Insolvence v Česku provází dlouhodobě problémy v závislosti na aktuální politické reprezentaci. Zejména oddlužení je oblíbené politické téma a insolvenční zákon byl opakovaně novelizován v zájmu změkčení podmínek pro dlužníky. „Za více než 12 let účinnosti insolvenčního zákona se jedná téměř o kontinuální proces a myslím, že další rozvolňování pravidel pro dlužníky již není namístě. Oblasti dluhů fyzických osob by podle mě nyní nejvíce prospělo sjednocení srážek v exekučním a insolvenčním řízení,“ vysvětluje zvláštní insolvenční správce a partner AK Constelius s.r.o. Jan Mašek. Za současné právní úpravy je totiž dlužníkům nelogicky mnohdy méně sráženo v exekuci než v insolvenci, a tito lidé a firmy se tak vcelku pochopitelně vyhýbají komplexnímu řešení svých finančních problémů v rámci insolvence.

Novela insolvenčního zákona, kterou schválila vláda, počítá se zkrácením oddlužení zaměstnanců i OSVČ z pěti na tři roky. Parlament ji ale do říjnových voleb nejspíš už nestihne projednat, a změn v insolvencích a exekucích se proto pravděpodobně dočkáme později. „Co se týče právní úpravy insolvencí, tato je dle mého názoru dobrá. Insolvenční zákon upravuje v praxi fungující právní úpravu, která rozsahově pokrývá řešení finančních problémů relevantních osob, tedy zejména podnikatelů a nepodnikajících fyzických osob,“ tvrdí Mašek.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Problém je ale v praxi. Podle insolvenčního správce panuje mezi podnikateli značná nedůvěra vůči insolvenčnímu řízení. Jde přitom o právní nástroj jako jakýkoliv jiný a jeho stigmatizace není namístě. „Považuji naopak za úctyhodné, když se podnikatel snaží čestně vyrovnat se svými věřiteli v rámci insolvenčního procesu. Konečně ze zkušenosti to nakonec ocení i sami věřitelé. Je pak bez nadsázky radost pozorovat, když dlužníkovo podnikání funguje ku prospěchu všech zainteresovaných dále. Zbankrotovat není složité ani obdivuhodné. Přenést se ale přes finanční problémy, vyrovnat se s věřiteli v maximální možné míře a udržet podnik dále v chodu složité je. O to víc si zaslouží respekt všichni, kteří se na tomto procesu podílí,“ vysvětluje Mašek.

V čem dělají firmy v rámci insolvence či restrukturalizace nejčastěji chybu? „Mezi odborníky na restrukturalizaci a insolvenci je už notoricky známý fakt, že podnikatelé řeší své finanční problémy příliš pozdě. Vstupují do procesu řízené restrukturalizace nebo insolvence mnohdy v okamžiku, kdy už nemají svým věřitelům co nabídnout, resp. jejich nabídka už není postavena na reálných základech a není tak uvěřitelná,“ říká Mašek.

V praxi proto mnohdy dochází k tomu, že dlužník nejprve formálně zahájí insolvenční řízení a až poté se snaží s věřiteli domluvit na obsahu reorganizačního plánu, tedy na tom, co jim chce nabídnout. Jakkoliv je tento postup po právní stránce možný, fakticky podnikateli významně zužuje prostor pro vyjednávání a navyšuje zbytečně tlak okolí, kterému musí čelit. „Samotná vyjednávání s věřiteli jsou zpravidla velice náročná a nad jejich rámec si takto podnikatel ‚naloží‘ ještě starosti se zaměstnanci, odběrateli a tak dále,“ upozorňuje Mašek.

Předbalená reorganizace

Mnohem lepší je podle jeho názoru cesta takzvané předbalené reorganizace, kdy se většina zásadních jednání odehraje před zahájením formálního insolvenčního procesu a veřejnost se dozví o insolvenčním řízení až v okamžiku, kdy už mezi dlužníkem a věřiteli panuje shoda. „To je samozřejmě zcela jiný signál trhu, než když dlužník zahájením procesu ‚oznámí‘, že má finanční problémy, a bude se pokoušet s nejistým výsledkem na jejich řešení domluvit s věřiteli,“ říká insolvenční správce.

V rámci insolvenčního řízení mohou firmy využít i mediaci. Podle zapsané mediátorky a advokátní koncipientky Diany Lokajíčkové jde o efektivní nástroj, který může samotnému úpadku dokonce předejít. Vše totiž může vyřešit dohoda mezi věřiteli a dlužníkem místo často zdlouhavého insolvenčního řízení. Mediace může být využita i v rámci incidenčních sporů, kterými jsou například spor o výši či pořadí přihlášených pohledávek či spor o vyloučení práva. „Ze zkušeností insolvenčních správců je zřejmé, že incidenční spory mohou často zablokovat ukončení probíhajícího insolvenčního řízení na dlouhá léta, a to velmi často v situaci, kdy je již veškerý majetek dlužníka zpeněžen a podání konečné zprávy v rámci konkurzu by tak jinak nic nebránilo. V průběhu incidenčního sporu, který zpravidla trvá mnoho let, tak může insolvenční správce navrhnout insolvenčnímu soudu, aby soud řízení o incidenčním sporu přerušil a stanovil účastníkům řízení povinnost absolvovat první setkání s mediátorem,“ vysvětluje Lokajíčková.

Mediátor znalý situace a specifik insolvenčního řízení může v této situaci sloužit jako prostředník, který umožní ukončení incidenčního sporu v řádově kratším časovém horizontu. „Bývá velmi časté, že v takových sporech jsou strany vedeny k dohodě, což mohu i ze své praxe potvrdit,“ tvrdí Lokajíčková.