Biologická revoluce

Biologická revoluce

"S použitím darovaného vajíčka může i žena, která nemá vaječníky, nebo jsou nefunkční, otěhotnět, absolvovat porod a stát se matkou," říká MUDr. Tonko Mardešić, CSc. z pražského sanatoria Pronatal.
Proč ne! Vždyť s moderní medicínou ani nepřítomnost spermií neznamená sterilitu a neschopnost muže počít vlastního potomka. Zatímco dárcovství spermií patří k moderní medicíně pár desetiletí, dárcovství vajíčka je v České republice možné od roku 1996. Ještě nikdo na světě nevyvinul lék, který by zkvalitňoval narušenou tvorbu spermií. Ovšem existují metody, které dnes dokáží pracovat i s málem - od prosté inseminace a prostého mimotělního oplodnění až po chirurgický odběr spermie z varlete nebo nadvarlete.
K oplodnění vajíčka lékařům stačí v podstatě jediná zdravá spermie. Tento vývoj způsobil, že se zmenšila potřeba darovaných spermií. Naopak dramaticky narůstá počet žen, které čekají na darované vajíčko. "Je to samozřejmě i proto," říká doktor Mardešić, "že se tato léčba provádí teprve krátce, takže počet pacientek, které na tento zákon čekaly, je pořád značný. Je tu ale i velká skupina žen, kterým je čtyřicet a víc. Buď začaly s léčbou sterility pozdě, nebo se nepovedla. U nich prosté mimotělní oplodnění nebývá moc úspěšné, ne snad proto, že jim je čtyřicet let, ale protože jejich vajíčkům už je čtyřicet let. Ale když použijeme vajíčka od dárkyň, kterým musí být podle zákona méně než třicet pět let, odstraní se věkový handicap a naděje na těhotenství je úspěšná stejně jako u mladších pacientek."
V Pronatalu provádějí ročně 1500 až 1600 cyklů mimotělního oplodnění. Výsledek? V loňském roce dosáhli třicetiprocentní úspěšnosti. Ale vzhledem k tomu, že se zpravidla odebere větší počet vajíček, čili vznikne víc kvalitních embryí než čtyři, která se vracejí zpět do dělohy, nadbytečná embrya se zamrazí a mohou být použita v dalších cyklech v případě neúspěchu, nebo k dalšímu těhotenství v případě úspěchu. K těhotenství ze zamrazených embryí dochází v 16 - 18 procentech případů, čímž třicetiprocentní úspěšnost z jednoho odběru výrazně stoupá. Zdravotní pojišťovny platí tři pokusy mimotělního oplodnění, naděje je tudíž opravdu veliká. Proces mimotělního oplodnění za pomoci darovaného vajíčka si pacientky, kterým je víc než 40 let, hradí samy, přesto zřejmě málokterá vynaložených peněz lituje. MUDr. Mardešić uvádí, že v Pronatalu už vyhověli žádostem více než šedesáti žen: "I když by někdo mohl říci, že jsou to zoufalé případy, je to naše nejúspěšnější skupina. Nebudu ani uvádět čísla, abych něco nezakřikl, ale to procento úspěšnosti dalece přesahuje oněch 30 procent, se kterými jsme u mimotělního oplodnění spokojeni."
Dárcovství pohlavních buněk je u nás ze zákona anonymní, takže dárkyně se nikdy nedozví, komu pomohla, a matka neví, komu vděčí za novou náplň života. I když dárkyně dostává finanční odměnu pět tisíc korun, je její dárcovství především projevem dobrého srdce a ochoty podělit se o své mateřské radosti.
Neplodnost je vždycky neštěstím dvou lidí. A kdo zná pocity viny - proč kvůli mému handicapu musí trpět i ten druhý? - ví, co znamená možnost přivést na svět biologického potomka svého partnera a odměnit ho tak za léta dlouhého léčení a za trpělivost. Tým MUDr. Mardešiće se v současné době potýká hlavně s nedostatkem dárkyň: "Žen, které se rozhodnou darovat vajíčko, není hodně. Samozřejmě se jako zdroj přímo nabízejí ženy, které u nás podstupují mimotělní oplodnění. Jenomže většina chce svá přebytečná vajíčka použít a embrya zamrazit. Zároveň je tu otázka, zda je dobré používat vajíčka od sterilních žen. Mimotělní oplodnění se totiž nepoužívá jen v případech nefunkčních vejcovodů, ale třeba i u případů imunologické sterility nebo sterility tzv. nevysvětlitelné, kdy o jejích příčinách nevíme téměř nic. Dárkyněmi jsou tedy převážně kamarádky a přítelkyně žen, které vajíčko potřebují, ale protože jde o anonymní záležitost, nedostává žena vajíčka dárkyně, kterou si přivede, ale té, kterou přivedl někdo jiný."
Žádost o darování spermií nebo vajíček musejí podepsat oba manželé, takže se pak z rodičovství mohou jen těžko vyvázat. Vyskytly se ovšem už případy, kdy muž po čase své otcovství popíral. U darovaného vajíčka je situace jednodušší, protože podle zákona je matkou jednoznačně žena, která dítě porodí. Také v lékařské dokumentaci dítěte nenajdete ani zmínku o tom, že bylo počato z darovaného vajíčka. S informací, že dítě bylo počato díky mimotělnímu oplodnění, se dál nijak nepracuje. V době, kdy pomocí této metody u nás i v ostatních vyspělých zemích přichází ročně na svět víc než jedno procento dětí, není tento fakt nijak výjimečný.

Veronika Hájková