Zatím marně se aerolinky Smartwings, ovládající i tradičního tuzemského dopravce ČSA, dožadují miliardové pomoci od státu kvůli dopadům koronavirové krize. Podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka sice firma patří mezi "strategické dopravce", speciální pomoc i přes dřívější úvahy vlády o koupi firmy ale prý stát neplánuje. Žádat si má o záruky za úvěry jako ostatní. Program pro velké firmy nedávno schválila vláda, ale netýká se leteckých společností. "Nevím, proč by nám stát neměl pomoci, navíc v situaci, kdy to všechny ostatní země dělají," říká však zakladatel a spolumajitel firmy Jiří Šimáně.

HN: V jakém stavu je teď společnost Smartwings?

Nacházíme se ve stejné situaci jako všechny aerolinky na světě a potřebujeme pomoci. Je dnes úplně jedno, jestli jste aerolinkou na Novém Zélandu, v Austrálii, v Německu, Polsku, Švýcarsku, Nizozemsku, Švédsku, nebo u nás, všichni máme stejné problémy. Mám před sebou směrnici Evropské komise, která se pomocí státu zabývá, a ta dává členským státům pravomoc postupovat různými způsoby. Protože se jedná o odvětví, které je jedním z nejvíce postižených, není pochyb o tom, že členské země EU i další státy aerolinkám pomohou.

HN: O jak velké pomoci mluvíte? V rozhovoru pro Seznam Zprávy jste před třemi týdny řekl, že byste potřebovali 1,5 až 2 miliardy korun.

To stále platí, nebo se to už změnilo?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

To platí. Ale pokud nebudeme vidět v dohledné době nějaké řešení, tak se může stát, že se ta částka zvýší na 2 až 2,5 miliardy korun.

Jiří Šimáně (70)

Vystudoval práva na Univerzitě Karlově.

Od roku 1976 pracoval pro podnik zahraničního obchodu Strojexport,
který do socialistického bloku vyvážel průmyslové celky.

Vydržel v něm až do roku 1991, kdy založil s Jaromírem Šmejkalem skupinu Unimex. Podle žebříčku Forbes je 18. nejbohatším Čechem s majetkem 10,5 miliardy korun. Je čestným prezidentem fotbalové Slavie, sám hraje golf a tenis. Na kurtech poznal podle svých slov před 30 lety tehdejšího manažera Petrimexu, nyní premiéra Andreje Babiše. V roce 2017 byl jako host na jeho svatbě.

HN: Proč?

Protože každý měsíc − lidově řečeno − spálíme kolem 150 milionů korun. Platíme letadla, režii, platy zaměstnanců atd.

V rámci dalšího snížení nákladů nám zbývá sáhnout již jen k hromadnému propouštění vysoce kvalifikované síly, což je pro nás ta poslední možnost.

HN: Vy jste ale měli finanční problém už dříve. Koupili jste nová letadla a ta jste pak museli uzemnit kvůli výrobní chybě Boeingu. Vláda přitom jiné žadatele o pomoc odmítá právě s tím, že měli problém už dřív. Proč by to u vás mělo být jinak?

Tohle si někdo vymyslel a pak to papouškovali i někteří politici. My jsme do covidu byli zdravá společnost. Je pravda, že problém, který měl a má Boeing a potažmo i my, se nás citelně dotkl. Ale rozhodně jsme si to nezpůsobili sami. Ten problém jsme překonali a v létě jsme odlétali kompletní program cestovních kanceláří na úkor vlastních ztrát. Kdybychom to neudělali, tak tady v létě cestovní ruch zkolaboval. Žádnou pomoc od státu jsme ale tehdy nežádali, nesli jsme to sami. Existují dohady o tom, zda jsme, či nejsme strategickým článkem infrastruktury státu. O čem ale žádná pochybnost nemůže být, je to, že jsme pro jeho infrastrukturu a konektivitu důležití.

