Konsorcium tvořené Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a jeho finančním partnerem − skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera − koupí druhou největší hnědouhelnou firmu v Německu. Stane se majitelem dolů a elektráren v Sasku a Braniborsku, které dosud patřily švédské skupině Vattenfall.
Potvrdily se tak předběžné zprávy, podle nichž se vítězem klání o osm tisíc megawattů výkonu a miliony tun uhlí stane rychle expandující holding řízený Danielem Křetínským. EPH ale nakonec oproti očekáváním nepřevzal vodní elektrárny na východě země.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekZa německé doly a elektrárny nezaplatí podle informací HN Křetínský s Kellnerem ani korunu. I když to oficiálně nechce EPH komentovat, bude tomu pravděpodobně naopak. Švédská firma jim k aktivům za 3,4 miliardy eur ještě na účtech nechá dalších 1,7 miliardy eur (zhruba 46 miliard korun). Peníze na účtech mají pomoci EPH vypořádat se se závazky na rekultivaci dolů a vyřazení jednotlivých zařízení z provozu. Celkové náklady na útlum by mohly vyšplhat až na dvě miliardy eur (54 miliard korun).
46 mld.
korun nechala v přepočtu švédská firma Vattenfall českému konsorciu EPH s PPF na účtech své dceřiné firmy. Peníze budou časem potřeba na rekultivaci a útlum těžby.
"Na základě zkušeností, získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti v středoněmeckém hnědouhelném revíru, jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu," uvedl včera v tiskové zprávě Jan Špringl, člen představenstva EPH.
Naráží tak na problémy většiny evropských energetických firem, které se specializují na uhelné či plynové zdroje. Plynové v posledních letech většinou stojí a i ty uhelné se postupně dostávají do situace, kdy nejsou schopné produkovat elektřinu za výrobní náklady, o ziscích ani nemluvě.
Na uhelné elektrárny tvrdě dopadl asi třetinový propad cen elektřiny v posledním půl roce. Právě tento pokles posunul do ztráty i většinu zdrojů Vattenfallu. To odradilo i další zájemce o koupi − německý Steag či český ČEZ.
Jediný, kdo měl o německé elektrárny a doly kromě EPH Daniela Křetínského zájem, byla skupina Czech Coal miliardáře Pavla Tykače. Ta ale podle informací HN požadovala po Vattenfallu větší množství hotovosti na účtech a po tvrdém týdenním vyjednávání si švédská firma nakonec vybrala nabídku EPH.
I přes problémy na trhu EPH věří, že se uhelné zdroje dají provozovat dlouhodobě a se ziskem. "Uhlí má v Německu ve výrobě elektřiny těžko zastupitelnou roli," řekl včera novinářům Špringl. Očekává, že firma bude zdroje v současném objemu provozovat aspoň 15 let, konec uhlí podle něj přijde zhruba za 20 až 30 let.
Proti prodeji aktiv Vattenfallu EPH včera před německou centrálou firmy protestovaly přibližně dvě desítky ekologických aktivistů z organizace Greenpeace.
Ti stále doufají ve výrazně rychlejší utlumení těžby i spalování hnědého uhlí. "Dnes oznámený prodej není ani zdaleka konečným rozhodnutím. Prodej bude ještě muset schválit dozorčí rada společnosti, ale především švédská vláda, která si patrně k tomuto kroku vyžádá minimálně konzultativní projednání věci v parlamentu," dodává Kerstin Dörenbruchová z hnutí Greenpeace.
