Na severní Moravě může vzniknout unikátní energetický projekt. Britský start-up Gravitricity chce využít více než kilometr hlubokou uhelnou šachtu, spouštět do ní několikatisícitunové závaží a pomocí síly gravitace vyrábět elektřinu. Za patentovaným řešením stojí britský inženýr Peter Fraenkel, který je průkopníkem využívání přílivových elektráren. 

Britové se v bývalé uhelné šachtě Staříč u Frýdku-Místku spojí s ostravskou Vysokou školou báňskou (VŠB), která zde sama připravuje ambiciózní projekt za dvě miliardy korun – takzvanou Underground Lab, již prosazuje děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB Vladimír Slivka. V podzemí dolu se má vytvořit místo, kde se budou testovat a zkoumat slibné technologie budoucnosti, které by fakulta ve spolupráci s firmami dotahovala do vzniku start-upů a prototypů. Jde o jeden z projektů, jež si chtějí sáhnout na desítky miliard korun z EU na proměnu uhelných regionů.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„V původním projektu to bylo cílené na důl Lazy, v době, kdy se nevědělo, že bude částečně zatopený,“ říká děkan Vladimír Slivka ke spolupráci s Brity. „Staráme se hlavně o to, aby projekt splňoval všechny bezpečnostní a další aspekty,“ dodává. Za zajímavý považuje záměr Gravitricity i Evropská komise, jež start-up zařadila mezi 15 projektů, kterým zadotuje 300 tisíci eur projektovou přípravu.

Gravitricity by se ráda prosadila na trhu se skladováním elektřiny. Ten podle odhadu Bloomberg NEF může mít za dvě dekády objem 620 miliard dolarů ročně. Důvodem je stále větší podíl větrných a solárních zdrojů na výrobě elektřiny, které vedle bezemisní výroby proudu způsobují svojí nestabilitou přetížení přenosových sítí. Britové nabízí alternativu k nastupujícím lithium-iontovým bateriím na skladování elektřiny, jimiž by se tento problém měl řešit. Nyní je v Evropě v provozu či určité fázi projektu asi 87 gigawattů (GW) instalovaného výkonu bateriových úložišť a přečerpávacích elektráren – ty zatím tvoří 90 procent kapacit na vyrovnávání přetoků elektřiny.

Gravitricity funguje na podobném principu jako přečerpávací vodní elektrárny. Ty během noci, kdy je nízká spotřeba, využívají přebytečnou energii k přečerpání vody do výše položené nádrže. Během dne pak vodu opět „vypustí“ přes turbínu do dolní nádrže a vyrobená elektřina přispívá ke stabilitě sítě. Asi pětina elektřiny se ale během tohoto cyklu ztratí.

 

Britové ke stejné věci využijí závaží o hmotností 500 až pět tisíc tun, jež spouští pomocí lan do šachty hluboké až 1500 metrů. Při vytahování závaží nahoru se elektřina spotřebovává. Když se závaží spustí dolů, začne k němu připojený generátor do sítě elektřinu dodávat. Zařízení Gravitricity o výkonu čtyř až osmi megawattů by mělo vyrobit tolik elektřiny, aby po dobu dvou hodin zvládlo zásobovat elektřinou 13 tisíc domácností. To je až 20 megawatthodin. Hlavní výhodou je ale jiná věc – zařízení umí najet na plný výkon za méně než jednu sekundu. Oproti tomu přečerpávací elektrárny to zvládnou za jednu až dvě minuty, plynovým elektrárnám to trvá alespoň 15 minut.

Gravitricity také podle analýzy od Imperial College London, která ji pro start-up zpracovala, vychází v nákladech levněji než lithium-iontové baterie: skladování jedné megawatthodiny má u komerčně ještě nevyzkoušeného zařízení vyjít na 171 dolarů. U baterií je to 367 dolarů. „Navíc účinnost je na rozdíl od nich neměnná po celou dobu životnosti, to je nějakých 25 let,“ řekl Lukáš Adámek, konzultant české firmy ViridiCore, která je partnerem Britů v Česku.

Gravitricity věří, že svoji technologii rozšíří po celém světě, protože útlum těžby uhlí se neřeší jen v Česku. Britský start-up odhaduje, že po celém světě lze nainstalovat skladovací kapacitu až 10 tisíc MWh elektřiny. Další možností je, že by firma jámy sama hloubila v blízkosti měst a elektráren. Kromě uhelných šachet dává podle Adámka smysl využití technologie ve výškových budovách, jen místo závaží v šachtě bude generátor propojený s výtahem.

Zatím Gravitricity letos v dubnu v přístavu Leith u skotského Edinburghu zprovoznila zmenšenou verzi zařízení, které je vysoké 15 metrů, využívá zátěž 50 tun a má výkon 250 kilowattů. V Česku by už mělo jít o první skutečnou instalaci. Cena projektu je asi 4,5 milionu eur (asi 115 milionů korun). Start-up už část peněz získal, když v crowdfundingové kampani vybral 2,5 milionu liber (asi 75 milionů korun). A na dokončení projektové přípravy má dotaci od EU.

Záměr Britů opatrně podpořil i státní podnik Diamo, který se stará o rekultivaci bývalých uhelných šachet, včetně té ve Staříči. Její udržování stojí firmu asi 80 milionů korun ročně. Podle mluvčí Diamo Jany Dronské podnik Gravitricity předběžně slíbil spolupráci. V šachtě Staříč je však stále velké množství degazačního plynu, který se dá energeticky využít i jinak, což Diamo pořád zvažuje. Podle původních plánů se má se zasypáváním šachty Staříč začít v příštím roce. A plány zatím stále běží. Alternativou pro Brity jsou ale i jiné šachty – naposledy těžební společnost OKD letos v únoru zavřela doly Darkov a ČSA.