Vládnout s Piráty prý jednoduché nebude, protože je to nová levice. „Fungovat to ale může. Už jsme vládli i se Zelenými nebo Věcmi veřejnými,“ říká v rozhovoru pro HN Petr Fiala.

HN: Jak se daří v předvolební kampani? Je nejdelší v historii, není to už úmorné?

Mě to spíše nabíjí. Na politice mě nejvíc baví setkávání s lidmi. A kampaň je letos nejpozitivnější, jakou jsem zažil. Lidé se k nám hlásí, mám z toho skvělý pocit.

HN: Musíte být asi opravdu na roztrhání, když jste nepřišel na sněm starostů, kde se politici všech demokratických opozičních stran vzájemně ujišťovali, že do vlády nepůjdou s Andrejem Babišem. Proč jste tam chyběl?

Sněm byl v posunutém termínu a já jsem měl naplánované jiné akce mimo Prahu. Poslal jsem tam místopředsedu Martina Kupku, což je víc než důstojná reprezentace. A ještě jsem poslal osobní zdravici. Byli tam i předsedové dalších stran koalice Spolu. Tak jaký problém?

HN: Ono to totiž vypadá jako symbol, že ODS má od společného projektu bez Babiše trochu odstup.

Tak to ne. Rozhodně to není žádný symbol. Bavil jsem se o tom i s předsedou STAN Rakušanem a nikdo to tak nechápe. Se STAN máme velmi dobré vztahy, vládneme na mnoha místech v Česku na komunální a regionální úrovni společně. V mém Jihomoravském kraji máme dokonce v zastupitelstvu společný klub. Žádné spekulace tady nejsou namístě.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Co bylo důležitější než účast na sněmu starostů?

Musel jsem nějaké věci řešit v Brně a nešlo to změnit. Vy jste první, kdo v tom něco hledá.

HN: Jste pravdomluvnější než Václav Klaus?

Petr Fiala (56)

Je ženatý, má tři děti. Předsedou ODS je od ledna 2014. Před vstupem do politiky působil jako vysokoškolský učitel. Zakládal katedru politologie Masarykovy univerzity v Brně, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v Česku. V letech 2004 až 2011 byl rektorem Masarykovy univerzity. Poté jako vědecký poradce spolupracoval s vládou Petra Nečase, od května 2012 do července 2013 v ní byl ministrem školství. Na podzim 2013 byl zvolen do sněmovny jako lídr jihomoravské kandidátky ODS, mandát v roce 2017 obhájil a byl také zvolen místopředsedou sněmovny.

Nevím, co je to za otázku. Ať to posuzují jiní. Snažím se vždycky říkat pravdu a předpokládám, že to tak veřejnost i vnímá.

HN: Ptáme se proto, že Václav Klaus před volbami v roce 1998 ujišťoval, že nikdy nebude spolupracovat s Milošem Zemanem, mobilizoval proti němu, a nakonec s ním uzavřel opoziční smlouvu, kterou si rozdělili moc v zemi. Proč máme věřit, že nenastane něco takového s Babišem?

Stejné rozhovory jsme vedli v roce 2017. Vy jste říkali, že s Babišem ODS nakonec půjde, a když to neudělám já, tak ji převezme nějaké jiné křídlo, třeba Václav Klaus mladší, a nakonec stejně budeme vládnout s Babišem. Početně to vycházelo, ale my jsme dodrželi slovo. Naše podmínky pro vstup do vlády dané tehdy Vyšehradskou deklarací nebyly splněny a do vlády jsme nešli. Za mě mluví činy. Nepůjdeme s Babišem ani teď, protože chceme změnit situaci v Česku. Populisté s extremisty ničí rozpočet, ničí společnost, posouvají nás na Východ. Musíme to zastavit. Proto jsme dali dohromady koalici, čemuž mimochodem taky nikdo nevěřil. A dnes je tu silná koalice Spolu, se kterou chceme vyhrát volby.

