Kristýna živě

* Kterési noviny o ní napsaly, že přispěla k popularitě jména Kristýna. Není to ani zpěvačka, ani filmová hvězda, ale čápice. Už třikrát odlétala s miniaturními vysílači na zádech do tropické Afriky a třikrát se šťastně vrátila.
Moderní technika umožnila přesně zmapovat daleké cesty čápice Kristýny. Na nich ji "doprovázeli" rozhlasoví posluchači. Pak se tým Českého rozhlasu, který sledování černých čápů organizuje, rozhodl co nejpodrobněji poznat Kristýnin život v Čechách, na hnízdišti v brdských lesích. Tak se zrodil projekt Kristýna živě. Desetitisíce lidí z více než devadesáti zemí nahlédly prostřednictvím internetu do jejího hnízda.
Proč mapujeme cesty čápice Kristýny? Proč jsme její hnízdění vysílali na internetu? Odpovědí je hned několik: Protože o životě černých čápů, kteří žijí velice skrytě, víme jen velmi málo. Protože patří k ohroženým druhům, a přitom není docela jasné, co je vlastně může ohrožovat. Protože chceme každému, kdo má zájem, umožnit nahlédnout do soukromí nesmírně zajímavých tvorů a v neposlední řadě si myslíme, že náročné nekomerční projekty je možné uskutečnit i v České republice.
Přímý přenos z Kristýnina hnízda trval 86 dnů. Zprávy o průběhu čapího hnízdění přinášel nejenom Český rozhlas, ale i tisk a televize. Pochopitelně nejpodrobnější informace se o něm objevovaly na internetové stránce Kristýna živě.
O tom, co se v hnízdě událo za bezmála tři měsíce, vypovídá stručný deník.
Čtvrtek 21. května
Už je to tady! U Kristýnina hnízda vysoko na buku uprostřed brdských lesů máme kameru s vysílačem (oboje napájeno ze solárních článků). Videosignál letí k převáděči na protějším kopci a odtud do Holoubkova. Potom přijde na řadu mikrovlnné pojítko a linky, počítače a bůhvíco všechno ještě. Důležitý je výsledek: Zatím ve zkušebním provozu se rozběhl přímý přenos z Kristýnina hnízda na internet.
Na monitoru počítače se zhruba každou vteřinu objeví nový obrázek; pět vajíček zrovna zahřívá Kristýnin "manžel" David.
Pondělí 25. května
Oficiální zahájení přímého přenosu.
Kristýna (nebo David) sedí většinu času bez sebemenšího pohybu, tu a tam se ale přece jen děje něco zajímavého: Čápi obracejí vejce, ohlížejí se po doupňácích (ti sídlí v dutinách buku pod jejich hnízdem), zdraví se a střídají, David nosí na hnízdo listí, mech a klacky.
Úterý 26. května
Spousta lidí se sháněla po internetové adrese přímého přenosu. Do rozhlasu kvůli tomu přišla i jedna stará paní: "Můžete mi dát adresu toho internetu?" Asistentka jí řekla a pak i napsala adresu http://kristyna.rozhlas.cz. Paní se nevěřícně dívala na papírek a pak povídá: "To je adresa? A jak tam dojdu?"
Sobota 30. května
Po poledni se vylíhlo první mládě!
Dopoledne seděla na hnízdě Kristýna; asi byla dost nervózní, protože se zvedala každých dvacet minut a obracela vejce. Když se ale postavila ve 13.40, bylo už pod ní k rozeznání mládě!
Kristýna odstranila z hnízdní kotlinky prázdnou skořápku a kolem mláděte a zbývajících čtyř vajíček přerovnala trsy mechu. Po dalších deseti minutách přiletěl na hnízdo David, který přinesl několik drobných rybek, ale mládě o ně nejevilo zájem.
Pondělí 1. června
V hnízdě jsou dvě mláďata!
Středa 3. června
Ty tam jsou dny, kdy během půlhodiny Kristýna jen párkrát pohnula hlavou. Teď každou chvíli krmí svá tři mláďata a činí se i David.
Pátek 5. června
Včera se vyklubalo čtvrté mládě.
Jsem zvědav, jestli se nakonec vylíhne mláďátko i z pátého vajíčka. Nejstaršímu mláděti je skoro šest dní (a dokonce už sedělo vedle Davida, neschovávalo se pod něj), druhému víc než čtyři dny atd., takže páté čápě by to mělo hodně těžké.
Středa 10. června
Kristýna a David bdí nad svými čtyřmi mláďaty (páté vajíčko se nevylíhlo). Většinou na hnízdě stojí; mám podezření, že proto, aby je čápata moc neobtěžovala. Včera se Kristýna mezi ně posadila a neměla pak chvíli klidu; jedno z mláďat se jí málem vyšplhalo na záda.
Mezi mláďaty jsou poměrně velké rozdíly. To nejmladší a nejmenší mívá potíže dostat se k potravě...
Pondělí 15. června
Zdá se, že na hnízdě se něco stalo.
