Podnikatelé v Česku stále častěji řeší, jakým způsobem předat majetek svým potomkům. Roste mezi nimi například obliba svěřenských fondů, jež mohou v hladkém průběhu generačního předání pomoci.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO tom, že nejde o jednoduchý a vždy úspěšný proces, svědčí příklad rodiny jednoho z nejbohatších Američanů 19. století, železničního magnáta Cornelia Vanderbilta. Poslednímu dědici jeho jmění letos místo miliard připadlo 1,5 milionu dolarů, zbytek se rozplynul.
"Tato rodina představuje všechno to, co se může v rodinném majetku a mezigeneračním předávání pokazit," uvedl minulý týden Pavel Kolář při zahájení konference o správě rodinného majetku Trust & Wealth Management.
Rodinná ústava
◼ Experti se shodují, že řešit rozdělení majetku až po smrti hlavy rodinného byznysu je pozdě. Při dědickém řízení může dojít k mnoha konfliktům, které nakonec často způsobují rozklad mnoho let budovaných firem.
◼ Pomoci může například rodinná ústava. Je to sice nezávazný dokument, avšak pokud se na něm rodina shodne, bude v budoucnosti jasno, jak má rodinný byznys fungovat.
Svěřenské fondy
◼ Svěřenské fondy jsou v Česku stále oblíbenější. Zakladatel do nich vloží majetek a může určit podmínky, za kterých ho potomci získají. Je tak vhodný, pokud rodiče pochybují, že by děti zvládaly rodinnou firmu řídit.
◼ Svěřenské fondy zakládají často rodiče či prarodiče také za konkrétním účelem, například na studium potomků.
◼ Svěřenské fondy lze využít také na ochranu osobního majetku pro případ šikanózní žaloby, insolvenčního řízení a podobně.
◼ Nejznámější svěřenské fondy v Česku slouží premiéru Andreji Babišovi, aby se vyhnul střetu zájmů. Začátkem roku 2017 do nich vložil svůj koncern Agrofert.
Nejde o výjimečný případ. "Celosvětové statistiky ukazují, že o 70 procent majetku přicházejí rodiny v druhé a třetí generaci," dodal Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců. V Česku navíc kvůli omezené možnosti osobního vlastnictví v minulém režimu rodiny větší majetky předávají poprvé a nemají s tím moc zkušeností.
Řečníci se shodli, že nechat vše na dědické řízení, tedy čekat až na smrt hlavy rodinného byznysu, není příliš moudré. "Je mnoho podnikatelů, kteří drží byznys sami, a jakmile by se s nimi něco stalo, tak by rodina byznys nedokázala vést," říká Peter Kováčik z firmy Svěřenská správa, jež klientům zřizuje a spravuje svěřenské fondy.
Podle průzkumu J&T se na generační výměnu v následujících deseti až patnácti letech chystá více než dvě třetiny dotázaných milionářů. Ondřej Popelka z J&T Family Office, jež se zaměřuje na správu rodinných majetků, proto doporučil do správy jmění zapojovat potomky co nejdříve.
Tím se řídí i šlechtic Constantin Kinský, jenž vede rodinnou firmu Kinský Žďár, největšího soukromého vlastníka lesů na Vysočině. "Starší syn je v dozorčí radě. Mladšímu to nabídnu hned, jak mu bude 18," uvedl Kinský. Podle něj je vhodné nechat si jako rodina poradit i od odborníků. Ti mají mít roli "kouče" a vyslechnout, čeho chtějí jednotliví rodinní příslušníci dosáhnout.
Právě u šlechty se mohou podle účastníků konference rodiny inspirovat i v jiném ohledu: usměrnit své děti podle principu "majetek nevlastním, pouze ho spravuji a předám dalším generacím".
V tom mohou být nápomocny již zmíněné svěřenské fondy. Ty je v Česku možné zakládat od roku 2014. V posledních dvou letech jejich obliba začala výrazně narůstat. Zatímco loni jich Češi založili bezmála 500, letos už vzniklo fondů více než 1100. Ve fondu se nejdříve o jmění stará takzvaný svěřenský správce. Potomci se stanou vlastníky až po splnění určitých podmínek − například dokončení studií nebo dosažení určitého věku.
To je vhodné hlavně v případě, že si podnikatelé nejsou jistí zralostí svých potomků. "Řada lidí si uvědomuje, že dětem v pubertálním věku vůbec nemusí prospět, když zdědí najednou desítky milionů a neumí si s tím poradit. Mohou to utratit a ve finále skončit ještě hůř, než kdyby nezdědily nic," říká Kováčik ze Svěřenské správy.
Nejčastějším důvodem pro rozpad rodinného bohatství jsou podle Koláře z komory rizika zevnitř, nikoliv zvenku. I proto experti doporučují zřízení "rodinné ústavy".
"Je to takový morální kodex, set základních pravidel, která nám říkají, jak budeme v rodině fungovat," uvedl Stanislav Servus, partner právní kanceláře Eversheds Sutherland. Jejich cílem je mimo jiné snížit dopady případných negativních konfliktů, které se mohou objevit například při diskusích, kdo z potomků rodinnou firmu povede dál a podobně.
"A pokud se rodina nedokáže shodnout, jak má firma fungovat do budoucna, je lepší začít řešit prodej," uvedl Servus.
