Země, kde nejsou vedra

Země, kde nejsou vedra

* Ostrov se všemi odstíny zeleně, útesy ostře spadajícími do moře, domky s doškovými střechami, políčka ohraničená kamennými plůtky, stáda ovcí a příjemní lidé, kteří mají rádi druhé. Ostatně jak praví staré irské přísloví: "Cizinec je přítel, se kterým se setkáš."
Uniknout velkým letním vedrům je možné návštěvou Irska, které kromě příjemného podnebí nabízí velké množství zážitků. Letní maximální teploty mezi 20 až 23 stupni Celsia jsou přijatelné. Prší málokdy, pořádný liják je v létě vzácností, spíše malé mžení nebo krátký osvěžující deštík, takže nebude ani vadit, když zapomenete deštník.
Existují čtyři přednosti nebo výjimečnosti, které charakterizují dnešní Irsko: nádherná příroda, množství památek, vynikající literatura a velmi progresívní ekonomický růst. Ale snad nejdříve:

Zajímavosti, zvláštnosti a překvapení

Jsou to například všude dvojjazyčné nápisy. Zprvu v gaelštině a pak anglicky. Gaelský jazyk byl skoro mrtvý a mluvilo s ním koncem minulého století zhruba jen sedm procent obyvatelstva hlavně na západních výběžcích ostrova. Irská republika prohlásila v třicátých letech tento jazyk za úřední a hlavní. (Nejde jen o povinné vyučování ve školách, ale například všichni vyšší státní úředníci musí skládat zkoušky z dobré znalosti této řeči.) Další zajímavostí je nadměrné soustředění obyvatelstva v Dublinu, který má více než jeden milión obyvatel z celkového počtu 3,5 miliónu. Tahle téměř třicetiprocentní koncentrace obyvatel v hlavním městě patří k nejvyšším v Evropě.
Méně známý je rovněž fakt o množství osob irského původu, kteří žijí mimo malou zelenou zemi. V Americe, jak uvádějí irské prameny, jich žije 40 miliónů, v Kanadě pět miliónů a stejný počet v Austrálii. A nutno přidat rozvětvenou emigraci do Velké Británie. Mezi nejslavnější irské potomky v zahraničí je možné počítat J. F. Kennedyho, Ronalda Reagana a také Billa Clintona. Největší vlna vystěhovalectví byla v období tzv. Velkého hladu v letech 1845 až 1849, kdy zemřelo 800 tisíc obyvatel nejen na nedostatek jídla, ale vinou epidemií tyfu a cholery.
O irských hospodách, pubech, bylo už napsáno mnoho. Je jich hodně stejně jako jejich zpěváků. Hudebnost interpretů jakož i malých kapel různého složení je obdivuhodná. K jídlu dostanete maximálně sendviče a nejoblíbenější irský nápoj, tmavé pivo Guinness. A atmosféra? Stále dobrá, družná, srdečná a příjemná. Totéž platí o Irish coffee - lahodná, osvěžující a povzbuzující káva s whisky, kterou doma těžko sami připravíte.
Pozorný cestovatel si všimne množství tabulek u památek, zemědělských farem, různých živností nebo menších továrniček a také u silnic. Obvykle je na nich uvedeno: Postaveno nebo zvelebeno díky subvenci Evropské unie. Irsko získalo v posledních letech poměrně mnoho finančních příspěvků. Některé politické kruhy se obávají, že vzhledem ke vstupu východoevropských zemí by se jejich tok mohl zmírnit či dokonce zastavit včetně subvencí do zemědělství.
Množství nabídek půjčoven aut asi nechá v klidu většinu Čechů. Méně příjemným překvapením může být cenová úroveň zboží, která je poněkud vyšší než u nás. Známý je tvíd z Donegalu, také krajky a výrobky ze lnu. Sklo a porcelán nechají asi naše návštěvníky bez většího zájmu, který snad mohou přilákat výrobky ze zlata, stříbra a mramoru. Slavné jsou prsteny a náramky z hrabství Galway, dvě dlaně spojené uprostřed srdcem. Hotely jsou poměrně drahé a nejlevnější ubytování seženete za přibližně 40 irských liber, tedy zhruba dva tisíce korun. Levnější jsou oblíbené Bed and Breakfast (B+B), tedy postel a snídaně. Ve většině hotelů včetně B+B je k dispozici varná nádoba, několik sáčků čaje a instantní kávy, cukr a mléko. Vše je v ceně.
Překvapující je styl okružních jízd irských cestovních kanceláří. Řidič autobusu je současně kvalifikovaným průvodcem, a tak jednou rukou řídí a v druhé má po většinu jízdy mikrofon a informuje o krajině, historii, památkách. K příjemným zážitkům patří návštěva Midletownu, kde je soustředěna výroba irské whisky. Po prohlídce lihovaru z minulého století pohostí každého návštěvníka čím jiným než irskou whisky. Podle tvrzení průvodce je prý tamější whisky daleko zdravější a kvalitnější než skotská.