Smartwings

Aerolinky Smartwings, dříve známé pod značkou Travel Service, jsou největší letecký dopravce v tuzemsku.

V minulých čtyřech letech firma postupně ovládla i tradiční tuzemskou firmu ČSA. Smartwings mají flotilu zhruba šesti desítek letounů. Sedm z nich jsou typu Boeing 737 Max, jejichž provoz byl zakázán po dvou nehodách. Firma zaměstnává zhruba 2,5 tisíce lidí.

Pravidelná letecká spojení má do více než 80 destinací, loni přepravila šest milionů cestujících. Za rok 2018 měly Smartwings provozní výnosy celkem 20,5 miliardy korun, hrubý zisk dosáhl 118 milionů korun.

Majoritním vlastníkem s 51 procenty je skupina Unimex Jiřího Šimáněho, Roman Vik a Canaria Travel, což je společný podnik obou mužů. Zbylých 49 procent ovládá čínský státní fond CITIC.

HN: O kolik peněz jste kvůli nuceným uzemněním Boeingů zapříčiněným jejich konstrukční vadou přišli?

Do konce loňského prosince je to něco přes 2 miliardy korun, teď to dopočítáme do 28. února letošního roku, a pokud se nedohodneme, budeme Boeing žalovat. Veškerá jednání, která jsme s nimi o odškodnění vedli, totiž nikam nevedla. Nebudeme a nemůžeme dále vyčkávat. Ale žádné jiné problémy jsme neměli.

HN: Nezatěžovaly vás už dříve leasingové splátky za nová letadla?

Do doby, než byly uzemněny Maxy, jsme žádný problém neměli, nevím, kdo to vymýšlí. Ano, leasing platit musíme, ale to snad dělají všechny aerolinky. Ale nikdy nás to netlačilo tak, že bychom kvůli tomu měli špatné hospodářské výsledky nebo nevěděli kudy kam. Za 22 let činnosti jsme byli jen jednou v účetní ztrátě.

HN: Není možné za současné situace domluvit odklady splátek leasingu?

Samozřejmě o tom jednáme a myslíme si, že se nám to podaří domluvit. Počítáme, že za minulý měsíc ještě zaplatíme splátky v plné výši, tento měsíc už bychom ale měli platit splátky podstatně snížené. Fixní náklady jsou ale stále vysoké, i když u nás jsou výrazně nižší než u velkých evropských společností, máme jedny z nejnižších nákladů na kilometr a na sedačku.

HN: Premiér Andrej Babiš i ministryně financí mluvili o tom, že stát by mohl do některých významných firem i majetkově vstoupit, aby jim kvůli pandemii pomohl. A jmenovali právě aerolinky, tedy vaši společnost. Jak vypadají jednání s vládou?

Když vznikla krize kolem koronaviru a zastavila se letecká doprava, tak jsme napsali dopis třem členům vlády včetně premiéra. V něm jsme popsali situaci a předložili údaje s dopady, pokud se tato situace bude protahovat.

HN: Jaké jsou vaše argumenty? Proč jste tak významní, že by vám stát měl speciálně pomáhat?

Začnu tím, že se dnes k zachování českého leteckého přepravce vyjadřuje kdekdo bez základních informací o naší společnosti a bez orientace v problematice letecké přepravy. Smartwings vznikly z ničeho a během 22 let jsme je vybudovali do velikosti firmy, která má obrat 1,2 miliardy dolarů. ČSA od doby, kdy jsme do nich v roce 2015 vstoupili, byly každý rok v zisku, do prosince 2019 to bylo něco přes miliardu korun. Přitom v roce 2013 měly ČSA ztrátu 920 milionů a v roce 2014 dalších 630 milionů korun. V Česku jsme státu zaplatili miliardy na daních a odvodech a teď jsme se dostali ne vlastní vinou do situace, která na každé ­aerolinky na světě dopadla naprosto drtivě, tak nevím, proč by nám stát neměl pomoci, navíc v situaci, kdy to všechny ostatní země dělají? Kdyby nám stát vrátil polovinu z toho, co jsme pro něj bez jeho pomoci vyprodukovali, bohatě by nám to stačilo a nemuseli bychom se žádné pomoci dožadovat.

