Arkádie (navždy) ztracená?

Hra Toma Stopparda na scéně pražského Divadla Komedie

Arkádie (navždy) ztracená?

* Anglický dramatik Tom Stoppard se narodil ve Zlíně. Nejen tímto faktem jsou nám však jeho hry blízké.
(mat)
Tom Stoppard patří bezesporu k nejvýznamnějším dramatickým autorům dnešní Anglie - však za to byl také poctěn titulem sir; jeho věhlas však již od konce šedesátých let sahá daleko za hranice ostrovní říše. Stoppardovy texty totiž vynikají nejen oním osobitým anglickým vtipem, ale také intelektuálně svěží zápletkou a brilantními dialogy. Nejinak je tomu v případě Arkádie, hry poprvé uvedené roku 1993 v londýnském Královském národním divadle. U nás ji od letošního 7. února hraje pražské Divadlo Komedie - podle vynikajícího překladu Jaroslava Kořána a v nastudování Angličana hostujícího na několika pražských scénách Roberta Russela.
Vtělením Arkádie, oné bájné krajiny radosti a štěstí, je tu anglické šlechtické sídlo kdesi v Derbyshiru. Konfrontací dvou časových rovin (doba lorda Byrona a současnost), v nichž se odehrávají podobné, a přece jiné situace, se autor snaží přiblížit nové vědecké teorie, zejména teorii chaosu. Přestože se ve hře mluví o věcech hodných odborného bádání - matematika, literární historie, zahradní architektura, divák se nenudí. Naopak - a skrze zábavné scénky ze života šlechty i novodobých snobů je vtažen do úvahy - o podstatném a nepodstatném, o našem místě na Zemi i ve vesmíru, o možnosti dosáhnout dokonalosti, o nekonečném, protože nemožném hledání ráje; úvahy, která se vznáší nad vším tím jevištním mumrajem.
Dobrou inscenaci vždy z podstatné části tvoří dobré výkony herců. Za všechny tu jmenujme dva členy domácího souboru - Viktorii Čermákovou a Davida Matáska, i dva hostující herce - Evu Salzmanovou a Roberta Jaškowa.