V Evropě jsme se nevydali zelenou cestou jen kvůli šíleným ekologům a zeleným, říká v rozhovoru s HN Václav Bartuška, český zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost. Když nahradíme ropu a zemní plyn, tak jednak výrazně ušetříme, jednak přestaneme být závislí na zemích, jako je Rusko. „Dává to smysl,“ zdůrazňuje Bartuška. Poukazuje ale na to, že státy na západ od Česka chtějí mnohdy špinavé zdroje vypínat ještě dřív, než za ně mají adekvátní náhradu, a to je podle něj z českého pohledu nepřijatelné. Vyšší ceny energií ovšem nemají podle jeho názoru jednu příčinu, snaha odejít od ropy a zemního plynu mezi ně ale patří. 

HN: Jaká je role Ruska v současném dramatickém nárůstu cen zemního plynu?

Evropská komise už zkoumá, jestli někteří z hráčů na trhu se zemním plynem neprovádějí nějaké manipulace, kterými zkoušejí cenu zvýšit. A to, co komisi zajímá mimořádně, je porovnání zemí, kde si Gazprom zásobníky zemního plynu pronajal a kde je pronajaté nemá. To je veřejná informace. V zemích, které Gazpromu žádné zásobníky nepronajaly, jako je Francie nebo Česko, jsou ty zásobníky víceméně plné. V Německu, Nizozemsku, Slovensku nebo Rakousku si Gazprom pronajal často velké kapacity zásobníků – a zásoby tam jsou podstatně nižší. Největší zásobník v Německu je plný z nějakých pěti procent, loni to bylo 80 procent. Takže Evropská komise zkoumá, jestli náhodou nejde o manipulaci trhu. A pokud dospěje k názoru, že ano, tak celá Evropská unie odpoví dalšími kroky.

HN: Jak souvisí naplnění zásobníků s růstem cen?

Loňský rok ukázal, že stačí poměrně malý pokles poptávky, aby se cena výrazně propadla. Nastalo to u ropy i plynu. Ale platí to i naopak – i malý nárůst poptávky nebo nízký stav plynu v zásobnících vede k nárůstu ceny. Fakt, že v evropských zásobnících chybí několik miliard kubíků zemního plynu, mohl přimět obchodníky, aby se zalekli, že plynu nebude v zimě dost. A cena začala jít nahoru. Taková možnost existuje. A Evropská komise ji teď zkoumá. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Takže Gazprom možná cíleně udržuje zásobníky prázdnější, aby na trzích vytvářel nervozitu.

Nerad bych řekl cokoliv dalšího nad rámec toho, co jsem řekl, nezlobte se. 

HN: Chování Ruska na trhu s plynem detailně sledujete zhruba 15 let. Jak na základě toho odhadujete jeho další kroky? Je možné, že nás Rusové nechali, lidově řečeno, vycukat a v brzké době stav zásobníků doplní?

Myslím, že není v zájmu nikoho z prodejců plynu, ani Ruska, vytvořit kolem plynu krizi. Protože ten, kdo je v tuto chvíli nejvíc nervózní, jsou evropští dodavatelé plynu odběratelům. Posledních 10 let strávili přesvědčováním jednotlivých vlád, že právě jejich palivo je přemostěním k zelené budoucnosti. Že ukončíme využívání špinavých zdrojů, ale zemní plyn bude ještě 20 let přechodovou technologií, než budeme mít dostatek obnovitelných zdrojů. Věnovali tomu hodně úsilí a lobbingu, ale v této chvíli prohrávají na celé čáře. Rostoucí cena plynu vytváří velkou nejistotu. A to máme říjen. Když dříve nastala krize, byla v lednu. A plynařům nedělá radost ani samotná cena, protože při těchto cenách plynu je vítězem jádro a obnovitelné zdroje. Pokud jsme před rokem říkali, že jádro v Česku bude těžko konkurovat levné elektřině, tak při ceně elektřiny kolem 160 eur za megawatthodinu se vám vyplatí takřka jakékoliv jádro a takřka jakékoliv obnovitelné zdroje. 

Václav Bartuška (53)

Posledních 15 let je českým zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost.