HN: Současné programy podpory, jako jsou pro ostatní podniky, tedy záruky od Českomoravské záruční a rozvojové banky, nemůžete využít?

My potřebujeme záruky za 1,5 až 2 miliardy korun a to není možné těmito programy zajistit. My se do těchto programů nevejdeme, jsou tam stropy (až 50 milionů korun na firmu, pozn. red.).

HN: Pan premiér mluvil nedávno o pomoci podnikatelům ve výši až jeden bilion korun a ministr Havlíček to upřesnil, že z toho na záruky za úvěry pro firmy má jít až 900 miliard korun. Přesto se do toho nevejdete?

Třeba to někdy později půjde, teď se do programů státní pomoci nevejdeme.

HN: Čerpáte peníze také z programu Antivirus, tedy příspěvek na platy v rámci tzv. kurzarbeitu?

Jistě.

HN: Jaká jednání s vládou tedy teď vedete?

My jsme dali ministrům podklady a napsali jim, jak situaci řeší v Německu, Anglii, ve Skandinávii, všude.

Druhý krok byl, že si ministerstvo průmyslu a obchodu od nás vyžádalo čísla vypovídající o stavu naší společnosti. To jsme jim zpracovali a oni teď dělají nějakou analýzu. Kdy ji budou mít hotovou a co z ní vyjde, nevíme. Pokud výsledkem bude, že nám jako svému národnímu, resp. bázovanému přepravci nepomohou, budeme to muset respektovat, ale pro lidi a Českou republiku to bude hodně špatná zpráva. Těch 2300 až tři tisíce lidí tu už nikdy žádný přepravce nezaměstná a Češi si na cestě za svoji dovolenou slušně připlatí. A také se pravděpodobně do mnoha námi pokrytých destinací ani nedostanou, resp. zcela jistě to nebude brzo.

HN: Co byste státu za pomoc mohli nabídnout?

Formy mohou být různé. Může nám garantovat půjčku a my můžeme třeba zastavit naše akcie. Nebo si stát může říci o určitou opci na nákup akcií za předem danou cenu v daném čase. Nebo se to může udělat jako v USA, kde 25 miliard mají aerolinky dostat v hotovosti a dalších 28 miliard bude z 90 procent garantováno federální vládou a společnosti je musí vrátit během 10 let. To by tady ale nikdo nestrpěl…

HN: Jste ochotni ručit i jiným svým majetkem než ­akciemi Smartwings?

O tom to přece není. Ano, Richard Branson (majitel aero­linek Virgin Atlantic, pozn. red.) chce nabídnout jako zástavu ostrov v Karibiku, ale ten už žádá o pomoc číslo 2, to není náš případ. Navíc je off-shore rezident, takže v Británii neplatí daně. V USA zase nechodí prezident Trump po akcionářích a neříká − hele, co bys zastavil? Ty máš hezké auto a vilu… To jsou scestné socialistické myšlenky, které se tady ještě pořád objevují. Stát chce vybírat daně, takže pokud nějakému subjektu věří, tak by mu měl ve vlastním zájmu pomoct. My platíme státu spoustu peněz. A jestli si někdo myslí, že když jako Smartwings padneme, tak sem za měsíc přijde někdo jiný a bude tady také zaměstnávat tři tisíce lidí, tak se velmi mýlí. Aerolinky sem budou létat, ale tito naši vysoce kvalifikovaní lidé s vysokými platy budou na podpoře, protože o ně v současné době s nějakými výjimkami nebude zájem ani v zahraničí. Bude to mít zcela určitě také významné dopady do hospodaření letiště, na kterém máme 30 procent podíl na počtu pasažérů. Ale třeba to bude opravdu tak, že Česká republika jako jediná na světě aerolinky nepodpoří. To je legitimní úvaha a my se s tím musíme smířit.