HN: A můžete lidem vysvětlit, jaký vliv mají v ODS politici, kteří to nevidí s odmítáním koalice s ANO tak ostře? Třeba Martin Kuba, Alexandr Vondra, Jan Zahradil, Marek Benda?

Já s nimi mluvím a nic takového se od nich neozývá. To, co říkám, není názor Petra Fialy nebo tří lidí z vedení. Mluvte s kýmkoliv z ODS, v naší straně je jednoznačný názor, že s populisty nepůjdeme, nejsou to pro nás partneři. A tito pánové si v podstatě myslí totéž co já.

HN: Když se s nimi bavíte, tak jednoznačnou odpověď „s ANO nikdy“ neuslyšíte.

Samozřejmě, když se jde v rozhovorech do spekulací, „co by bylo, kdyby“, tak se snaží odpovídat, ale radikálně jiný názor to není. Prostě se nepustíme do společné vlády s lidmi, kteří dovedli zemi málem k finančnímu krachu, nedokázali pohnout s ničím podstatným, od penzijní reformy po vzdělávání.

HN: Mluvíte o hrozbě vlády populistů s extremisty, za to si můžeme dosadit ANO, KSČM a SPD. Jenže po volbách to může početně vycházet tak, že většinu poskládají a ANO za vámi přijde s vydíráním: „Pojďte s námi, nebo nás dotlačíte k vládě s extremisty.“ Budou vlastně apelovat na vaši zodpovědnost. Co uděláte?

My chceme vyhrát a tohle nepřipustit. Mluvím s lidmi každý den na ulicích a ti nic takového nechtějí. Ale upřímně řečeno, žádné vydírání nebude. Je to jednoduché. Buď vyhraje koalice Spolu a naši další demokratičtí partneři budou dostatečně silní, abychom sestavili většinovou vládu, nebo to populisté s extremisty dají dohromady. Tyto volby jsou opravdu klíčové, Česko je na rozcestí. Buď rozvrat financí, horší perspektiva pro mladé, cesta na Východ. Nebo vyhraje změna. A tou jsme my.

HN: Ono to ale také může být barvitější. Sněmovna bude možná po volbách opět pestrá. Je kromě koalice Pirátů a starostů ještě někdo, s kým byste byli ochotni vládnout?

Uvidíme, kdo se do sněmovny dostane. Třeba Šlachtova Přísaha, to je policejní strana, prakticky béčko Andreje Babiše, to je zjevné. Ta nepřipadá v úvahu.

HN: A co třeba Trikolóra? To jsou pro vás také populisté nebo extremisté?

Trikolórou se teď nezabývám. Oni bojují o vstup do sněmovny, když se tam dostanou, pak se o tom bavme.

HN: V ODS jsou antipatie vůči Pirátům. I pokud vyhrajete, může dojít ke sporům, které projekt společné vlády zboří?

S Piráty to samozřejmě není jednoduché. Je to nová levice. Mají spoustu nápadů, které jsou problematické. My jsme ostražití vůči pirátské opatrnosti k NATO, vůči různým nápadům na zdaňování, přenášení více pravomocí do Bruselu a tak dále. Řada věcí se nám nelíbí. Ale „pirátská“ koalice se skládá ze dvou partnerů a k hnutí STAN máme docela blízko. Takže jednoduché to nebude. Ale změnu v Česku s někým udělat musíme a moc možností se nenabízí.

HN: Ty rozpory jsou však opravdu obrovské. Třeba vaše pravidlo „třikrát a dost“ Piráti označují za asociální. Lišíte se v řešení otázky bydlení, ale také v naprosto zásadní záležitosti – přístupu k Zelené dohodě pro Evropu, k elektromobilitě. Poctivě řečeno – může tohle fungovat?