Měl tak, mimo jiné, velkou roli při urovnání plynové krize v lednu roku 2009, kdy Rusko přestalo Ukrajině dodávat plyn a k surovině se kvůli tomu nemohli dostat ani zákazníci v některých zemích Evropské unie. Česko tehdy EU předsedalo.

Byl jedním ze studentských vůdců listopadové revoluce v roce 1989.

HN: Jakou roli hraje plynovod Nord Stream 2? Zaznívá názor, že Rusko do evropských zásobníků dodalo méně plynu, aby tím zatlačilo na Němce, aby co nejdřív povolili spuštění tohoto plynovodu.

Představte si, že jste německým úřadem, který má toto povolovací řízení v rukou. Vidíte, že už teď existují tři trasy, kudy ruský plyn do Evropy dodávat – přes Ukrajinu, přes Polsko a pod Baltským mořem, což je Nord Stream 1. Ty roury nejsou naplněny ani zdaleka. Mnohdy ani ne z poloviny. A Gazprom vám říká – potřebuju čtvrtou rouru pro dodávky do Evropy. Jak silný pro vás takový argument může být? Notabene když Gazprom 5. října podal žalobu na německou vládu, protože mu Berlín odmítl dát výjimku z evropských pravidel pro provozování plynovodů. Jak znám německé úředníky, tak mi přijde nepravděpodobné, že by v tuto chvíli ve věci povolení Nord Streamu 2 konali nějak rychleji, než jsou povinni. 

HN: Neměla tedy pravdu skupina amerických senátorů, kteří požadovali kvůli stavbě Nord Streamu 2 uvalení sankcí, aby byl projekt zastaven?

Evropě vždy prospělo, když byla tvrdá, uvědomovala si, co přesně chce a proč hájí zájmy svých občanů. A to se děje zas. Kdykoliv byla Evropa příliš měkká a slušná vůči svému okolí, bylo to špatně. A myslím si, že občané 27 členských zemí chtějí, aby je EU především bránila před okolním světem. 

HN: Ta výjimka, kterou jste zmínil, je o tom, aby Gazprom nemusel do svých plynovodů vpustit další dodavatele?

Gazpromu jde obecně o to, aby nemusel dodržovat evropská pravidla, v té žalobě to pak specifikuje. My naopak říkáme, a Německo je v tom velmi důsledné, že společná pravidla jsou pro nás důležitější než cokoliv jiného. Rusko tady do jisté míry kopíruje chybu, kterou udělala Velká Británie při jednáních o brexitu. Vždycky žila v iluzi, že se ozvou němečtí výrobci aut, zavolají kancléřce a řeknou jí, že takhle ne, my Británii potřebujeme, je to náš pátý největší trh. Jenže Britové zapomněli, že jsou právě až pátým trhem, že tím hlavním je pro německé firmy společný evropský trh. Stejně tak si lze těžko představit, že by němečtí plynaři dali přednost kterémukoliv vnějšímu dodavateli před společným trhem, který mají dnes. 

HN: Takže kdyby Gazprom chtěl, může do Evropy dodávat více plynu.

Už stávajícími plynovody. Nepotřebuje na to nový plynovod. 

HN: Není tedy Evropa na ruském plynu závislá příliš?

Myslím si, že zkoušet Evropu zatlačit do kouta se nevyplácí. Plynová krize roku 2009 ve finále Rusko stála mnohonásobně víc než kohokoliv jiného. V celé severozápadní Evropě vznikl společný trh pro čtvrt miliardy lidí – Německo, Francie, Benelux, Británie, dnes tam patříme i my. Vznikla pravidla, která umožnila někomu sebrat pronájem potrubí, když ho zneužíval třeba tak, že si potrubí pronajal, ale pak nevyužíval. Tehdy vznikla řada pravidel, která Gazprom nemá rád, ale my je považujeme za potřebná.

HN: Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že Rusko trhem manipuluje, co bychom podle vás měli jako EU udělat?

Na prvním místě je otázka pro evropské plynaře, jakou roli by měl zemní plyn hrát v přechodu k zeleným zdrojům. Myslím si, že plyn by ještě několik desetiletí nějakou roli mít měl. Ale je samozřejmě možné, že pokud nastane nějaká opravdu zlá krize, tak evropské politické špičky řeknou, že toto cesta není. Premiéři můžou být v jednu chvíli postaveni před to, že budou muset odsouhlasit balíček za x desítek miliard eur, který umožní nahradit ruský plyn něčím jiným. 