Stále zelená země
Celkově je Irská republika svou plochou jen o něco málo menší než Česká republika a vzdálenosti jsou přijatelné: Od severu k jihu 490 km a od východu na západ maximálně 275 km. Vyznavači přírodních krás nebudou zklamáni. Někteří dají přednost strmým útesům - nejznámější jsou Cliffs of Moher (Moherské útesy) na západní straně ostrova, které jsou 180 metrů vysoké a v délce 8 kilometrů a na severu Cliffs of Bunglass. Neméně zajímavý je Národní park v Killarney o rozloze 101 km2 s třemi jezery, lesy, zahradami, rašeliništi a i malou pláží. Nedaleko je nejvyšší hora zeleného ostrova Carrantuchill s výškou 1038 metrů. Krajina není jednotvárná, žádná únavná rovina, ale kopečky a vršky - tak trochu Českomoravská vrchovina s keři, stromy a stromečky. Lesů je málo - jen zhruba šest procent a vláda realizuje velký zalesňovací program. A všude ovce, ovce a zase ovce. I v zimě, která je díky Golfskému proudu mírná, stále na pastvě. Doškové domky a křivolaké cesty a silnice. Obdivovat hluboké fjordy je poněkud složitější vzhledem k ne zcela ideální dopravní síti. A nejsou tak strmé a úzké jako v Norsku. Velké množství jezer, z nichž některá jsou propojena, je rájem pro milovníky vodních sportů. Podle irských pramenů je to země rybnatá - hlavně losos a pstruh - a velké bohatství mořských tvorů je přínosem jak pro jídelníček, tak pro zdraví a export. Přírodně krásné jsou poloostrovy Kerry a Dingle na jihozápadě země a také kraje Connemara a Donegal. Pobřeží je členitější a na jihu a jihovýchodě je několik pláží, ale Keltské moře není o moc teplejší než Atlantský oceán. Díky mírnému podnebí se na jihu daří i palmám a další vegetaci připomínající Středozemní moře. Podzemní jeskyně se stalaktity a stalagmity v jižní části ostrova nejsou pro naše návštěvníky tak výjimečné, ale zajímavější jsou rozsáhlá rašeliniště. Byl to hlavní zdroj topení po mnoho staletí a je jím v řadě hrabství dodnes. Rašelina je používána v mnoha elektrárnách a sedm hlavních je umístěno u zdrojů ve středním Irsku a jejich podíl na celkové výrobě elektřiny je více než 20 %. Rašeliniště dodávají krajině zvláštní ráz a jsou zpestřením cesty.
Přehršle památek
Nejstarší jsou prehistorické od doby kamenné až po dobu železnou. Nejslavnější je Newgrange asi 40 km na sever od Dublinu - komorové hrobky z období 3000 let před Kristem. Mohyla má průměr okolo 80 metrů o výšce pouze 12 metrů. Hrobka je zdobená ornamenty s kruhy, růžicemi, čtyřúhelníky a spirálami. Sloužila k uctívání slunovratu. Každý rok 21. prosince otvorem nad vchodem pronikne sluneční paprsek a zaplaví vnitřní prostor "nadpozemským" světlem. Další dvě komorové hrobky ze stejného období jsou nedaleko v Knowth a Dowth. Další významné památky jsou z počátků křesťanství, které začíná v letech 432 - 461 příchodem svatého Patrika, patrona země. Každoročně se slaví 17. března - výročí jeho úmrtí - a to nejenom v Irsku. Jeho život je opředen řadou pověstí, připisovaných zázraků, a s úctou je navštěvován jeho hrob. Někteří připisují irský trojlístek, který je možné nalézt na mnoha místech, jeho znázornění božské trojice pro pohany. Později začíná budování klášterů, kostelů a katedrál. Jedním z nejstarších je klášter v Clonmacnois (ve středním Irsku), který byl založen již v roce 545 svatým Kieranem. Dnes je možné vidět dobře zachované zbytky pěti kostelů a jedné katedrály včetně Kříže Písma z desátého století. Z tohoto církevního střediska a z několika dalších odcházeli mniši v pozdějších letech šířit křesťanství v Evropě, a jak je známo, došli až k nám - pražský Hybernský palác nese jejich jméno dodnes. Vzácný a ceněný je zlacený kalich z Ardaghu a brož z Tary z osmého století, které jsou v Dublinu v Národním muzeu. Zde je shromážděno mnoho cenných památek od prehistorických dob až do našeho století. Je zde také stálá expozice irského osvobozovacího boje s památkami na nejznámější představitele. Návštěvu je možné vřele doporučit - vstup zdarma. Irové byli vždy velmi zbožní, a tak katedrál, kostelů, kaplí a klášterů je opravdu velké množství a různých architektonických stylů - ráj pro ctitele dějin a