Může. ODS už byla nucena vládnout třeba i se Zelenými nebo s Věcmi veřejnými. Český politický systém stejnorodé koalice neumožňuje. My jsme dali dohromady strany, které k sobě mají blízko, máme koalici Spolu. Před rokem jste zpochybňovali, že to bude fungovat, tvrdili jste, že tomu voliči neuvěří a já nevím co. A dnes to funguje, lidé tomu věří a můžeme vyhrát. My jsme pro překonání roztříštěnosti udělali maximum.

HN: Fakt to funguje tak skvěle? Podle průzkumů nedosahují preference koalice Spolu ani součtu preferencí jednotlivých stran před jejím vznikem.

Máme analýzy, které ukazují, že můžeme vyhrát. A rosteme. Problém v tom nevidím. Volič, který je ve středu a napravo, nemusí přemýšlet, komu dá hlas, a nemusí se bát, že se jeho hlas ztratí, což by hrozilo, kdyby některé strany kandidovaly samostatně. Jestli se to vyplatilo, nebo ne, uvidíme po volbách. Ale teď na základě našich analýz trvám na tom, že to byl správný krok.

HN: Jakých analýz?

Do naší kuchyně vás pouštět nebudu. Ale děláme si vlastní průzkumy a ty ukazují něco trochu jiného než ty, které jsou zveřejňované.

HN: Co je pro vás nejdůležitější téma voleb? Jsou to veřejné finance?

Je to důležité téma. Populismus drancuje veřejné finance, není schopen přijít s reformou. Zadlužení roste skoro nejrychleji v EU. V roce 2013 po ekonomické krizi dlužil každý z nás 160 tisíc korun, dnes je to skoro 230 tisíc. To je výsledek Babišových vlád. A to populisté měli výhodu sedmi let neuvěřitelné ekonomické konjunktury.

HN: Ale to zase prrr, přišel covid.

To je pravda, ale jak říká i Nejvyšší kontrolní úřad, neudržitelná trajektorie rozpočtu byla už před covidem. A covid je jen zástěrka. Spousta výdajů vůbec nejde na řešení covidové krize.

HN: Tak konkrétně. Chcete rozpočet vyrovnat. Teď máme schodek 400 miliard. Vy ale zaseknete další sekeru snížením sociálního pojištění o dva procentní body, snížením DPH, zvyšováním výdajů na armádu. To máme dalších více než 100 miliard minus. Kde chcete celkem půl bilionu ušetřit?

To nejsou úplně korektní počty. Já vám řeknu jiné. To, co máme v našem programu, není rámec rozpočtu na rok 2022. To je program na čtyři roky a některé věci můžeme udělat hned a některé na konci volebního období, podle toho, jak se bude situace vyvíjet. To třeba platí o DPH. Dlouhodobě bychom chtěli mít dvě sazby a nižší by byla 10 procent. Ale chápeme, že momentálně to nelze udělat. Je to cíl, ke kterému směřujeme. Chceme hlavně konsolidovat rozpočet a to lze udělat dvěma kroky. Na příjmové stránce udržet ekonomický růst, přičemž i konzervativní předpovědi říkají, že růst bude čtyři procenta. To je ročně 80 až 100 miliard plus příjmů. Aniž bychom zvyšovali daně. Na výdajové stránce musíme šetřit. Jsme přesvědčeni, že lze ušetřit minimálně 100 miliard, aniž to občané poznají.

HN: Ale jak? Vždyť chcete přidávat učitelům stejně jako hnutí ANO, chcete zvýšit rozpočet armády… to přece nevychází.

Hlavní položka musí být zrušení části dotací, především neinvestičních dotací podnikatelským subjektům, které už dnes dělají 100 miliard. A když půlku škrtnete, nikdo to nepozná. Ptám se středních a malých podnikatelů, jestli ty dotace čerpají, ale nikdo je nečerpá. Čerpají je ti velcí.

HN: Velká část dotací však proudí nepodnikatelským subjektům, třeba na sport. Ty chcete taky škrtat?