HN: Čím?

Nevýhodou amerického břidlicového plynu byla vysoká cena. Ale při dnešních cenách už dávno drahý není. A pokud bude výsledkem nějaké krize to, že se Evropa dohodne na společném nákupu plynu, tak se klidně může stát, že půjde o nákup ze zemí, jako jsou Katar, Norsko, Spojené státy a podobně. A z jiné země naopak už třeba nakupovat nebudeme. 

HN: O společných nákupech se mluví dlouho, aniž se kdykoliv realizovaly. A i Česko bylo tradičně proti nim.

Je to tak. Dokud fungoval trh velmi dobře, nebyl důvod vytvářet nějaký společný mechanismus. Ani v tuto chvíli to není na prvním místě. Přesně jak řekla Evropská komise, na prvním místě je pomoc lidem a firmám v nouzi. Podívat se na možnost povinných zásob a společných nákupů je až v dalším plánu, podobně jako zmíněné vyšetřování ohledně případné manipulace s trhem. 

HN: A když ten další plán nastane?

Bude-li výsledkem vyšetřování, že evropským trhem je možné manipulovat, tak by společný nákup třeba části spotřeby byl podle mě velmi dobrým nástrojem. Umožnilo by to výrazně snížit cenu, protože pro skoro půl miliardy lidí lze nakoupit lépe než pro jednotlivé miliony lidí. Myslím, že kdyby Evropa takto společně přišla za kterýmkoliv exportérem plynu, tak by byl nadšen, že má zákazníka, jako je Evropa, který platí včas a hotově. 

HN: Nemůže to naopak vést k vyšším cenám, než jakých lze dosáhnout tržně?

Jak jsem řekl, kvůli tomu jsme byli proti společným nákupům – dokud trh fungoval. Ale pokud by přišla opravdu zlá zima, dovedu si představit summit lídrů členských zemí unie, kteří by někdy v únoru řekli, že lidé mají problém vytápět své domy, takže musí přijít tento společný krok. 

HN: Vydrží podle vás vysoké ceny? Řada lidí tvrdí, že jde o dočasný nárůst a nejpozději na jaře ceny zase razantně spadnou.

To se klidně může stát. Ale vzpomínka na to, že ceny byly takto vysoké ještě před příchodem zimy, zůstane. A nikdo z plynařů už nebude moci říkat, že ceny jsou stabilně nízké. 

HN: Střednědobě se podle vás musíme smířit s tím, že energie budou velmi drahé, nebo jejich ceny poklesnou?

Je to zásadní otázka, odpověď na ni dají politici, nikoliv státní úředníci, jako jsem já. Od roku 2007, kdy si Evropská unie dala za cíl opustit fosilní paliva, je základním nástrojem této snahy cenový signál. Anglicky price signal. Znamená to, že něco zdraží tak, aby si lidé rozmysleli, jestli to ještě chtějí dále používat. Politici chtěli lidi přimět, aby se zamysleli a změnili podle toho své chování. Když to řeknu jednoduše, jestli by raději neměli jet na kole než autem. Signál šel skrze emisní povolenky, ale dlouho to nefungovalo, protože jejich ceny byly tak nízké, že nikoho k ničemu nenutily. Cena povolenek teď razantně vzrostla a ukazuje se, že to také nefunguje, protože nejsou-li náhradní zdroje, není kam přepnout. Kdyby město Praha mělo možnost vybrat si mezi uhelnou a zelenou elektrárnou, tak si samozřejmě vybere tu zelenou. Ale takovou možnost nemá. Dlouho tu bylo volání po cenovém signálu, který by lidem řekl, kudy jít. Signál přišel a všechny vyděsil, protože vždycky máte v nějaké zemi nějaké volby a politici před nimi nemají zájem, aby ceny rostly. 

HN: Co s tím?

Konsenzus především v západní Evropě je ten, že přechod na zelenou energii by se měl zrychlit. Že sice jsou problémy, ale cesta jako taková je správná. V Česku a obecně v naší části Evropy je větší opatrnost daná tím, že jsme si už vyzkoušeli poručit větru, dešti, a ono to moc nefungovalo. Čili volání, abychom nejprve měli náhradní zdroje a teprve pak se vypínaly ty současné, je u nás. Ale třeba v Německu se poslední jaderné elektrárny vypnou v příštím roce a náhrada se bude teprve vytvářet. Takže přístup na západ od nás je rozdílný a tento rozpor podle mě nezmizí. 

