V Česku se polovina lidí s duševním onemocněním vůbec neléčí. Moderní léky přitom redukují náklady a usnadňují návrat do práce

Přestože mají čeští pacienti snadný přístup k lékům na duševní onemocnění, ve srovnání s ostatními zeměmi je v zemi vysoká míra skryté "podléčenosti" pacientů. A to přesto, že spotřeba psychofarmak i zde stále stoupá. Shodují se na tom odborníci v oboru napříč profesemi.

"U mnohých pacientů musí být léčba dlouhodobá, a podstatné proto je, aby výrobci vyvíjeli takové léky, které mají minimum nežádoucích účinků. Když po léku přiberete na váze nebo máte problémy v oblasti pohybu, je to pro život problém a komplikuje to léčbu, která musí být u některých lidí stanovena na léta a někdy až do konce života," konstatuje předseda psychiatrické společnosti Martin Anders.

Jiný příklad pro totéž uvádí Lenka Krbcová Mašínová z ministerstva zdravotnictví. "Když někdo přibere 20 kilo, jakou asi bude mít motivaci v léčbě pokračovat a vrátit se zpět do běžného života?" vyslovuje řečnickou otázku úřednice, jež se podílí na reformě systému péče o lidi s psychickými obtížemi. Podle Anderse farmaceutické firmy investují více do vývoje léků na onkologická onemocnění než na duševní. "Sem dávají jen asi desetinu investic v porovnání s vývojem léků na rakovinu. Je to totiž hodně individualizovaná léčba a je těžší vyvíjet léky, které by vyhovovaly širší skupině pacientů," dodává.