HN: Na druhou stranu si ale vezměte firmu, která provozuje restaurace, má 100 milionů korun obrat a teď má zavřeno a nemá nic. A její majitel se dočte, že stát pomůže firmě, jejíž majitel je 18. nejbohatší Čech. Co byste mu řekl?

Představte si, že Německo bude řešit, že když pomohou Lufthanse, tak by také měli dát nějaké peníze třeba hotelu Four Seasons. Prostě stát má nějaké prio­rity. Vybere si odvětví, do kterého chce investovat více a do kterého méně. Nezpochybňuji vůbec to, že by stát měl pomoci hoteliérům a restauratérům, zaslouží si to, jsme s nimi na stejné lodi. Ale jde mi o to, že v Německu nikdo nezkoumá, kdo je akcionářem Lufthansy a jestli má dotyčný dost peněz na to, aby ji mohl sanovat. Aby bylo jasno, ze společnosti jsme si za 22 let vyplatili dividendy jednou a je to tak dlouho, že si to ani nepamatuji. To, co dělám, dělám srdcem, neberu z firmy žádné peníze a vše, co jsme kdy vydělali, jsme nechali ve firmě na její další rozvoj. Z nuly na 55 letadel. A nemám ani kreditní kartu, ale nechci se litovat, mám se dobře, protože dělám práci, která mě baví.

HN: Státy okolo nás ale pomáhají i menším firmám efektivněji, takže se pak asi ostatní společnosti i občané dívají na extra pomoc aerolinkám s větším pochopením. Souhlasíte?

Ale samozřejmě. Já bych si moc přál, aby celá tahle situace vůbec nenastala. Bohužel se to ale stalo a stát si teď musí vybrat, kam investovat.

HN: Máte nějaký termín, dokdy je pro vás nutné rozhodnutí státu?

Ne. Samozřejmě čím dříve, tím lépe. Může se stát, že po určité době akcionáři shledají, že nemá smysl každý měsíc pálit 150 milionů korun.

HN: Akcionářem Smartwings je se 49 procenty čínská státní firma CITIC. Cítíte to teď jako komplikaci při jednání o pomoci s českým státem? Protože stát by tím vlastně pomáhal i čínské státní firmě?

Uvědomuji si, že je to komplikace. Je potřeba říct, že jsme byli ti poslední, kdo chtěl, aby akcie skončily v rukou čínského státu. Než si akcie koupili od konkurzního správce CEFC, tak jsme je žádali, ať akcie prodají nám. Dali jsme jim velmi dobrou nabídku.

HN: Kolik to bylo? Podle týdeníku Forbes jste měl Číňanům nabídnout 512 milionů korun.

To nemohu říct. Suma ve Forbesu byla vycucaná z prstu, bylo to o řády stamilionů více, to je jediné, co bych k tomu řekl.

HN: Vraťme se k původní otázce − takže vlastně souhlasíte, že není jasné, proč by měl stát pomáhat čínské vládě.

Musím férově říci, že nevím o žádném státu, který by zkoumal v současné situaci akcionářskou strukturu a řekl: Tenhle akcionář se nám nelíbí, a tak firmě nepomůžeme. Takže souhlasím, není to zrovna šťastné, ale tak to prostě je.

HN: Součástí CITIC Group je i velká bankovní skupina, CITIC Bank. Oni vám nedají úvěr nebo nějakou finanční pomoc?

Bohužel, nikdy nám takovou pomoc nenabídli a nevěřím, že to udělají.

HN: A požádali jste CITIC nyní o pomoc?

My jako čeští akcionáři jsme poskytli Smartwings dlouhodobé půjčky. Na posledních dvou valných hromadách jsme chtěli po CITIC to samé, ale jejich zástupci buď nepřišli, nebo na to nereagovali. Dál se k tomu nechci vyjadřovat.

HN: Jak velké půjčky jste dali do společnosti?

