Evropa chce zdvojnásobit svůj globální podíl na výrobě čipů, kterých je nedostatek ve všech odvětvích průmyslu. Jejich největší světový výrobce, tchajwanská firma TSMC, sonduje v Evropě včetně Česka možnosti, kde a jak takovou továrnu postavit. Obrovská šance i pro dodavatelské firmy ale vyžaduje jak vysoké investice v řádu desítek miliard eur, tak politickou podporu z nejvyšších míst.

Tchajwanští experti přitom loni v říjnu našli v rámci velké delegace do Česka místní firmy, s nimiž by mohli do budoucna spolupracovat. I proto mají Češi podle zdrojů HN šanci uspět. Až polovina přidané hodnoty z celého řetězce výroby čipů se přitom vytváří při designu čipů. A právě v této oblasti jsou možnosti českých společností a výzkumných pracovišť. Potenciál ale skýtá i samotná produkce polovodičů a čipů. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Současná vláda premiéra Petra Fialy ve svém programu obecně podporuje vědu, výzkum a inovace včetně přenosu nových technologií, což by vznik takové továrny nebo i jen jejích dodavatelů znamenalo. O konkrétní finanční nebo politické podpoře projektu, který by ještě více svázal Česko a Tchaj-wan, ale zatím podle informací HN neuvažuje, i když obecně zájem Tchajwanců vítá.

„Tato spolupráce je pro nás velkou příležitostí, ukazuje se, že dodávky čipů mají pro celý náš autoprůmysl, který je dominantní častí naší produkce i exportu, strategický význam,“ řekla Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

V Česku je přitom hned několik firem a výzkumných pracovišť, které by se do dodávek pro případnou evropskou továrnu mohly zapojit. „Tchajwanci byli úrovní českého polovodičového průmyslu příjemně překvapeni,“ řekl po návštěvě tchajwanské delegace Pavel Diviš, šéf Česko-tchajwanské obchodní komory. Jde o výrobu a vývoj ve firmách onsemi, ABB, SVCS, Crytur, Delong Instruments nebo Meopta či o výzkum brněnského CEITEC a několika pracovišť české Akademie věd.

Zájem o vybudování evropské továrny TSMC už ukázalo Německo, kde v okolí Drážďan vznikají továrny věnující se moderním technologiím. Nová německá vláda na konci loňského roku schválila investici 10 miliard eur (245 mld. Kč) do firem spojených s výrobou čipů.

A TSMC minulý týden oznámila, že chce jen v tomto roce do modernizace a výstavby nových kapacit investovat až 44 miliard dolarů (944 mld. Kč). To jen potvrzuje roli tchajwanské firmy jako jasné světové jedničky v samotné výrobě čipů. Obří tchajwanský koncern se na vzniku továrny na čipy dohodl loni v Japonsku s tím, že polovinu z ceny osm miliard dolarů (172 mld. Kč) zaplatí japonská vláda. 

Většina návrhů nejmodernějších čipů vzniká ale hlavně v USA, což ukazuje, jak složitý a globální je výrobní a dodavatelský řetězec čipového průmyslu. Žádná země ho neovládá celý, i když třeba Čína se ho snaží vybudovat. Postavit novou továrnu trvá podle expertů tři až pět let a v Česku chybí vedle investiční a politické podpory třeba i dostatek pracovní síly, což při jednáních loni v Praze naznačili tchajwanští experti. V Česku navíc dosud chyběly i zmíněné investice a politická podpora. 

Šanci i pro české firmy každopádně nabízí nová iniciativa Evropské komise, která připravuje návrh „evropského čipového zákona“. Ten by měl podpořit cíl Evropské komise zvýšit do roku 2030 podíl výroby čipů EU v globálním měřítku z deseti na dvacet procent. Podle komise unie potřebuje především koordinovat svůj výzkum, výrobní kapacitu a průmyslovou spolupráci, aby tohoto cíle dosáhla. Konkrétní návrh nařízení, jehož vznik oznámil komisař Thierry Breton loni v polovině loňského září, by měl být znám v prvních měsících letošního roku.

S přispěním Michaely Ryšavé