Postupně přišly maily od několika čapích příznivců:
Jedno z čápat, evidentně menší než ostatní, sedělo odděleně od ostatních a zdálo se mi, že se nehýbe. Za chvíli se čáp stojící nad ním nahnul a vyhodil ho na levý okraj hnízda. Pár vteřin se nic nedělo, pak velký čáp zamával křídly a najednou tam čápě nebylo. Zdá se mi, že je čáp vyhodil z hnízda.
(Pozn.: Tato zpráva se vzápětí potvrdila. Pozdější vyšetření mrtvého mláděte ukázalo, že v některém z předchozích dnů utrpělo vážné zranění a odumíralo mu křídlo. Starý čáp mu svým způsobem zasadil ránu z milosti, současně chránil ostatní mláďata.)
Čtvrtek 18. června
Zbylá tři čápata prospívají. Pokoušejí se už postavit na nohy, ale hned si zase dřepnou do hnízda.
Na hnízdo zrovna přiletěl David a vyvrhnul potravu. Největší z mláďat bylo nejdřív zády ke kameře, ale pak se otočilo a bylo vidět, jak se potýká s patnácticentimetrovou (!) rybou. Abyste měli nějaké měřítko: Tohle mládě má zobák asi tak osm centimetrů dlouhý.
Úterý 23. června
Čápata si začínají procvičovat křídla.
Staří čápi se už na hnízdě moc nezdržují, ale když byla bouřka, David se nad mláďaty rozkročil a chránil je vlastním tělem.
Neděle 28. června
Poprvé po několika měsících jsme všichni světili víkend. Samozřejmě to dopadlo, jak to dopadnout muselo. Přenos od soboty neběží, příčina je (zatím) neznámá.
Úterý 30. června
Od včerejška přenos opět funguje. Příčina potíží: blesk zničil část elektroniky s prvky MOSFET.
Středa 15. července
Když přiletí Kristýna nebo David, nastává krmení dravé zvěře. Mláďata, která už jsou pořádně velká, se vrhnou na rybky a rychle je hltají, přitom mávají křídly, takže starý čáp se tak tak udrží na hnízdě. Pak přijde tanec dráčat. Po prvních okamžicích hojnosti začnou mláďata sbírat zbytky potravy - to už se musejí posadit na paty, potom dokonce postavit a hledat; přitom přecházejí po hnízdě a otáčejí se, přešlapují a shýbají a snad i strkají.
Sobota 18. července
Čápata dostala (stejně jako v uplynulých týdnech Kristýna a David) malé "batůžky", pozemní a satelitní vysílače. Pokročili jsme tak v naplňování záměru sledovat na cestě do Afriky celou čapí rodinu.
Zatím neznáme pohlaví mláďat, takže jsme je nemohli hned pokřtít rozumnými jmény. Podle kódů jejich barevných kroužků jsme jim začali říkat Aru, Asu a Aju.
Pátek 24. července
Telefony se v rozhlase netrhnou. Včera byla v Čechách strašlivá bouřka a lidé se ptají, jestli se mláďatům něco nestalo. Loni totiž Kristýnini potomci zahynuli ve velkém krupobití, tentokrát je naštěstí všechno v pořádku.
Středa 29. července
Mláďata jsou si jista v křídlech i v nohách. Není to jako před čtrnácti dny, kdy zamávala křídly a jen se trošičku vznesla, hned si vylekaně dřepla na zadek. Dělají teď hotové manévry: Obíhají hnízdo a mají přitom roztažená křídla anebo s nimi mávají tak, že občas maličko popoletí. Dnes se jedno z mláďat vzneslo zhruba do metrové výšky a přeletělo přes hnízdo.
Úterý 4. srpna
V 19.10 jsem si otevřel stránku s přímým přenosem. Nejstarší mládě obíhalo hnízdo a v některých okamžicích se nad ním vznášelo. V 19.15 se postavilo na zadní okraj hnízda, roztáhlo křídla, rozmáchlo se... a na následujícím záběru už nebylo! Zbylá dvě mláďata se dívala kamsi dolů pod hnízdo.
Pátek 7. srpna
Nejstarší mládě, Aru, běžně odlétá z hnízda. Jak se potvrdilo při prohlídce videozáznamu, jeho první let v úterý večer byl důsledkem nehody. Mládě šláplo vedle. Teď už jsou jeho lety řízené.
I prostřední Asu se odvažuje doopravdy létat a jenom nejmladší Aju zatím stále trénuje na hnízdě.
Úterý 11. srpna
Ve tři čtvrtě na osm bylo hnízdo prázdné. Už i nejmladší Aju se odvážilo vyletět.
Podle toho, co jsme zjistili během víkendu, zdržují se mláďata poblíž hnízda, mimo jiné asi proto, aby nepropásla krmení.
Pátek 14. srpna
Přenos končí, hnízdo je prázdné.
Spíš bych měl napsat, že hnízdo je zrovna prázdné; Asu a Aru se do něj stále vracejí, a to jak na noc, tak během dne. Naproti tomu nejmladší Aju opustilo hnízdo - pravděpodobně už definitivně - v úterý ráno.
Po uzávěrce: Aru, Asu i Aju jsou samečci! Ukázalo to laboratorní vyšetření kapičky krve každého mláděte. Stejně jako Kristýna a David se teď mladí čápi chystají na cestu do tropické Afriky.

Miroslav Bobek,
Český rozhlas 2 - PRAHA