HN: Hlavním důvodem rostoucích cen je tedy zelená politika?

Hlavním důvodem je to, že si po loňském covidovém roce exportéři ropy a plynu uvědomili, že to, na čem se Evropa domluvila v roce 2007, je vážně ohrožuje. Tehdy jsme řekli, že se v nějakém výhledu chceme obejít bez ropy a zemního plynu. Z mých jednání v Rijádu, Baku nebo v Moskvě si pamatuju, že se nad tím usmívali. A najednou se ukázalo, že stačí poměrně malý pokles poptávky, aby šla cena výrazně dolů. Kvůli covidu klesla loni v únoru poptávka o necelé procento a začátkem března se cena ropy propadla o 30 procent za jediný den. 20. dubna byla cena ropy záporná, minus 40 dolarů za barel. Stačilo tedy, aby malá část poptávky zmizela, a vše bylo jinak. Od loňska všichni světoví exportéři ropy a zemního plynu vnímají naši snahu tyto dvě komodity nahradit jako něco, co je životně ohrožuje. Pro země, které mají z ropy a plynu 70 či 80 procent svých státních příjmů, to je otázka přežití. 

HN: Není důvodem nárůstu cen spíš obrovská poptávka vyvolaná oživením ekonomiky, která se dostává z útlumu způsobeného pandemií? Ceny rostou i v Asii, která takto jasný plán odklonu od ropy a plynu nemá.

Rozhodně neříkám, že nárůst cen má jen jedinou příčinu. Ale pokud dobře čtu statistiky, tak i v Číně a dalších rychle rostoucích zemích se poptávka po surovinách zatím pouze vrátila na úroveň roku 2019. A když se bavíte s obchodníky s plynem, s uhlím a podobně, tak jejich první otázka je, jestli bude další lockdown. Mají zkušenost z loňska, kdy spotřeba plynu po vyhlášení lockdownu ze dne na den klesla o 40 procent. Dokud nebude ohledně covidu úplná jistota, tak chápu opatrnost obchodníků, kteří se bojí nakoupit příliš. 

HN: Měla by Evropa svoji klimatickou politiku přehodnotit?

Je dobré si připomenout, že na začátku toho všeho nebyla jen snaha nějakých šílených ekologů a zelených. Nutnost nahradit fosilní paliva něčím jiným zdůrazňovali taky ekonomové a bezpečnostní kruhy. Ekonomicky vzato si uvědomte, že EU vydává za ropu a plyn 400 miliard eur ročně. Tyto peníze můžete lépe vynaložit na budování domácích zdrojů. To dává smysl. A podobně z pohledu zahraničněpolitické a bezpečnostní komunity zvyšující se závislost na ne vždy stabilních zemích, které nám dodávají ropu a plyn, není úplně dobrá. Čili jde o konsenzus, nikoliv jen o snahu jedné skupiny lidí. 

HN: Jakou by tedy mělo mít Česko energetickou politiku?

V žádném případě bychom neměli vypínat zdroje elektřiny, když nemáme náhradní. Ale že třeba v Česku budeme muset uhelné zdroje postupně zavřít, je pravda. Rozhodně tedy nejsem tím, kdo by ze současné situace vinil pouze zelenou politiku. Zároveň ale platí, že jsme v řadě případů my jako Evropská unie dlouho mluvili o tom, že chceme nějaké cenové signály, a teď, když se dostavily, tak v Bruselu i v jednotlivých hlavních městech členských zemí panuje zděšení. 

HN: Česko patří k zemím, které podle kritiků rozvíjejí obnovitelné zdroje méně, než by mohly. Je pravda, že kdybychom teď měli vyšší produkci z obnovitelných zdrojů, tak je problém s cenami menší?

Až budeme vypínat uhlí, tak musíme mít k dispozici záložní zdroje. Výsledkem by mělo být jak víc obnovitelných zdrojů, tak nový jaderný zdroj. A možná i nějaký nový plyn, bude-li to ještě možné.