O výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem dodavatelů. Jedno z nejzásadnějších rozhodnutí bychom neměli dělat ve stresu.
Zdánlivě nevinná a bezpochyby racionální slova ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové pronesená aktuálně pro agenturu Bloomberg a následně pro časopis Respekt posouvají debatu o stavbě jaderného bloku (či bloků) do nové fáze. Konečně padla dlouho opakovaná mantra, že reaktory se prostě postaví za každou cenu a ČEZ je zaplatí, protože na to má.
Že nejde o partyzánský postup ministryně Novákové, která se s energetikou profesně potýká jen necelý půlrok, kdy šéfuje ministerstvu průmyslu, následně potvrdil Andrej Babiš. Ten včera řekl, že záměr zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny platí, je ale třeba zvažovat všechny alternativy.
Opět racionální a nenapadnutelná věta. Jenže i ta v českém kontextu znamená obrat. Už proto, že premiér jako jednu z možných cest připustil prodloužení životnosti Dukovan o 10 let a hlavně se zmínil o potížích s výstavbou jaderných bloků v jiných zemích. Květnová cesta do Finska, kde se předseda vlády zajímal o dlouhodobě problémový třetí blok elektrárny Olkiluoto, který se staví od roku 2005 a stále není v provozu, se tak zúročila. Podobně zřejmě na Babiše působí dostavba jaderné elektrárny Mochovce, o níž slovenská média píší jako o černé díře.
Státní energetická koncepce je tak i ve své aktualizované verzi vlastně už mrtvá. Nalinkovaný harmonogram počítající s nahrazením starých dukovanských bloků novým zdrojem se zjevně stihnout nedá. Prodloužení životnosti pětisetmegawattových bloků spuštěných v letech 1985−1987 je tak nejsnadnější cestou, jak z problému vybruslit a podíl výroby elektřiny z jádra dramaticky neměnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele a pro vás ho někdo z nich odemknul.
Staňte se předplatitelem i vy a stejným způsobem budete moci odemykat placené články pro své přátele. Navíc získáte i řadu dalších výhod. Předplatit za 40 Kč.
Jenže i zdánlivě prosté prodloužení životnosti Dukovan s sebou nese řadu problémů. Upozorňuje na ně i šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, podle které Česko bude naopak brzy čelit tlaku na zkrácení životnosti Dukovan na 40 let. Je tedy reálné dostat se s životností rovnou na šest desetiletí? A bylo by to ekonomicky výhodné? O tom není přesvědčen ani ČEZ, který navíc nedávnou aférou se špatnou kontrolou svarů v Dukovanech přišel o část důvěry, že se o bezpečnost jaderných zdrojů stará s největší péčí. Tento dopad je snad ještě závažnější než miliardy ztracené neplánovanou odstávkou nedbale prověřených bloků.
Co můžeme čekat nyní? Nejspíš protiútok z Hradu. Prezident Miloš Zeman je nadšeným příznivcem jaderné energetiky a dává to často najevo. Jak připustila ministryně Nováková, chodí na Hrad referovat. Prezident však nemá pravomoc do energetické politiky zasahovat nad rámec dobře míněných rad. A tak by to mělo zůstat.
O novém bloku může rozhodnout jen vláda, a to za předpokladu, že si připustí realitu: bude to ztrátový projekt. Proto musí najít investorský model (není moc co vymýšlet, stavět se musí v plně státní režii) a hlavně předložit občanům realistický účet. Pokud je přesvědčena, že se bez jádra neobejdeme, nemá se přece čeho bát.
Češi jsou energii z atomu nakloněni jako snad žádný jiný národ, a pokud jsou ochotni si na nový blok připlatit desítky miliard, může se stavět.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
