Podnikatelé v Česku stále častěji řeší, jakým způsobem předat majetek svým potomkům. Roste mezi nimi například obliba svěřenských fondů, jež mohou v hladkém průběhu generačního předání pomoci.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

O tom, že nejde o jednoduchý a vždy úspěšný proces, svědčí příklad rodiny jednoho z nejbohatších Američanů 19. století, železničního magnáta Cornelia Vanderbilta. Poslednímu dědici jeho jmění letos místo miliard připadlo 1,5 milionu dolarů, zbytek se rozplynul.

"Tato rodina představuje všechno to, co se může v rodinném majetku a mezigeneračním předávání pokazit," uvedl minulý týden Pavel Kolář při zahájení konference o správě rodinného majetku Trust & Wealth Management.

Jak zachovat bohatství

Rodinná ústava

◼ Experti se shodují, že řešit rozdělení majetku až po smrti hlavy rodinného byznysu je pozdě. Při dědickém řízení může dojít k mnoha konfliktům, které nakonec často způsobují rozklad mnoho let budovaných firem.
◼ Pomoci může například rodinná ústava. Je to sice nezávazný dokument, avšak pokud se na něm rodina shodne, bude v budoucnosti jasno, jak má rodinný byznys fungovat.

Svěřenské fondy

◼ Svěřenské fondy jsou v Česku stále oblíbenější. Zakladatel do nich vloží majetek a může určit podmínky, za kterých ho potomci získají. Je tak vhodný, pokud rodiče pochybují, že by děti zvládaly rodinnou firmu řídit.
◼ Svěřenské fondy zakládají často rodiče či prarodiče také za konkrétním účelem, například na studium potomků.
◼ Svěřenské fondy lze využít také na ochranu osobního majetku pro případ šikanózní žaloby, insolvenčního řízení a podobně.
◼ Nejznámější svěřenské fondy v Česku slouží premiéru Andreji Babišovi, aby se vyhnul střetu zájmů. Začátkem roku 2017 do nich vložil svůj koncern Agrofert.

Nejde o výjimečný případ. "Celosvětové statistiky ukazují, že o 70 procent majetku přicházejí rodiny v druhé a třetí generaci," dodal Kolář, generální sekretář Komory svěřenských poradců a správců. V Česku navíc kvůli omezené možnosti osobního vlastnictví v minulém režimu rodiny větší majetky předávají poprvé a nemají s tím moc zkušeností.

Řečníci se shodli, že nechat vše na dědické řízení, tedy čekat až na smrt hlavy rodinného byznysu, není příliš moudré. "Je mnoho podnikatelů, kteří drží byznys sami, a jakmile by se s nimi něco stalo, tak by rodina byznys nedokázala vést," říká Peter Kováčik z firmy Svěřenská správa, jež klientům zřizuje a spravuje svěřenské fondy.

Podle průzkumu J&T se na generační výměnu v následujících deseti až patnácti letech chystá více než dvě třetiny dotázaných milionářů. Ondřej Popelka z J&T Family Office, jež se zaměřuje na správu rodinných majetků, proto doporučil do správy jmění zapojovat potomky co nejdříve.

Tím se řídí i šlechtic Constantin Kinský, jenž vede rodinnou firmu Kinský Žďár, největšího soukromého vlastníka lesů na Vysočině. "Starší syn je v dozorčí radě. Mladšímu to nabídnu hned, jak mu bude 18," uvedl Kinský. Podle něj je vhodné nechat si jako rodina poradit i od odborníků. Ti mají mít roli "kouče" a vyslechnout, čeho chtějí jednotliví rodinní příslušníci dosáhnout.

Právě u šlechty se mohou podle účastníků konference rodiny inspirovat i v jiném ohledu: usměrnit své děti podle principu "majetek nevlastním, pouze ho spravuji a předám dalším generacím".

V tom mohou být nápomocny již zmíněné svěřenské fondy. Ty je v Česku možné zakládat od roku 2014. V posledních dvou letech jejich obliba začala výrazně narůstat. Zatímco loni jich Češi založili bezmála 500, letos už vzniklo fondů více než 1100. Ve fondu se nejdříve o jmění stará takzvaný svěřenský správce. Potomci se stanou vlastníky až po splnění určitých podmínek − například dokončení studií nebo dosažení určitého věku.

To je vhodné hlavně v případě, že si podnikatelé nejsou jistí zralostí svých potomků. "Řada lidí si uvědomuje, že dětem v pubertálním věku vůbec nemusí prospět, když zdědí najednou desítky milionů a neumí si s tím poradit. Mohou to utratit a ve finále skončit ještě hůř, než kdyby nezdědily nic," říká Kováčik ze Svěřenské správy.

Nejčastějším důvodem pro rozpad rodinného bohatství jsou podle Koláře z komory rizika zevnitř, nikoliv zvenku. I proto experti doporučují zřízení "rodinné ústavy".

"Je to takový morální kodex, set základních pravidel, která nám říkají, jak budeme v rodině fungovat," uvedl Stanislav Servus, partner právní kanceláře Eversheds Sutherland. Jejich cílem je mimo jiné snížit dopady případných negativních konfliktů, které se mohou objevit například při diskusích, kdo z potomků rodinnou firmu povede dál a podobně.

"A pokud se rodina nedokáže shodnout, jak má firma fungovat do budoucna, je lepší začít řešit prodej," uvedl Servus.