Hledá se astronaut: Šanci zvyšují zkušenosti od hasičů nebo práce v ponorce. Na let do vesmíru se přihlásilo 202 Čechů

Začíná se testem inteligence a obecných dovedností, následuje zkouška koordinace a fyzické zdatnosti, poté test představivosti, matematického myšlení a sociálních dovedností. „Ty jsou extrémně důležité. Na Mezinárodní vesmírné stanici budou žít šest měsíců izolovaní od běžného prostředí v technicky náročných podmínkách a s pěti nebo šesti dalšími kolegy,“ řekl HN Rüdiger Seine, šéf tréninkového týmu ESA.

Agentura vyšle vybrané kandidáty do výšky zhruba 400 kilometrů, kde je Mezinárodní vesmírná stanice, která se nachází na oběžné dráze Země. Někteří astronauti se podívají ještě dál do vesmíru. Evropská agentura spolupracuje s americkou NASA na stanici Gateway, jež bude obíhat kolem 385 tisíc kilometrů vzdáleného Měsíce.

„Gateway bude mnohem menší a pracovat tam bude méně lidí než na Mezinárodní vesmírné stanici. Půjde o experimenty jiného typu i jiný režim práce. Především v tom, že z této stanice se nelze vrátit na Zemi za pár desítek minut,“ přibližuje Kousal práci na stanici vzdálené od Země pět dní cesty.

Plán B může vědci otevřít cestu do kosmu

Připravit se na takovou misi ale úplně nejde. „Na Zemi neexistuje zkušenost, která by zahrnovala všechny aspekty života ve vesmíru. Lze ale najít práci, která má některé prvky,“ vysvětluje Seine. Komisi vybírající nové astronauty zaujmou například lidé, kteří pracovali na Antarktidě, zasahovali při přírodních katastrofách nebo veleli hasičům.

„To jsou stresující profese, kde musíte umět zachovat klid. Pokud jste byli na expedici na severním nebo jižním pólu nebo projeli Amazonku, upoutalo by to naši pozornost,“ prozrazuje Seine.

Ideální zkušenost je například šest týdnů na palubě ponorky. „Jste tam zavření v malém prostoru, odkud nemůžete uniknout, a je to nebezpečné. Kolem vás se pohybuje spousta lidí, nemáte žádné soukromí a nemůžete kontaktovat rodinu ani známé. To značí, že zvládáte podobné situace jako na vesmírné misi. Pořád tam ale nemáte mikrogravitaci,“ vysvětluje Seine.

„Když projdu prvním kolem, tak asi trošku přidám fyzicky. Ale jinak jsou všechny ty věci už v těchto chvílích dané. Člověk to prostě musí mít v sobě. Buď to tam je, nebo ne,“ říká ke zkoušce a výběru kandidátů Kousal. Ten o letu do vesmíru sní už od dětství.

„Prodělal jsem ale onemocnění a mylně usoudil, že už nikdy nemohu být kosmonaut. Protože ti jsou přece nejzdravější. Takže jsem tu misi vnitřně odpískal už tak v šesti sedmi letech. Místo toho jsem se upnul na plán B, což byla vědecká kariéra,“ vzpomíná.

Zdravotní problémy překonal a právě úspěchy ve vědě by mu nyní mohly pomoci k tomu, aby výběrovou komisi zaujal. Je odborníkem na makromolekulární fyziku, v níž se zkoumají látky na úrovni atomů a molekul a jejich vlastnosti, podílel se také na založení studijního programu letectví a kosmonautika na ČVUT.

„Pronikání do nových problémů je jedna z mých oblíbených činností. To je schopnost, na kterou sázím. Ale těžko říct, jestli to bude rozhodující faktor. Když zvážím, kolik se tam hlásí lidí, jaké mají kvality, vzdělání a přípravu, myslím, že u tak těsného výběru ve výsledku rozhodne hlavně štěstí,“ říká Kousal.

Buď teď, nebo nikdy

Za nevýhodu považuje, že nemá pilotní průkaz. Silná stránka naopak bude schopnost pracovat se složitými přístroji. „To je věc, která mě do značné míry živí. Mezi kosmonauty a astronauty jsou různé typy. Někteří mají schopnosti vhodné pro pilota, zvládají extrarychlé reakce. Jiní jsou zaměření na vědecko-technické stránky věci nebo směr letových specialistů. Tam se vidím já,“ přemítá.

Právě kvůli vědeckým experimentům potřebují kandidáti na astronauty minimálně magisterský titul v oblasti přírodních věd, medicíny, strojírenství, matematiky či informatiky. Také je třeba mít alespoň tři roky odborné praxe.

