Příčiny rychlého růstu cen v Česku může vyjmenovat každý čtenář ekonomického zpravodajství. Opakují se už řadu měsíců. Zásadní jsou rychle zdražující potraviny. Přepisování jejich cenovek směrem vzhůru je v červencové inflaci hodně znát. Přehlédnout nejde vliv pohonných hmot, které způsobily, že doprava je o osm procent dražší než loni.
O cenách energií – především elektřiny a plynu – se čím dál častěji píše na titulních stranách novin, což pro spotřebitele nikdy nevěstí nic dobrého a přispívá to ke zvýšení nákladů na bydlení, už tak vzhledem k české kupní síle nepříjemně vysokých.
K tomu si přičtěme přehřátý trh s nemovitostmi. Ty sice v indexu spotřebitelských cen nejsou, ale v cenách bydlení se nákupní horečka přece jen částečně odrazí, stejně jako cena stavebních materiálů. A ty letí nahoru tempem, pro které nemají srovnání ani pamětníci. Poslední rok přinesl také znatelné zdražení oblečení a obuvi. A pak jsou tu služby. Jejich vliv nepodcení nikdo, kdo si pamatuje, jaké ceny byly na jídelním lístku před tím, než udeřila pandemie covidu-19.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVýsledkem je růst cenové hladiny o 3,4 procenta. Inflace je tak – vlastně už tradičně – nad dvouprocentním cílem České národní banky a znovu utíká i z tolerančního pásma ohraničeného shora čárou ve výši tří procent. Aktuální inflace je o skoro půl procentního bodu nad prognózou v čerstvé Zprávě o měnové politice.
Nad některými faktory ČNB tradičně jen pokrčí rameny. Ceny potravin jsou nestálé a bez sezonních výkyvů to v tržní ekonomice nejde. Ani na to, kolik zaplatíme u benzinových stanic nemá centrální banka malého státu žádné silnější páky, náklady na pohonné hmoty jsou v první řadě dány vývojem na světových trzích. Přece byste nechtěli, aby úroky v Česku létaly podle toho, zda OPEC s dalšími těžaři zrovna táhne za jeden provaz nebo vede cenovou válku, je slyšet v podtextu vyjádření z ČNB. A když se rozjede inflace v ekonomikách, s nimiž je Česko provázáno, je to vlastně také externí jev a vyšší cenovou hladinu si prostě dovezeme.
Proto, aby se odfiltroval vliv náhodných výkyvů, sleduje centrální banka i tzv. jádrovou inflaci. A přikládá jí značnou váhu. Z „oficiální“ inflace se vyhodí regulované ceny i dopady změn nepřímých daní, jako je DPH či daň uvalená na alkohol či cigarety. Ignoruje se i vývoj cen pohonných hmot. A hlavně – křivku „nekazí“ ty nepředvídatelné potraviny. Výsledek lépe odpovídá inflačním tlakům v „jádru“ ekonomiky, odtud název.
Problém ale je, že jádrová inflace je v Česku ještě vyšší než ta celková. A už delší dobu stoupá. Nyní je na 3,8 procenta, což tu nebylo takřka dvacet let. Inflační tlaky jsou v ekonomice znát dlouhodobě a neutlumila je ani pandemická krize. Proto ČNB musí zdražovat peníze. Proto s touto politikou bude pokračovat i po tom, co tu základní sazbu minulý čtvrtek zvedla na 0,75 procenta.
Ovšem v protikladu k ČNB je politika hlavních světových bank, které dál své ekonomiky dopují nulovými (Fed), či dokonce silně zápornými sazbami (ECB) a ještě pumpují do oběhu další peníze. Aktuální růst inflace sice přiblížil dobu, kdy i tyto „měnové supervelmoci“ svou politiku zpřísní, ale za dveřmi změna ještě zdaleka není.
Zato silná pětičlenná většina bankovní rady ČNB demonstruje ochotu provést zvýšení sazeb na každém měnovém zasedání a není ani vyloučeno, že některý „hike“ může být i dvojitý. „Sazby teď půjdou setrvale nahoru“, zní nadpis první kapitoly Zprávy o měnové politiky, kterou v plném znění ČNB zveřejní tento pátek.
Jenže o kolik mohou být v Česku úroky vyšší než v eurozóně? Kdy uslyšíme stížnosti na to, že ČNB škrtí investice? Opravdu by si „Rusnokova parta“ troufla zvýšit sazby ke třem procentům, což je podle dřívějších vyhlášení „normální“ stav odpovídající platnému inflačnímu cíli?
Záchranou tak může být koruna. Má posilovat jak vlivem vyšších úroků, tak díky očekávanému přílivu kapitálu. Až tak, že by na konci roku 2022 mohl kurz k euru klidně začínat číslicí 23. To by samozřejmě inflaci pomohlo krotit. Ovšem zrovna vývoj kurzu je nejméně predikovatelná veličina. A loňský rok názorně ukázal, jak rychle může v nejisté době malá měna u investorů či spekulantů upadnout v nemilost.
