Před deseti lety se průměrný dům prodal za 100 dní,“ říká realitní agent. „Dnes je podobná nemovitost pryč za deset dní. Takhle to nikdy nebylo. Je to bezprecedentní.“ Může vám to být povědomé, ale nejde o citát z Česka. Zazněl v Ohiu a ekonomický list Financial Times jím čtenářům přibližuje hektický realitní trh v USA. Tamní obchody s nemovitostmi jsou důkladně evidované a analyzované, díky tomu existuje dlouhá časová řada, ovšem situaci podobnou dnešku v ní nenajdeme.

Obdobná nemovitostní horečka jako v USA panuje v takřka všech hlavních světových ekonomikách. Ze čtyřiceti zemí OECD v prvních měsících roku ceny realit klesly jen ve třech případech, všude jinde rostly. Nic podobného se v tomto tisíciletí neodehrálo. V této pestré skupině zemí od Estonska po Jižní Koreu nemovitosti jen během prvního letošního čtvrtletí zdražily téměř o desetinu. Důvody jsou všude stejné a známe je i od nás.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Hlavní příčinou jsou levné úvěry plynoucí z nízkých sazeb a dalších stimulačních, „peníze tisknoucích“ opatření centrálních bank, které se vší silou snažily zabránit koronavirové recesi. Roli hraje i růst úspor, které se v minulém roce nahromadily na účtech značné části populace vyspělých zemí. Ekonomika se sice propadla, ale státní pomoc pokles příjmů obvykle zmírnila či vykompenzovala, a navíc nebylo kde utrácet. A k tomu spousta rodin, unavených nedobrovolným trávením tolika času mezi čtyřmi zdmi, pocítila touhu po větším prostoru, ideálně s velkou zahradou. Takové nemovitosti jdou na dračku.

Je růst cen domů a bytů pro ekonomiku dobrý? Většinou se na to tak pohlíží. V zemích jako USA, kde má vlastní – ač třeba hypotékou zatížený – dům velká část obyvatel, vyvolává růst cen nemovitostí v lidech pocit, že jsou bohatší. To se promítá ve větší ochotě utrácet, a kola ekonomiky se tak točí rychleji. Ovšem dobrého pomálu.

Vyšší ceny nemovitostí se nevyhnutelně promítnou i do nájmů. A velký problém mají ti, kdo si kupují svůj první dům. „Dnes je v Americe těžší najít dostupné bydlení než kdykoli od finanční krize 2008,“ zaznělo na nedávném slyšení v Kongresu. S meziročním růstem cen domů, činícím podle posledních údajů téměř 17 procent, drží krok jen málokterý příjem. A tempo se zrychluje, ještě v dubnu nedosahoval meziroční nárůst patnácti procent.

Cena vlastního bydlení v poměru k příjmům je problém i v Česku, a to chronický. Neblahé prvenství drží dlouhodobě Praha, ale i celorepublikový průměr říká, že na vlastní byt nestačí ani dvanáctinásobek ročních platů. Hrubých. Takže reálné číslo vyjadřující, jak dlouho musí člověk opravdu pracovat, aby výdělek odpovídal ceně bytu, je ještě neveselejší a řadí Česko na samý chvost evropského žebříčku.

Navíc konstrukce ukazatele neříká nic o tom, jak dlouho by musela typická rodina na bydlení šetřit. Z analýzy stavební spořitelny Modrá pyramida, která byla publikována o prázdninách, plyne, že po započtení základních výdajů na život typu potraviny, oblečení a právě náklady na bydlení Čechům zbývá zhruba sedm tisíc korun. I kdyby průměrná rodina žila takto skromně a odpustila si další „výstřelky“ typu doprava či kultura, našetřila by si na byt za 56 let. Jistě, časem platy porostou, ale ceny nemovitostí také.

Z této smutné reality také plyne, že pokud Česká národní banka bude znovu požadovat, aby lidé měli v hotovosti alespoň 20 procent hodnoty nemovitosti, než požádají o hypotéku, bude to v průměru chtít 11 let skromného života a úzkostlivého spoření. A lze předpokládat, že ČNB se k tlumení nemovitostního boomu opravdu časem vrátí.

Aktuální požadavek ve formě pouze 10procentního „vkladu“ a zrušení ukazatelů maximálního zadlužení a „tíže splátek“ provedené v obavě z dopadů pandemie je dočasné. Bankéři ve vedení ČNB považují české nemovitosti za nadceněné o desítky procent a nástroje, které jim dal nový zákon, pravděpodobně v dohledné době použijí. Dobře totiž vědí, že mírné zvýšení sazeb, jaké nejspíš schválí ve čtvrtek, nemovitostní trh viditelně nezchladí.