Pro samotného Kousala je letošní pokus stát se astronautem ve znamení „buď teď, nebo nikdy“. Český vědec letos oslaví 45. narozeniny, limit pro přihlášku je 50 let. Výběr evropských astronautů se přitom koná poprvé po deseti letech. „Když ESA dělá nábor, je to vždy jedinečná příležitost, určitě to bude trvat roky, než se zase budeme dívat po nových kandidátech,“ upozorňuje Seine. O tom, kdo se stane evropským astronautem, se má rozhodnout do konce letošního roku.

S Bezosem do vesmíru. Blue Origin vypraví první lidskou posádku 20. července, jedno místo nabízí v dražbě

6. 5. 2021 ▪ 2 min. čtení

Úspěchem ve výběru mezi tisíci zájemci to však nekončí. Necelou třicítku nejlepších uchazečů čekají roky tvrdého tréninku a na misi poletí nejdříve v roce 2026. Adepti na let do kosmu se musí vypořádat s dopady života ve stavu beztíže, který způsobuje úbytek svalů a řídnutí kostí. Vlivem mikrogravitace se tekutiny v těle přesouvají nahoru. Zatímco každá noha ztratí asi litr vody, obličej oteče a krční žíly se vyboulí. Zvýšený objem krve v hlavě může deformovat oči. Spolu s vesmírnou radiací tak vzrůstá riziko degenerativních onemocnění mozku či rakoviny.

Největší část výcviku proběhne v Kolíně nad Rýnem, kde sídlí Evropské středisko astronautů. Astronauty tam čekají třeba i opravy vesmírného modulu pod vodou. „Potápění je k pohybu ve vesmíru analogické. Zbavíte se tělesné hmotnosti i váhy svých nástrojů a obleku. Rozdíl je v odporu vody, který byste ve vesmíru neměli,“ popisuje Seine.

Vybraní astronauti budou trénovat také v centru vesmírných studií Novespace poblíž francouzského Bordeaux, kde probíhají takzvané parabolické lety. Díky speciálně upraveným letadlům si vyzkouší několik vteřin ve stavu beztíže.

Po roce základního výcviku jim ESA přidělí konkrétní misi. Podle zadaného úkolu se budou připravovat v některé z partnerských organizací, například Johnsonově vesmírném středisku NASA v jihovýchodním Houstonu či Gagarinově centru v Moskvě.

Miliardáři závodí s raketami

Dnes se například zkoumá, jak mikrogravitace působí na lidské tělo, fungování živočišných buněk, růst rostlin či mísení látek, jako jsou voda a olej, což na Zemi není možné. Astronauti také hledají způsob pěstování rostlin, které by mohla jíst posádka kosmické lodě při cestě na Mars. Nebo při návratu člověka na Měsíc. NASA ho plánuje do roku 2024 – více než půl století od mise Apollo 17. Její velitel Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými kořeny, se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal stopy na Měsíci.

Pro cestu na Měsíc bude zásadní zmiňovaná stanice Gateway, která poslouží astronautům jako základna. Díky spolupráci USA a Evropy na její výstavbě by se po povrchu Měsíce mohl projít i Evropan. „Rozhodně jde o nejvíce fascinující projekt, který máme. Na návratu člověka na Měsíc bychom se určitě chtěli podílet. Jak to udělat, je ale zatím otázka diskusí,“ říká Seine.

Zatím není jasné, zda a kdy bude členem posádky astronaut z Evropy. Seine neočekává, že se tak stane v příštích šesti letech. Proto se v současnosti vybíraných astronautů cesta na Měsíc netýká. Alespoň ne v rámci evropské agentury.

Vědci ale nejsou jediní, kdo vesmír dobývá. Na obrátkách nabírají kosmické závody miliardářů. Do vývoje soukromých raket investují miliardy dolarů, aby do vesmíru dostali sebe i veřejnost. Zakladatel a majitel firmy Virgin Galactic Richard Branson v pátek oznámil, že se ke stokilometrové hranici vesmíru vydá při testovacím letu raketoplánu své společnosti VSS Unity už 11. července.

O devět dní tak předstihne konkurenta Jeffa Bezose, zakladatele společností Amazon a Blue Origin. Ten si s sebou do vesmíru vezme bratra Marka a také 82 let starou Wally Funkovou. Bývalá americká pilotka se zúčastnila kosmického programu Mercury, jenž měl dopravit člověka na oběžnou dráhu Země.