Neříkám, že škrtneme všechny státní dotace. Naši experti jsou schopni tam najít klidně 50 miliard, které se dají ušetřit. Nikdy bychom ale neškrtali třeba podporu malým obcím na vodohospodářské stavby. Další peníze pak chceme ušetřit na státní správě. Řekli jsme, že snížíme počet úředníků o 13 procent.

HN: To se ale snad ještě nikdy nepovedlo.

Nám se to povede, protože víme, jak na to. Musí se to dělat v konkrétních resortech. Existuje například spousta neobsazených míst, které je třeba proškrtat. Je nutné i snížit úkoly, které stát má. S tím souvisí prosekání legislativní džungle, co tu teď je, digitalizace státu, která by i podle nejstřízlivějších odhadů mohla ušetřit 10 miliard korun ročně. Už se sice utratily obrovské peníze na digitalizaci, ale jediné, co fakt funguje, jsou Czech Pointy z doby vlády ODS. A to už je pěkně dávno.

HN: A ve kterých resortech tedy chcete nejvíc lidí vyhazovat?

Takhle to není, že budeme říkat, jak všechny vyhodíme. To dělají populisté. Využijeme škrtnutí neobsazených míst, nebo třeba když lidé odejdou do penze, tak se jejich místo už neobsadí. Pak tu máte EET, na kterou se přijalo přes 400 úředníků. Tito lidé budou asi zbyteční. Navíc bych rád upozornil, že my jsme jako opozice dokázali letos navrhnout konkrétní pozměňovací návrhy, kde se dá škrtnout 81 miliard korun. Takže když jsme to dokázali z opozice, proč bychom nedokázali jako vláda škrtnout 100 miliard? Z celkových výdajů státu za rok je to jen necelých šest procent. Doma nebo v podniku by to snad dokázal ušetřit každý.

HN: Jste pravdomluvnější než Petr Nečas?

Omlouvám se, ale vy mně trochu posedle kladete otázky, jestli jsem pravdomluvnější než někdo jiný. Odpovídám stejně. Snažím se říkat pravdu a používat korektní data a informace.

HN: Jenomže Petr Nečas v roce 2010 tvrdil, že nikdy nebude zvyšovat daně, a pak jeho vláda v roce 2012 daně zvýšila.

A my jsme lidem v roce 2017 slíbili, že daně snížíme, prosadíme zrušení superhrubé mzdy a dáme daň z příjmů na úroveň 15 procent. A když jsme měli příležitost, i když na nás kdekdo křičel, že to nejde, udělali jsme to. Byl to jeden z našich hlavních slibů ve volbách a my jsme ho dodrželi. V politice je spousta řečí, ale u mě vidíte činy. Řekli jsme, že nepůjdeme s ANO, nešli jsme. Snížíme daně, snížili jsme je. Zbavíme vás EET, udělali jsme, co jsme mohli, aby nebyla.

HN: Pro ODS byli podnikatelé vždy jedna z nejdůležitějších skupin voličů. Co jim kromě nízkých daní ještě vaše koalice nabízí?

Dobře říkáte, že podnikatelé jsou jednou z voličských skupin. Protože ODS je pro všechny a koalice Spolu nepochybně taky. Podnikatelé jsou samozřejmě důležití, protože na nich stojí prosperita této země. To, co vlastně nejvíc potřebují a co mi skoro všichni říkají, je stabilita prostředí. Nepochybně je také důležité, aby měli podnikatelé možnost vytvářet pracovní místa. Jenže tomu brání vysoké zdanění práce, skoro nejvyšší v Evropě. Proto máme snížení odvodů za zaměstnance v programu. Ano, je to skoro minus 30 miliard korun příjmů pro stát, není to levné, ale jistě nebude pořád tak snadné jako teď pracovní místa vytvářet. A my musíme ty překážky odstranit. Je také potřeba udělat pořádek v kontrolách, aby jich nechodilo na podnikatele pět najednou. To je hrozná zátěž. K tomu kontrolní hlášení a tak dále.

