Jaro má v Praze tradiční znamení hudby

Náš nejznámější festival se letos koná již potřiapadesáté

Jaro má v Praze tradiční znamení hudby

V předvečer zahajovacího dne Pražského jara se na Novotného lávce v Praze znovu otevřelo Muzeum Bedřicha Smetany, samostatné expozice Muzea české hudby, jež je součástí Národního muzea. Po dlouhých pěti letech rekonstrukce se expozice věnovaná zakladatelské osobnosti domácí hudby zaskvěla v nové podobě. Se vší pokorou nechaly autorky koncepce promlouvat především historické dokumenty, které tu z pochopitelných důvodů jsou vystaveny jen v kopiích.
Vzhledem k širokému spektru návštěvníků - kterými byli v minulosti žel především cizinci - s různým stupněm znalostí a s různými nároky na množství, hloubku a charakter informací, od odborníků až po naprosté laiky byl zvolen koncept klasické monografické expozice podávající výstižný průřez skladatelovým životem a dílem. "Snažily jsme se ukázat Smetanu - umělce i člověka, který šel vždy za svým uměleckým cílem s plnou odpovědností a vírou v jeho správnost, který bez ohledu na osobní prospěch, existenční výhody a slávu neslevil z nejvyšších uměleckých nároků a nade vše cenil vlastní originalitu, a to i za cenu určitého nepochopení, hmotných problémů, a v závěru života i značného vypětí psychických a fyzických sil," říkají autorky."Chtěli jsme jej ukázat nejen jako skladatele pouze českého, ale jako umělce evropského formátu reagujícího na aktuální umělecké podněty, které svou tvůrčí invencí dokázal transformovat a vytvořit svůj osobní styl, jenž byl posléze přijat českou veřejností jako styl národní."
Expozice se musela z prostorových důvodů vychýlit ke zkratce, která dílky vysoké výtvarné úrovni je spíše výhodou. Návštěvník totiž není zahlcen fakty.
Část expozice je vyhrazena krátkodobým tematickým výstavám. První z nich představuje originální kostýmy z inscenací Smetanových oper z přelomu 19. a 20. století.
* Mezinárodní hudební festival Pražské jaro s padesátimiliónovým rozpočtem, který se od úterý do 3. června uskuteční potřiapadesáté, nabízí bezmála šest desítek koncertů a jedenáct divadelních představení.
Mezi jmény sólistů letošního ročníku zaujmou zvláště pěvkyně Kathleen Battleová a Anne Sofie von Otterová, houslistka Midori, flétnista Yoshimi Oshima či hráč na kladívkový klavír Melvyn Tan.
Do Prahy letos přijíždí také několik významných zahraničních těles - Orchestre de Paris se Semjonem Byčkovem, Detroit Symphony Orchestra s Neeme Järvim a Královský stockholmský filharmonický orchestr s jeho synem Paavo Järvim, dirigenti Elli Jaffe z Izraele a někdejší Bernsteinův asistent Maurice Peress, pianista Radu Lupu a cellista Heinrich Schiff.
Zatímco závěrečný koncert s Beethovenovou Devátou symfonií je 2. a 3. června neobvykle - ale s velkým očekáváním - svěřen menšímu interpretačnímu aparátu - Pražské komorní filharmonii, Pražskému komornímu sboru a šéfdirigentovi Jiřímu Bělohlávkovi, úvodní Smetanovu Mou vlast v úterý 12. května obstaral s Českou filharmonií tentokrát Vladimír Válek.
Ve festivalovém plánu je vedle orchestrálních programů a recitalů také například koncert z tvorby Bedřicha Smetany pro dva nebo čtyři klavíry na osm nebo šestnáct rukou, kompletní provedení smyčcových kvartetů Paula Hindemitha a kantátového cyklu o Vysočině od Bohuslava Martinů, pocta historickému fortepianu a pocta Georgu Gershwinovi i koncert laureátů klavírní soutěže a soutěže smyčcových kvartet.
Divadelní řada nabízí Dona Giovanniho, Figarovu svatbu a Prodanou nevěstu, z nových inscenací Lazebníka sevillského, Pikovou dámu, Věc Makropulos a Traviatu, z moderních komorních oper díla Petera Maxwell-Daviese, Michaela Nymana a Jana Klusáka. Vrátit se má na scénu i Straussův Růžový kavalír v nastudování dirigenta Jiřího Kouta.
Dirigent Libor Pešek letos poprvé stane před uniformovaným velkým dechovým orchestrem - Hudbou Hradní stráže a Policie ČR. S Komorní filharmonií Pardubice a chlapeckým sborem Boni pueri z Hradce Králové vystoupí poprvé na Pražském jaru zpěvačka Lucie Bílá a zcela netradičně v Rudolfinu při festivalu zahraje Divadlo Járy Cimrmana svou muzikantskou fikci o Cimrmanovi v říši hudby.
Pražské jaro už není jediným pořadatelem koncertních událostí s největšími interpretačními hvězdami, podle jeho dramaturgického poradce Antonína Matznera však přesto existují umělecké projekty, které nikdo jiný než tento festival neuskuteční. "Festival se i nadále bude některými nadstandardními repertoárovými momenty odlišovat od běžné sezóny," řekl Matzner. Zůstane podle něj v jistém směru konzervativní, v nadcházejících letech nicméně zřejmě přinese například nový pohled na jazzové koncerty a na industriální formy soudobé hudební tvorby.
Dlouhodobé smlouvy se sponzorskými partnery - především s Komerční bankou a Transgasem - umožňují, že již dnes má festival zajištěny některé atraktivní projekty pro přelom tisíciletí. V roce 1999 v jeho rámci vystoupí - poprvé u nás - orchestr newyorské Metropolitní opery a dirigent James Levine. O rok později bude na festivalu hostovat proslulá Newyorská filharmonie se svým šéfdirigentem Kurtem Masurem.
Uvažovaná budoucí transformace festivalu z příspěvkové v neziskovou organizaci by podle prezidenta festivalového předsednictva Libora Peška znamenala přeměnu dosavadního prezídia pouze ve "skupinu hlídající uměleckou úroveň festivalu", řídící a rozhodující úlohu by musela získat nová správní rada složená z "lidí majících přístup ke kapitálu" a majících zájem na tom, aby s jejich penězi "nebylo zacházeno volnomyšlenkářským způsobem".