Jsou to vysoké stamiliony korun. Vždycky, když bylo potřeba pomoci s inkasem, třeba v období slabšího provozu, tak jsme firmě pomohli.

HN: Může být u některé z možných forem pomoci, o kterých jste mluvil, komplikací, že mají ve skupině Číňané téměř polovinu? Jakou mají Číňané možnost ovlivňovat to, co se ve společnosti děje?

Oni nesedí v žádných orgánech společnosti, takže v tomto ohledu nic neovlivňují. U některých kroků by asi jejich souhlas byl třeba, ale u většiny ne.

HN: Dokdy se musí rozhodnout o případné pomoci, než byste sami začali uvažovat o tom, že pošlete firmu do konkurzu?

Čím dříve, tím lépe. Myslím, že nějaký čas ještě máme, ale času stejně jako pro ostatní společnosti není mnoho. Lufthansa spaluje každou hodinu milion eur, má 750 letadel a říká, že to může tak ještě 3−4 měsíce vydržet. My jich máme 15krát méně, takže si lze velmi přibližně spočítat, kolik to dělá v našem případě. Nerad bych se však uzavíral do nějakého časového rámce.

Stát podle mých informací zvažuje různé možnosti, ale jakou z nich zvolí, nejsme schopni jakkoliv ovlivnit. Z hlediska existence společnosti však není úplně rozhodující, zda to bude teď, nebo v květnu.

HN: Zkoušeli jste jednat o klasickém úvěru s bankami? Bezesporu s řadou z nich jako aerolinky spolupracujete.

Nezkoušeli jsme to, protože banky v této době určitě neplánují navyšovat úvěrové rámce. Banky se hlavně dívají směrem ke státu, jak on se zachová, a podle toho se zachovají ony. V tomto ohledu je přístup státu důležitý, protože svým přístupem může dát najevo, že za tou společností stojí.

HN: Jak je vlastně v současné době důležitý status "národní dopravce"? Jsou s tím spojené nějaké výhody?

Ten termín je přežitý, spíše se používá termín bázovaný přepravce. Dříve jste díky tomu mohli provozovat určité linky, protože byl omezený počet přepravců, ale to už je passé. Kromě Ruska, kde je stále nějaký počet přepravců daný.

HN: I když padnou omezení v rámci boje s pandemií, letecká doprava může být v krizi podstatně déle. Lze v této době domluvit případnou podporu se státem a vyloučit, že budete potřebovat za rok či za déle pomoc další?

Může se to stát. Všichni se budou snažit, aby se to nestalo, ale mám­-li být fér, tak nemohu tvrdit, že se to stát nemůže. Nikdo neví, kdy se začne létat, jaká bude náběhová křivka a tak dále. Ale tohle vše si státy, které s aerolinkami jednají, uvědomují. Stejnou otázku by měl stát pokládat všem, kteří dnes o pomoc žádají, malému i velkému.

HN: Jak si stojí ostatní firmy skupiny Unimex Group? Máte také hobbymarkety, prý jste měl lobbovat za jejich otevření.

Já nevím, jestli si mám udělat legraci ve vašich médiích?

HN: Můžete…

No tak když jsem úspěšně zlobboval premiéra Babiše, tak jsme otevřeli naše hobbymarkety. A teď vážně. Samozřejmě je to absolutní nesmysl, mohu vám přísahat, že jsem nikde za nic takového nelobboval. Kromě hobbymarketů máme velký byznys na hranicích s Rakouskem a Německem, to jsou obchody Travel Free, které jsou teď bohužel zavřené. Pak máme nějaké developerské aktivity, nějaké další menší aktivity, spoluvlastníme a provozujeme letku proudových letadel pro privátní klientelu a jsme jedním z největších dovozců a distributorů vín a lihovin v Česku, což samozřejmě také dostalo ránu. Ale ne tak zásadní. Prožíváme to samé co ostatní, ale jak jsme diverzifikovaní, tak to bolí méně.