HN: Kontrolní hlášení tedy chcete zrušit? Daňaři ale říkají, že díky němu se výběr DPH opravdu zlepšil.

Uděláme analýzu, a jestli to tak je, můžeme to tak nechat. Ale myslím, že i to je možné zrušit. Něco jiného je EET, tam je její zrušení jasné. Jde nám o to, aby se změnila atmosféra, že všichni se musí kontrolovat, protože chtějí podvádět. Dokonce si myslím, že stát šel proti malým a středním podnikatelům takhle tvrdě cíleně, že to nebyla náhoda. Sociální demokracie prostě nemá tyhle lidi moc ráda, protože jsou samostatní a nezávislí na státu. A pro Andreje Babiše je to podvědomě konkurence. Přitom ekonomika a vůbec kvalita života u nás na malých a středních firmách hodně stojí.

HN: Ještě k tomu snížení pojistného o dva procentní body. Říkáte, že jinak bude těžké vytvářet pracovní místa. My však nevidíme, že by byl v Česku problém s nezaměstnaností…

Ano, máme nízkou nezaměstnanost, ale někde je málo pracovníků, zvláště těch málo kvalifikovaných. Musíme si přiznat, že mnozí podnikatelé jsou závislí na pracovnících ze zahraničí včetně agenturních. I proto je potřeba vytvořit jim podmínky. Jsou to často lidé z nám kulturně blízkých zemí a my je potřebujeme, protože méně kvalifikované práce už řada českých občanů dělat nechce.

HN: Proč vlastně tak lpíte na nízkých daních? Třeba britská vláda superkonzervativního Borise Johnsona zvýšila po covidu firemní daně na 30 procent a moc se o tom nediskutovalo.

Já ve zvyšování daní nevěřím. Je to spíš politická než odborná otázka. Jsem prostě přesvědčen, že daně mají být nízké, jednoduché, že je pak lidé a firmy platí, nedusí ekonomiku a stát má příjmy. Navíc si myslím, že zdanění u nás je dostatečné. V letech 2017 až 2020 příjmy státu vzrostly o 200 miliard korun. Vzrostly díky tomu, že se dařilo ekonomice. Takže my nepotřebujeme daně zvyšovat. Naopak navrhujeme v programu daňovou brzdu, tedy že když daňová kvóta dosáhne určité výše, lze nějakou daň zvýšit, jen když se jiná sníží.

HN: Co chcete dělat se školstvím a vzděláváním? Nehrozí, že když budete šetřit na státních zaměstnancích, že třeba učitelé mohou přijít do budoucna zase zkrátka?

Absolutně ne. Já jsem přece řekl, kde chceme škrtat. Stát má šetřit na sobě, ne na lidech. To je dobré heslo! Vzdělání je obrovské téma. Děti se musí učit to, co potřebují ve 21. století. Tedy méně memorování, méně faktů, informací. Důležité je s informacemi pracovat, poznat dezinformace. Jeden z velkých problémů školství také je, že učitelský sbor stárne a kvalitní mladí lidé nechtějí být učiteli. To povolání prostě není atraktivní a my to musíme změnit. Úplné minimum je plat učitele těch 130 procent průměrné mzdy.

HN: Tak to už ale je.

A musí se to udržet. Je to ale minimum. Přes pět procent HDP musí jít na vzdělání, protože jinak to tu špatně dopadne. Nemůžeme být jen montovna, musíme být ti, kdo mají inovace a konečné produkty, kdo má špičkový výzkum a to, čemu se říká vzdělanostní ekonomika.

HN: Kolik procent dáváte tomu, že příští rozhovor s vámi budeme dělat ve Strakově akademii?

S veškerou pokorou to nechávám na voličích a dělám v rámci koalice Spolu všechno pro to, aby to tak bylo.

HN: Když nevyhrajete volby, rezignujete na post předsedy ODS?

O tom vůbec nepřemýšlím, teď chci vyhrát volby.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+