architektury. Ti určitě nevynechají velmi slavný Cashel, který byl královským sídlem od roku 370 až do roku 1101, kdy byl předán do církevních rukou. Jejich první stavbou byla Cormacova kaple v románském stylu, která je bohatě dekorována a byla vysvěcena v roce 1134. Po ní následovala výstavba velké katedrály, která byla založena již 1169. Slávu přidal tomuto mohutnému komplexu staveb na vyvýšené skále pobyt sv. Patrika v roce 450. Pokřtil krále Aenguse, kterému podle legendy během obřadu náhodou propíchl chodidlo špičkou kříže. Král, který se domníval, že to patří k rituálu, prý ani nehnul brvou. Velké množství náboženských staveb je možné vysvětlit i po mnoha staletích trvajícím bojem mezi katolicismem a anglikánskou církví, který bohužel pokračuje až do dneška v Severním Irsku. Výčet památek by byl dlouhý - bylo by nutné zmínit množství hradů, pevností, zámků, panských sídel, které jsou relativně podrobně popsány ve vydaných průvodcích. Jen malý výčet těch nejslavnějších: Ross Castle, Blarney, Jerpoint Abbey, Cahir, Kilkenny atd. atd. Ale ještě nutné nevynechat Dublin. Zde by měl návštěvník navštívit Trinity College (založena 1592 Alžbětou I.), kde je v knihovně vystavena Kniha Kellsů z osmého století, velmi bohatě zdobená a raritní vzhledem k době vzniku a kráse. Další doporučeníhodnou zastávkou jsou katedrály: Kristův kostel v románsko-gotickém stylu ze 13. století a dále gotická katedrála sv. Patrika zhruba ze stejné doby, ve které je hrob Jonathana Swifta, slavného autora Gulliverových cest. Trochu méně zajímavý je dublinský hrad, který byl po sedm staletí sídlem britských vládců a jehož první stavby jsou z počátku 13. století. Mimo již zmíněné Národní muzeum stojí za návštěvu Národní galerie, která je v jeho sousedství. Kromě množství irských a anglických umělců je možné obdivovat obrazy vlámské, holandské, španělské, benátské, italské školy, Rembrandta, El Greka a slušně zastoupeni jsou i francouzští malíři. Vstup opět zcela zdarma. Pro úplnost je nutné doporučit prohlídku dalších zajímavých malebných měst jako Galway, Kinsale, Cork, Cobh, kde večerní procházka spojená s návštěvou pubu přinese řadu těžko zapomenutelných příjemných dojmů.
Světoví literáti
Spisovatelé W. B. Yeats, G. B. Shaw, Samuel Beckett a Seamus Heaney. Čtyři nositelé Nobelovy ceny za literaturu - málo zemí se může honosit takovým kulturním oceněním. Irové se dohadují, zda je to přírodou a vzduchem, nebo irským pivem a whisky. K těmto významným je nutné přidat R. B. Sheridana a Jonathana Swifta z 18. století. Ctitelé četby a divadla dobře znají Oscara Wilda a G. B. Shawa, který byl na svůj irský původ velmi hrdý. Trochu méně známí jsou dramatici M. Synge a Sean O'Casey. V exilu tvořil James Joyce a Samuel Beckett. Irové jsou na své autory velmi a oprávněně hrdí a existuje množství literárních společností a kruhů jednotlivých tvůrců. (Pro velké ctitele je možné zakoupit i trička s portréty nebo citáty těch nejslavnějších.) Stát podporuje tvorbu v gaelštině - vydává se zhruba sto publikací ročně - nejvíce dětská četba. Ve sféře literatury je Irsko opravdu velmoc. Sláva bohyni slunce ÉIRE, po které je ostrov pojmenován. Dojmy z návštěvy Irska budou určitě nezapomenutelné a místy i poučné. A to nejen pro pohnuté a těžké doby dějinného vývoje země.
Historie Irska je nejenom velmi zajímavá, ale v některých rysech podobná naší. Poučení je také z inteligentního ekonomického vývoje v posledních letech. Jen malý příklad: Řada nerentabilních železničních tratí byla zrušena už ve čtyřicátých a padesátých letech. Z nádraží v Cobhu udělali muzeum. Je to také přístav, ze kterého odplul Titanic a také Lusitiana, potopená 1915 německou ponorkou.
Irsko je ekonomickým tygrem Evropy. Stalo se jím především modernizací průmyslu a zemědělství, velkými investicemi nadnárodních společností a relativně značnou pomocí od Evropské unie. Hrubý domácí produkt se v posledním desetiletí v průměru zvyšoval zhruba o 6 % ročně, což značně převyšuje průměrný růst v ostatních zemích Evropské unie. Dobré ekonomické výsledky se postupně stávají i politickým argumentem pro začlenění či přidružení šesti hrabství Severního Irska.

Zdeněk Belcha