Začínají jedny z nejdůležitějších voleb v historii samostatného Česka. Rozhodnou, zda bude pokračovat éra populistického vládnutí Andreje Babiše (ANO), který se stále intenzivněji vymezuje vůči Evropské unii a inklinuje k autoritářům typu maďarského premiéra Viktora Orbána. Nebo zda Česko vykročí směrem, kterým jde západní Evropa. Šance jsou vyrovnané. Většinu může získat podle posledních odhadů jak Babiš se svými potenciálními spojenci, tak opoziční koalice Spolu a Piráti se STAN.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

ANO ještě minulý týden vcelku jasně vedlo. Ale v posledních dnech, ve kterých se mimo jiné objevila další aféra premiéra Babiše s nákupem nemovitostí přes offshorové společnosti, začalo ztrácet. „Koncovka kampaně je dost jiná, než se předpokládalo, kampaň hnutí ANO musela přejít alespoň částečně do defenzivy. To je v situaci, kdy je efektivnější znechutit voliče cizích stran než získat nové vlastní, důležité,“ říká šéf agentury STEM Martin Buchtík.

Volby budou unikátní i tím, že rozhodovat bude ani ne to, kdo vyhraje, ale kdo se do sněmovny dostane. Kolem pěti procent se pohybují hned čtyři partaje, které jsou potenciálními spojenci Andreje Babiše. KSČM, ČSSD, Přísaha a Trikolóra. „Osobně si myslím, že je nepravděpodobné, že by neprošla přes pět procent vůbec žádná z nich. Minimálně jedna a možná i dvě tam budou,“ odhaduje politolog Masarykovy Univerzity Lubomír Kopeček. V případě, že se do sněmovny dostanou dvě z uvedených partají, bude šance demokratické opozice na získání sněmovní většiny klesat. 

Pomohlo by Česku víc pokračování vlády Andreje Babiše? Což by mimochodem znamenalo, že poprvé v českých dějinách bude nějaká strana ve vládě tři volební období za sebou. Nebo by byla pro budoucnost země lepší změna? Zjistíme to nejlépe analýzou výkonu dosavadní vlády ve třech zásadních oblastech: Schopnosti uspokojovat obyvatelstvo, připravovat zemi na budoucnost a reagovat na krizové situace.

V prvním ohledu si vedla vláda vcelku dobře. Před covidovou pandemií měla k dispozici období bezprecedentní ekonomické konjunktury a využila toho. Důchody vzrostly, platy ve státní správě také. Konečně se zvedly platy učitelů, dokonce na 130 procent průměrné mzdy. Po zrušení superhrubé mzdy také klesly daně zaměstnancům. Ti, kteří jsou svou životní úrovní závislí na státu, můžou být spokojeni.

Na druhou stranu ale vzrostly ceny bytů tak, že pro mladé lidi hlavně ve větších městech se stalo vlastní bydlení čirou fantazií. A inflace přesahující nyní čtyři procenta, nazývaná šéfem ODS Petrem Fialou ne zcela korektně „Babišova drahota“, patří dynamikou k největším v EU, takže rostoucí příjmy rychle požírá.  

Větší problém je ale v tom, že relativně světlá současnost jde na úkor budoucnosti. Deficit rozpočtu dosahuje rekordního půl bilionu korun, což není dáno zdaleka jen reakcí vlády na covidovou pandemii. Hrozí, že už za tři roky narazí Česko na dluhovou brzdu a budou se muset skokově snížit výdaje státu, což může ohrozit nejen investice, ale i důchody, platy a sociální dávky.

Extrémní zadlužování považuje (vedle výše daní a nedostatku pracovních sil) podle ankety HN za největší problém i český byznys: „Nechci tady nechat dětem a vnukům armagedon,“ vyjádřil to pregnantně ředitel společnosti Atas elektromotory Náchod Otto Daněk.

Současná vláda ale reálné řešení zadlužení nenabízí. Zmohla se jen na protest proti zvýšení úrokových sazeb ČNB. Vyšší sazby totiž zvyšují náklady na obsluhu rychle rostoucího dluhu a také prodražují úvěry firmám včetně zadluženého Agrofertu ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Na výtky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) reagoval Jiří Rusnok a všichni se shodují, že to byla v historii Česka doposud největší kritika člena vlády ze strany guvernéra ČNB. 

Nízká kompetence vlády se projevila i reakcí na krizovou pandemickou situaci. Zmatky, trojnásobné střídání na postu ministra zdravotnictví, snaha odkládat opatření až za krajské volby, to vše rezultovalo ve 30 tisíc mrtvých, v přepočtu na obyvatele sedmý nejhorší výsledek na světě. V Evropské unii je horší jen Bulharsko a Maďarsko premiérova přítele Orbána.  Není jisté, jestli by si jiná vláda vedla lépe. Jisté je, že ta Babišova selhala.

Problémy se objevují i v další klíčové oblasti – získávání spojenců k prosazování zájmů Česka. Potřebujeme silnou vazbu na evropské partnery, kteří představují trh, kam směřuje 85 procent našeho exportu. Zároveň firmy ze zemí EU jsou jádrem zahraničních investic v Česku. Současná vláda se ale posunula z eurorealistických pozic směrem k extrému. Na rozdíl od potenciálních partnerů z SPD a KSČM sice Babiš nevolá přímo po vystoupení z EU. Ale jeho rétorika je silně protiunijní. O Green Dealu hovoří jako o zeleném šílenství, místo racionální debaty se západoevropskými partnery se vzhlíží v režimu maďarského premiéra, který se stal jeho hlavním podporovatelem. Po Orbánově vzoru Česko míří dolů i na žebříčku vnímání korupce (od roku 2018 pokles o 11 míst) a zhoršuje se i mediální prostředí. „Čeští novináři čelí velkým výzvám, včetně ohrožení veřejnoprávního vysílání ze strany kontrolních orgánů,“ napsala ve zprávě organizace reportéři bez hranic. Česko se zvolna ocitá na okraji EU, což v podstatě vylučuje efektivní prosazování našich zájmů. To, co předvádí současná vláda, není boj za naše zájmy v unii, ale boj s ní. Což se ukazuje jako slepá cesta. 

Z pohledu budoucnosti by proto bylo lepší, kdyby v Česku získaly moc strany, které dokážou v Evropě spolupracovat, nepotýkají se se střetem zájmů, takže je klíčoví partneři respektují.  Takové síly by měly lepší předpoklady připravit zemi na globální trendy, o kterých se opravdu  nerozhoduje v Praze. 

Český byznys to vidí vcelku jednoznačně. V Anketě HN má mezi oslovenými podnikateli největší podporu koalice Spolu, jejíž program je nejbližší 56 procentům firem. Koalici Spolu by v budoucí vládě rádo vidělo osm z deseti oslovených podnikatelů – nejčastěji v koalici s Piráty a STAN. 

Budoucnost ale má v rukou osm milionů tři sta tisíc českých voličů. Odpověď na otázku, kam se vypravíme, jestli „do Maďarska“, nebo na Západ, bude jasnější v sobotu po 14. hodině.