Mír s tebou, šumaři!

Mír s tebou, šumaři!

(TOF)
Jen do 16. srpna mají Pražané a návštěvníci hlavního města možnost navštívit umělecky rozhodně nejvýznamnější čin letošního divadelního léta. V historické budově Národního divadla patří od premiéry 30. července bouřlivé ovace muzikálu Šumař na střeše. Dočasnou střechu nad hlavou získalo pro Šumaře ve Zlaté kapličce Divadlo Na Fidlovačce. Po 28. říjnu, na kdy plánují nuselští fidlováci stůj co stůj otevření svého divadla, rozmnoží Šumař na střeše repertoár o jeden z nejproslulejších titulů světového muzikálu. Pro pořádek připomínám, že v únoru měla v rumišti Fidlovačky premiéru Tylova a Škroupova Fidlovačka, v červenci pak na Hradu Shakespearova Dvanáctá noc čili Večer tříkrálový.
Možná stojí za připomenutí, že po newyorské premiéře Šumaře na střeše Josepha Steina, Jerry Bocka a Sheldona Harnicka v roce 1964 se jeho první verze dočkala na Broadwayi 3242 repríz. Už v roce 1968 se Šumař hrál v Praze (překlad Zdeněk Nerušil, František Vrba). V čase normalizace židovské téma, připouštějící navíc pogromy v Rusku, byť carském, bylo neúnosné. Politika jako tolikrát nespravedlivě převážila jímavě lidské téma o chudobě, která cti netratí, o jobovském překonávání životní mizérie v rozhovorech hlavního hrdiny s Bohem, který mu mlčky schvaluje všechny jeho lidské činy při vdávání tří z pěti dcer. Tovjeho "já vím, Hospodine, že jsme tvým národem vyvoleným, ale proboha, nechtěl by sis aspoň na chvíli vyvolit národ jiný" je metaforou potvrzující skrze všechny morové rány osudu včetně závěrečného vyhnání z rodné Anatěvky filozofii nenásilí, vůli přežít a znovu se pozvedávat z prachu. A to vše s úsměvem, s nadějí v lidské polepšení.
Režisér Juraj Deák by si na Šumaře na střeše v Čechách a na Moravě měl nechat vystavit copyright. Jeho ostravskou inscenaci kritika nejprve nevnímala, až jí pak byla rok po premiéře fascinována na nulté přehlídce ostravských divadel. Na scéně Národního divadla moravskoslezského se hrála tři sezóny. Proč to nepřiznat, Divadlo Na Fidlovačce převzalo z Ostravy kostýmy (Sylva Hanáková) a scénu (David Marek), dokonce i některé herce. V roli Tovjeho druhé dcery Hodl se na premiéře blýskla Tereza Bebarová (v Ostravě hrála třetí Chavu), jejím partnerem, mladým anarchistou Perčikem, kterého následuje i do vyhnanství na Sibiř, je Pavel Nečas.
Dost ale srovnávání. Šumař na střeše Divadla Na Fidlovačce v Národním divadle je úchvatnou inscenací silného příběhu židovské komunity na Rusi, jak ji zachytil spisovatel Šolom Alejchem. Prýští z něho moudrost a vrchovatě je ozdoben židovským humorem. A má v Tomáši Töpferovi mlékaře Tovjeho, který se může stát aspirantem na ocenění za nejlepší herecký výkon roku. Strhující koncert vrcholí v polohách beznaděje i síly překonávat strasti, vyrovnávat se s ranami osudu. A navíc: Tenhle paličatý zarputilec, který si umanul vydupat ze země divadlo svého srdce, umí zpívat. A jak!
Potlesky na otevřené scéně si přesvědčivě živým výkonem zdravě vynucovala také Lilian Malkinová za neodolatelnou dohazovačku Jente. Zapamatovatelnými figurkami se určitě stanou krejčík Motl Davida Suchařípy, Tovjeho žena Golda Elišky Balzerové (bohužel ne zcela vybavené, přesněji - nevybavené pro zpěv), nešťastně poslušný ruský strážník Zdeňka Maryšky... Divadlo Na Fidlovačce poskytlo velký prostor talentům, z nichž bude dobré zapamatovat si jména Zuzana Vejvodová, Natálie Topinková (alternující postavu Chavy), Marta Issová, N. Topinková (Šprince), Matěj Kopecký (Mendl)...
Nový překlad Šumaře na střeše pochází z pera Pavla Šruta. K jeho přednostem patří cit pro spletité cesty komunikativnosti židovských moudrostí a zvýraznění rozdílnosti pravoslavné a židovské komunity v předrevolučním (1905) Rusku pokusem vytvořit proti stylizaci počeštělé jidiš i její adekvátní, českému uchu srozumitelnou ruskou verzi. Pochopitelně že největší síla je v přebásnění zpívaných textů. Šrut je polidštil, zní lyričtěji, kongeniálně k oživlému obrazu Šumaře na střeše Marka Chagalla v tanečním projevu Petry Frydrychové, jehož houslím vdechl zvuk, velmi nešumařsky, Václav Hudeček. Je dobré, že se slavný muzikál vrací do Prahy právě v tuto všelijak rozjitřenou chvíli. - Mazl-tov čili mnoho štěstí. A šolom alejchem - mír s tebou!