V porovnání s ostatními státy Evropské unie vyčlenila česká vláda na nadcházející předsednictví rekordně málo lidí i peněz. Dohlížet přitom bude na zásadní témata, jako je restart evropské ekonomiky po koronaviru a směřování k minimálním emisím CO2. Opozice a odborníci upozorňují, že to s plánovanými prostředky nemůže dobře zvládnout. Požadují proto na půlroční předsednictví navýšení rozpočtu. Vláda to ale odmítá a naopak hrozí, že peníze ještě sníží – kvůli úsporám, které žádá ministerstvo financí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekMinistryně Alena Schillerová (za ANO) po svých kolezích chce, aby v rozpočtu na rok 2022 na svých úřadech ušetřili pět procent provozních výdajů. Právě ve druhé polovině roku bude Česko unii předsedat. Vláda na předsednictví schválila zhruba 1,2 miliardy korun. Jde o peníze přidělené jednotlivým ministerstvům, které za ně musí předsednictví zajistit. Hlavní roli má mít Úřad vlády, ministerstvo zahraničí a vnitro.
„Budeme při jednáních s ministerstvem financí požadovat navrácení této částky do našeho rozpočtu,“ říká mimo záznam o plánovaných pětiprocentních škrtech vysoce postavený zdroj, který se předsednictvím zabývá. „Plánované škrty s námi ministerstvo nijak nepředjednalo,“ stěžuje si.
Schillerové úřad odmítá, že by jím požadované snížení výdajů mohlo předsednictví ohrozit. „Rozhodnutí o konkrétních úsporách je plně v kompetenci správců dotčených kapitol rozpočtu. Předpokládáme, že výdaje spojené s předsednictvím České republiky jsou prioritou, a neměly by proto být kráceny,“ řekl HN mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.
Lidé, kteří mají předsednictví na jednotlivých ministerstvech na starosti, to ale považují za nereálné. „Když vynecháme peníze na předsednictví, znamená to, že budeme muset o to víc škrtat jinde. Jenže pro politiky není předsednictví prioritou, nerozumí mu, takže už vidím, jak zrovna na něm šetřit nebudou,“ řekl HN pochybovačně další zdroj, který se na přípravách předsednictví podílí.
Na svém velvyslanectví v Bruselu, které je pro výkon předsednictví nejdůležitější, má mít Česko zhruba 160 lidí. To je nejmenší počet ze všech států EU včetně maličké Malty, která unii řídila v roce 2017. Je to důsledkem právě toho, že česká vláda na předsednictví odmítla dát víc peněz.
„Mít v Bruselu méně lidí než Malta je těžko vysvětlitelné. Předsednictví je přece něco, co Česko v Evropě ukáže buď v pozitivním, nebo v negativním světle. Vláda jednoznačně šetří na nesprávném místě, přitom na jiné výdaje doslova vidlemi přehazuje miliardy,“ řekl HN Vladimír Bartovic, ředitel výzkumného institutu Europeum.
Příliš nízký rozpočet na předsednictví veřejně kritizoval tehdejší velvyslanec v Bruselu Jakub Dürr. Premiér Andrej Babiš (ANO) ho následně nechal odvolat.
Škrty v provozních výdajích požadované ministerstvem financí by přímo neohrozily počet lidí, kteří budou za Česko předsednictví vykonávat. Znamenaly by ale úspory například v tom, že by Česko, na rozdíl od zavedené praxe, muselo výrazně omezit výdaje na jednání pořádaná během předsednictví v Praze. „Vypadali bychom jako chudí příbuzní,“ říká citovaný zdroj ze státní správy s tím, že by si ministři ostatních států EU například v Česku museli platit hotel ze svého.
Několik desítek investorů, podnikatelů či vědců minulý týden vyzvalo v otevřeném dopise Babiše i celou vládu, aby na předsednictví přestala šetřit. „Mnohé naznačuje tomu, že naše předsednictví podceňujeme,“ napsali hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, spisovatel Pavel Kosatík, investor Jan Barta či biskup Václav Malý. Iniciativu zaštítila platforma České zájmy v EU.
