Chladné jaro neznamená, že skončilo období horka a sucha. Sledovat musíme dlouhodobý trend, varují experti

Poslední výjimečně chladný rok byl v roce 1996, chladné jaro v roce 2010. „Že je občas chladnější období, je normální. Klimatické modely to tak předpokládají i do budoucna. Je jen otázka, jak často ta chladnější varianta nastane,“ říká vědec, který modely připravuje. „V posledních letech je takové jaro výjimka. I to lze považovat za projev klimatické změny,“ prohlašuje.

Vedra hrozí dál, přestože ještě v prvním květnovém týdnu ležela na hřebenech českých hor vysoká vrstva sněhu. Na Lysé hoře v Beskydech a na Šeráku v Hrubém Jeseníku ho bylo dokonce nejvíce za posledních 20 let. Připravovat se na vedro a sucho je přesto potřeba.

Vývoj průměrné teploty v České republice

Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

„Za posledních několik desetiletí zmizelo z české krajiny téměř 10 tisíc kilometrů čtverečních mokřadů a vodní toky se zkrátily téměř o pět tisíc kilometrů. Voda, která u nás naprší, rychle zmizí. Její odtok se na povrchu nemá kde zastavit, případně zpomalit. I to se podílí na dlouhodobém suchu v naší zemi,“ zdůrazňuje Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody. Proto je podle něj nutné obnovit místa, kde se voda může zadržovat a během období sucha uvolňovat.

Přestože se to na první pohled nezdá, celkové množství sněhu nebylo letos v zimě podle Českého hydrometeorologického ústavu nijak výjimečné. „Odpovídalo předchozím letům. Množství vody ve sněhové pokrývce bylo v zimě dokonce spíše podprůměrné,“ uvádí meteorologové ve své poslední zprávě.

Situace se zlepšila začátkem roku, kdy bylo na horách sněhu nadprůměrně, navíc napadl i v nížinách. Na běžky tak lidé vyráželi v Polabí, či dokonce v Praze, kde se dalo lyžovat i na Karlově mostě.

Po sněhové nadílce následoval velmi chladný duben i začátek května. Toto období ale podle odborníků neznamená, že by problém globální změny klimatu zmizel. Za nynějším počasím stojí příchod velmi chladného vzduchu ze severu, což není v období jara nijak výjimečné. Proudění vzduchu může na jaře přinést i velmi teplé dny jako právě začátkem tohoto týdne, kdy teploty dosahovaly až 30 stupňů Celsia. To byl naopak důsledek teplého vzduchu ze Středomoří.

analýza

Malé jaderné reaktory mají v USA pomoci v boji proti klimatické změně. Stavět by se měly na místech, kde stály uhelné elektrárny

10. 5. 2021 ▪ 5 min. čtení

Zajímavé podle Zahradníčka je, že vysoké teploty začínají v Česku dříve než v minulosti. Letní teploty o 12 a tropické dokonce o 18 dnů dříve, než tomu bylo před 60 lety.
Sucho aktuálně Česko netrápí. Během nynějších deštivých dnů by se měla půda dostatečně nasytit vodou. Podle meteorologů hrozí i povodně na menších tocích.

Vstup do letní sezony je tak oproti minulým rokům lepší. „Významné jarní sucho zatím nehrozí,“ říká Zahradníček. Dodává ale, že je potřeba rozlišovat, o jakém suchu je řeč. „Svrchní vrstva půdy do 40 centimetrů reaguje velice rychle. Teplejší období bez významných srážek může sucho rychle způsobit. Na druhou stranu, jeden významnější déšť ji rychle doplní,“ uvádí. Pomaleji reagují spodní vrstvy od 40 centimetrů do metru hloubky, kde se projevují hlavně delší výkyvy. „V nich je situace po minulém deštivém roku a příznivému začátku letošního roku poměrně dobrá,“ dodává vědec.

Nejlepším zdrojem vody pro hlubší vrstvy půdy je ale sníh, který tuto zimu v Česku nebyl všude. „Jeho nedostatkem byla postižena hlavně jižní a střední Morava, kde spadlo jen zhruba 40 až 70 procent sněhových srážek. Dešťové byly průměrné,“ říká Zahradníček.

Jaký rok nás letos čeká, se odborníci neodváží předpovídat. „Predikovat, jestli tento rok bude vlhčí, se určitě nedá. Předpověď počasí je spolehlivá maximálně na 10 dnů a sezonním předpovědím srážky pro oblast střední Evropy moc nejdou,“ upozorňuje Zahradníček. Přestože je Česko malá země, jsou mezi jeho oblastmi velké rozdíly. Zatímco letos bylo podprůměrné množství srážek na Moravě, hlavně té jižní, v Čechách naopak pršelo více, než je obvyklé. A velké regionální rozdíly byly i loni.

Další z českých expertů Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, varuje, že není důvod k velkému optimismu. Dopady předchozích suchých let jsou stále znát v hlubokých podzemních vrstvách, které se doplňují jen velmi pomalu. Podle posledních studií má výrazný vliv na sucho nárůst teplot. Tedy i když by pršelo normálně, voda se rychleji odpaří. „Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině také v následujících letech i při normálních srážkách,“ upozornil koncem dubna na tiskové konferenci Vizina.