Sloupek Miloše Čermáka: Proč mají někteří lidé v práci cedulku "Školím se" a proč možná není od věci přemýšlet o cedulce "Končím"

Byl jsem před pár dny v nejmenovaném supermarketu. Nakoupil jsem pár věcí, přišel k pokladně a začal je vykládat z košíku na jezdící pás. Znáte takový ten trochu divný pocit, kdy víte, že něco není v pořádku, ale nevíte konkrétně co? Přesně ten jsem měl. A pak mi to došlo. Za pokladnou seděl muž zhruba mého věku. Jen elegantněji oblečený. Měl módně zastřižený, lehce prošedivělý plnovous a oranžové designové brýle. Prostě to nebyl člověk, kterého v supermarketu čekáte u pokladny. Spíš v kanceláři nějaké nadnárodní korporace anebo v uniformě pilota Airbusu A380, který vás u dveří vítá na palubě.

Nejsem předpojatý, opravdu ne. Aspoň si to myslím. A přísahám, že to není projev arogance. Nevidím nic špatného na tom, když někdo pracuje u pokladny v supermarketu. Jen jsem obětí stereotypů. Jako každý. Prostě na určitých místech očekávám určitý typ lidí. A když tam nejsou, uvádí mě to v mírný zmatek.

Za pokladnou supermarketu čekám dvacetiletého studenta, případně stejně starou studentku anebo bodrou paní ve středních letech s naondulovanými vlasy. Mám s ní plus minus tři konverzace, nejčastěji odpovídám na otázky: "Kartičku máte?", "Rohlíčků je kolik?" a "Hotově, anebo kartou?" Jinak mě ta dobrá žena víceméně ignoruje a baví se s kolegyní u vedlejší pokladny. Komentují zákazníky přede mnou. "Vidělas toho seladona s fialovou šálou? Kupoval si šampáňo, dvacet deka lososa a jedno balení prezervativů. Asi druhá míza, ha ha!"

Muž je ještě v dohledu a já přemýšlím, jestli jde tak rychle, protože obě ženy slyší, anebo už skutečně spěchá domů udělat si pěkný večer. A taky přemýšlím o tom, co budou říkat o mně. Na posunujícím se páse se krčí dva rohlíky, velké balení nugety a lahev Jima Beama.

Ne, nechci to slyšet.

Stejně jako nechci vidět v pilotní kabině dopravního letadla naondulovanou ženu ve středních letech, která mě zahlédne při nástupu a žoviálně zahaleká na druhou naondulovanou ženu, sedící na sedadle prvního pilota: "Mirko, vidělas toho dlouhého kašpara v kabátě? Vypadá jako bezdomovec a sedí v byznysu. Vsadím se, že mu to platí jeho firma."