Insolvence v Česku provází dlouhodobě problémy v závislosti na aktuální politické reprezentaci. Zejména oddlužení je oblíbené politické téma a insolvenční zákon byl opakovaně novelizován v zájmu změkčení podmínek pro dlužníky. „Za více než 12 let účinnosti insolvenčního zákona se jedná téměř o kontinuální proces a myslím, že další rozvolňování pravidel pro dlužníky již není namístě. Oblasti dluhů fyzických osob by podle mě nyní nejvíce prospělo sjednocení srážek v exekučním a insolvenčním řízení,“ vysvětluje zvláštní insolvenční správce a partner AK Constelius s.r.o. Jan Mašek. Za současné právní úpravy je totiž dlužníkům nelogicky mnohdy méně sráženo v exekuci než v insolvenci, a tito lidé a firmy se tak vcelku pochopitelně vyhýbají komplexnímu řešení svých finančních problémů v rámci insolvence.

Novela insolvenčního zákona, kterou schválila vláda, počítá se zkrácením oddlužení zaměstnanců i OSVČ z pěti na tři roky. Parlament ji ale do říjnových voleb nejspíš už nestihne projednat, a změn v insolvencích a exekucích se proto pravděpodobně dočkáme později. „Co se týče právní úpravy insolvencí, tato je dle mého názoru dobrá. Insolvenční zákon upravuje v praxi fungující právní úpravu, která rozsahově pokrývá řešení finančních problémů relevantních osob, tedy zejména podnikatelů a nepodnikajících fyzických osob,“ tvrdí Mašek.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Problém je ale v praxi. Podle insolvenčního správce panuje mezi podnikateli značná nedůvěra vůči insolvenčnímu řízení. Jde přitom o právní nástroj jako jakýkoliv jiný a jeho stigmatizace není namístě. „Považuji naopak za úctyhodné, když se podnikatel snaží čestně vyrovnat se svými věřiteli v rámci insolvenčního procesu. Konečně ze zkušenosti to nakonec ocení i sami věřitelé. Je pak bez nadsázky radost pozorovat, když dlužníkovo podnikání funguje ku prospěchu všech zainteresovaných dále. Zbankrotovat není složité ani obdivuhodné. Přenést se ale přes finanční problémy, vyrovnat se s věřiteli v maximální možné míře a udržet podnik dále v chodu složité je. O to víc si zaslouží respekt všichni, kteří se na tomto procesu podílí,“ vysvětluje Mašek.

V čem dělají firmy v rámci insolvence či restrukturalizace nejčastěji chybu? „Mezi odborníky na restrukturalizaci a insolvenci je už notoricky známý fakt, že podnikatelé řeší své finanční problémy příliš pozdě. Vstupují do procesu řízené restrukturalizace nebo insolvence mnohdy v okamžiku, kdy už nemají svým věřitelům co nabídnout, resp. jejich nabídka už není postavena na reálných základech a není tak uvěřitelná,“ říká Mašek.

V praxi proto mnohdy dochází k tomu, že dlužník nejprve formálně zahájí insolvenční řízení a až poté se snaží s věřiteli domluvit na obsahu reorganizačního plánu, tedy na tom, co jim chce nabídnout. Jakkoliv je tento postup po právní stránce možný, fakticky podnikateli významně zužuje prostor pro vyjednávání a navyšuje zbytečně tlak okolí, kterému musí čelit. „Samotná vyjednávání s věřiteli jsou zpravidla velice náročná a nad jejich rámec si takto podnikatel ‚naloží‘ ještě starosti se zaměstnanci, odběrateli a tak dále,“ upozorňuje Mašek.

Předbalená reorganizace

Mnohem lepší je podle jeho názoru cesta takzvané předbalené reorganizace, kdy se většina zásadních jednání odehraje před zahájením formálního insolvenčního procesu a veřejnost se dozví o insolvenčním řízení až v okamžiku, kdy už mezi dlužníkem a věřiteli panuje shoda. „To je samozřejmě zcela jiný signál trhu, než když dlužník zahájením procesu ‚oznámí‘, že má finanční problémy, a bude se pokoušet s nejistým výsledkem na jejich řešení domluvit s věřiteli,“ říká insolvenční správce.

V rámci insolvenčního řízení mohou firmy využít i mediaci. Podle zapsané mediátorky a advokátní koncipientky Diany Lokajíčkové jde o efektivní nástroj, který může samotnému úpadku dokonce předejít. Vše totiž může vyřešit dohoda mezi věřiteli a dlužníkem místo často zdlouhavého insolvenčního řízení. Mediace může být využita i v rámci incidenčních sporů, kterými jsou například spor o výši či pořadí přihlášených pohledávek či spor o vyloučení práva. „Ze zkušeností insolvenčních správců je zřejmé, že incidenční spory mohou často zablokovat ukončení probíhajícího insolvenčního řízení na dlouhá léta, a to velmi často v situaci, kdy je již veškerý majetek dlužníka zpeněžen a podání konečné zprávy v rámci konkurzu by tak jinak nic nebránilo. V průběhu incidenčního sporu, který zpravidla trvá mnoho let, tak může insolvenční správce navrhnout insolvenčnímu soudu, aby soud řízení o incidenčním sporu přerušil a stanovil účastníkům řízení povinnost absolvovat první setkání s mediátorem,“ vysvětluje Lokajíčková.

Mediátor znalý situace a specifik insolvenčního řízení může v této situaci sloužit jako prostředník, který umožní ukončení incidenčního sporu v řádově kratším časovém horizontu. „Bývá velmi časté, že v takových sporech jsou strany vedeny k dohodě, což mohu i ze své praxe potvrdit,“ tvrdí Lokajíčková.