Český starosta Chicaga ve staré vlasti

Před pětašedesáti léty zemřel významný představitel krajanské komunity v USA

Český starosta Chicaga ve staré vlasti

* Z řad českých krajanů ve Spojených státech vzešla nejedna významná osobnost. Snad nejznámějším ze všech byl kladenský rodák Antonín Čermák.
Z chlapce, který musel od svých třinácti let pracovat v dolech, se Antonín Čermák dokázal tvrdou prací i vytrvalým studiem po nocích vypracovat. Vyvrcholení jeho vzestupu přišlo v roce 1931, když byl zvolen starostou Chicaga. Letos si připomínáme hned dvě jeho jubilea. Právě dnes uplynulo 65 let od jeho tragické smrti a na 9. května připadne 125. výročí jeho narození. K těmto údajům nutno ještě dodat, že Antonín Čermák se narodil 9. května 1873 v chudé rodině kladenského havíře, který se v roce 1875 odstěhoval s rodinou za prací do Ameriky. A že zemřel 6. března 1933 na následky atentátu v Miami, kde byl zasažen střelou sicilského atentátníka, údajně určenou prezidentovi Rooseveltovi.
Na Antonína Čermáka má hezké vzpomínky Praha a další naše města. Nejpopulárnější Čechoameričan přijel do tehdejšího Československa 4. srpna 1932. Jeho první zastávkou byly Karlovy Vary. S doprovodem, ve kterém byla i jeho dcera Ella, její manžel doktor Frank Jirka a vnučka Vivian, se ubytoval v hotelu Pupp, kde vzápětí přijal řadu významných osobností. Prezident T. G. Masaryk, jenž v té době dlel v Topoločiankách, vyslal za Čermákem svého syna, Jana Masaryka, což byla jistě ta správná osoba, neboť i on se vyznačoval nesmiřitelným odporem k prohibici a navíc velmi dobře znal Chicago, kde sám byl na zkušené v letech 1908 až 1912. Čermák si ovšem nedal pokoj ani během beztak krátké lázeňské kúry a vedl řadu důležitých pracovních rozhovorů. Například s ministrem obchodu Josefem Matouškem projednával československou účast na nadcházející Světové výstavě v Chicagu, která se nesla pod heslem Století pokroku. Poté se v doprovodu Jana Masaryka vydal na cestu do Prahy. To bylo 8. srpna 1932.
"V Praze, která byla vyzdobena prapory, byl slavný rodák očekáván tisícihlavými zástupy," popisuje Čermákův vjezd do ulic hlavního města dobový zpravodaj. "Jenom stěží a zvolna se prodíralo auto se vzácným hostem po Václavském náměstí, které jako by znovu prožívalo nadšení sletových svátků. Při vystoupení z automobilu byl starosta se svou družinou pozdraven fanfárami z Libuše, hranými na balkónu hotelu. Před budovou hotelu Šroubek, kde byl chicagský starosta ubytován, stály tisíce lidí, kteří neustávali provolávat slávu, dokud slavný rodák nevystoupil na balkón a nepromluvil několik slov. Hřímavé a neutuchající Nazdar! bylo odpovědí na jeho český projev. Mluvě k jásajícímu lidu prohlásil starosta Čermák, že styky mezi Amerikou a Československem jsou výtečné a jméno české nabývá čím dále tím lepšího zvuku. Mnoho Čechů bydlí v Chicagu a svojí pilností, občanskými ctnostmi jsou skvělým příkladem české hospodářské nezávislosti."
Slavnostní přijetí uspořádal Čermákovi rovněž pražský primátor Karel Baxa. Po uvítání na radnici položil chicagský starosta věnec u hrobu Neznámého vojína, načež si prohlédl komnaty a prostory historické budovy. Když ho uvedli do středověké mučírny a ukázali mu nástroje, kterými byli "neplatiči berní" donucováni zaplatit, Čermák za všeobecného smíchu prohlásil, že kdyby chtěli v Chicagu zavést tuto metodu, tak by k tomu potřebovali alespoň deset takových mučíren.
Ve večerní promluvě do československého rozhlasu Čermák propagoval Chicago. Ujistil posluchače, že se mění jeho charakter, že není městem bankrotu a ani největším zločineckým centrem Ameriky. Rovněž zdůraznil, že Chicago je druhým největším českým městem ve světě, které předstihuje pouze Praha.
