Chcete jádro? Začněte od peněz

O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem dodavatelů. Jedno z nejzásadnějších rozhodnutí bychom neměli dělat ve stresu.

Zdánlivě nevinná a bezpochyby racionální slova ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové pronesená aktuálně pro agenturu Bloomberg a následně pro časopis Respekt posouvají debatu o stavbě jaderného bloku (či bloků) do nové fáze. Konečně padla dlouho opakovaná mantra, že reaktory se prostě postaví za každou cenu a ČEZ je zaplatí, protože na to má.

Že nejde o partyzánský postup ministryně Novákové, která se s energetikou profesně potýká jen necelý půlrok, kdy šéfuje ministerstvu průmyslu, následně potvrdil Andrej Babiš. Ten včera řekl, že záměr zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny platí, je ale třeba zvažovat všechny alternativy.

Opět racionální a nenapadnutelná věta. Jenže i ta v českém kontextu znamená obrat. Už proto, že premiér jako jednu z možných cest připustil prodloužení životnosti Dukovan o 10 let a hlavně se zmínil o potížích s výstavbou jaderných bloků v jiných zemích. Květnová cesta do Finska, kde se předseda vlády zajímal o dlouhodobě problémový třetí blok elektrárny Olkiluoto, který se staví od roku 2005 a stále není v provozu, se tak zúročila. Podobně zřejmě na Babiše působí dostavba jaderné elektrárny Mochovce, o níž slovenská média píší jako o černé díře.

Státní energetická koncepce je tak i ve své aktualizované verzi vlastně už mrtvá. Nalinkovaný harmonogram počítající s nahrazením starých dukovanských bloků novým zdrojem se zjevně stihnout nedá. Prodloužení životnosti pětisetmegawattových bloků spuštěných v letech 1985−1987 je tak nejsnadnější cestou, jak z problému vybruslit a podíl výroby elektřiny z jádra dramaticky neměnit.