 

Silnou stránkou Annaudových děl (připomeňme mj. Boj o oheň, Jméno růže, Medvěda či Milence) byla vždy působivost obrazu. "Chci, aby moje obrazy přinášely pocit, který nedokážeme vyjádřit slovy," říká režisér. Nejinak je tomu i v jeho tibetském příběhu: Snad právě proto patří k nejpřesvědčivějším epizody horolezecké expedice, a zejména pak osamělého a bědného putování Harrera a Aufschaitera napříč magickými scenériemi Himálaje.

Hlavní roli ve filmu Sedm let v Tibetu vytvořil známý hollywoodský herec Brad Pitt, představitel různorodých postav (např. stopař v Thelmě a Louise či psychopatický zabiják v Kalifornii). Harrer se v jeho ztvárnění stal především jakýmsi osamělým romantikem. Jeho kolegu na horách i v životě Petera Aufschaitera zahrál Dawid Thewlis, držitel herecké ceny z Cannes 1994 za roli ve filmu Naked. V několika hlavních i mnoha epizodních rolích se pochopitelně objevují Tibeťané; nejzajímavější je obsazení postavy dalajlámovy matky, kterou tu vytvořila skutečná sestra tibetského duchovního vůdce Jetsu Pema.

"Mou matku milovali všichni, kdo ji znali. Tibeťané mě přesvědčovali, že by ji neměl hrát nikdo cizí," říká o rozhodnutí přijmout roli. Nezáleželo však jen na ni, její volbu musel posvětit i dalajláma. "Jeho Svatost není obyčejný člen rodiny, ať se rodina rozhodne udělat cokoli, on to ví první."

Velmi obtížné bylo hledání představitelů malého a dospívajícího dalajlámy. Annaud vybíral ze stovek chlapců - volba nakonec padla na syny bhútánského diplomata působícího v Hongkongu. Výhodou bylo, že měli vrozené způsoby vyšších vrstev malého království mezi Indií a Čínou, tedy v podobné kultuře jakou je Tibet. Touha po maximální věrohodnosti vedla režiséra i k tomu, že do Jižní Ameriky nechal dopravit zvířata, která se v argentinských horách - na rozdíl od Tibetu - nevyskytují. I díky tomu vystoupil rozpočet na 60 miliónů dolarů.