Krásné zážitky Čermákovi přinesl 10. srpen 1932. V doprovodu deseti automobilů a po celé trase nadšeně pozdravován zástupy lidí přijel do Kladna. Podle odhadu se na zdejším náměstí tehdy sešlo na dvacet tisíc lidí, kteří vzácného hosta málem ušlapali. Ve starobylé zasedací síni kladenské radnice byl Čermák přivítán starostou Kindlem a členy městské rady. Davy před radnicí si voláním vynutily, aby chicagský starosta vešel na balkón a promluvil. Samozřejmě že hovořil česky."Jsem šťastný, že se opět nacházím na Kladně, kde jsem se narodil," řekl a za bouřlivého potlesku dodal: "A jsem hrdý na to, že tak jako mnozí z vás zde přítomných jsem i já začínal skromně na šachtě."
Plzeňsko, odkud se též hodně lidí vystěhovalo do Chicaga, vítalo Čermáka 11. srpna 1932. Účel jeho návštěvy v západočeské metropoli stručně a výstižně vystihl plzeňský deník Nová doba, který v den jeho příjezdu napsal, že "vrchní starosta čtyřmiliónového amerického města Chicaga, kde žije 120 000 Čechoslováků, přijíždí do Plzně na pozvání městské rady a jeho návštěva má také praktický účel: Chce získat plzeňské velkopodniky k účasti na Světové výstavě v Chicagu, která se koná příští rok."
Ovace Čermákovi opět připravily četné davy na plzeňském náměstí Republiky. Když host viděl, jak upřímně je Plzeňany vítán, rozhodl se pronést kratší řeč, ve které prohlásil, že po nadcházejících prezidentských volbách dojde v USA určitě ke zrušení prohibice. To samozřejmě mezi občany světové metropole piva vyvolalo živý ohlas. Tento argument pak zopakoval i ve svém oficiálním projevu na plzeňské radnici, když řekl: "Jsem přesvědčen, že až si v listopadu zvolíme prezidenta, tak zrušíme prohibiční zákon a že nový prezident Franklin Roosevelt bude na tom s námi pracovat."
Čermák pak se svým doprovodem zavítal do Škodových závodů, kde ho pozdravil závodní ředitel Stieber. Po prohlídce některých provozů, kde vysoce ocenil úroveň práce škodováků, následovala návštěva světově známého Měšťanského pivovaru. Tam si v doprovodu předsedy správní rady dr. Krofty prohlédl zejména novou varnu pivovaru, spilky a proslulé plzeňské sklepy. Exkurze skončila tradičně u první pánve, ve které se ve čtyřicátých letech 19. století začalo vařit plzeňské pivo.
Následující den, tedy 12. srpna 1932, seděl Čermák známému českému sochaři a medailérovi Otakarovi Španielovi s tím, že jeho bronzová busta bude poslána na světovou výstavu Století pokroku a po jejím ukončení zpět do Kladna, kde měla být umístěna na starostově rodném domku. I tento den měl Čermákův program v hlavním městě patřičné tempo - setkání s představiteli Čs. obce sokolské, která měla svoji významnou pobočku i v Chicagu, schůzka s představiteli československého obchodního a průmyslového světa ve Veletržním paláci, pokládání věnců na Olšanských hřbitovech.
Čermákův pobyt vyvolal u nás tehdy velký ohlas. Dokonce se objevili i chytráci, kteří se chtěli na jeho technickém zajištění náležitě přiživit. Svědčí o tom například skutečnost, že se k jeho doprovodu "takticky" přimísila vozidla asi dvou nebo tří pražských cestovních kanceláří, která vůbec nebyla objednána a ani potřebná. Ovšem fakturu na pražskou radnici čile zaslali. "Pravda je, že jsem se stále v době pobytu starosty Čermáka v ČSR proti vtíravým službám některých majitelů cestovních kanceláří, jako p. K. Bergera, p. O. Doležela a dalšího pána, tuším majitele nebo spolumajitele firmy J. Tichota, bránil, ba tyto přímo zakázal", píše organizátor návštěvy ing. Sokol primátorovi Baxovi v dopise z 19. října 1932 a dodává: "Tito pánové připojovali se vždy k průvodu p. starosty Čermáka se svými vozy a svými hosty bez našeho vyzvání a bez objednávky z naší strany."
Na závěr pobytu se Čermák setkal s prezidentem T. G. Masarykem v jeho letním sídle v Topo3/4čiankách. Masaryk byl viditelně nakloněn myšlence reprezentativní účasti Československa na Světové výstavě v Chicagu. Po delším rozhovoru odjel Čermák se svým doprovodem do Zlína, kde si prohlédl Baťovy závody. Odtud cestoval přes Polsko do Británie. Nemohl tušit, že je v rodné zemi naposledy.

Ivan Brož