Proč právě Ukrajina? Čím je tak zvláštní, že se kvůli ní ruský prezident Vladimir Putin rozhodl rozpoutat skutečnou válku s použitím střel s plochou dráhou letu, s výsadkáři v týlu protivníka a tankovými kolonami? Podle běloruského historika a novináře Jaroslava Šimova se Kreml nesnaží obnovit Sovětský svaz, ale ruské impérium.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPutin v posledních letech napsal několik článků na historická témata. Často byla jejich středobodem právě Ukrajina. Loni například publikoval na webových stránkách Kremlu stať, ve které dokazoval, že ukrajinský národ je umělým konstruktem. Tehdy se historici vysmívali především jeho tvrzení, že ukrajinský národ vymysleli v rakousko-uherském generálním štábu, aby tak oslabili carské Rusko. I ve čtvrtek Putin při vyhlášení války hovořil o tom, že Západ vytváří z Ukrajiny Antirusko, jehož hlavním cílem je oslabit Moskvu, a v konečném výsledku dosáhnout rozpadu celé federace. Jenže to je jen jeden úhel pohledu.
„Putinův narativ je vlastně velmi archaický, pochází ještě z carských dob. Tehdy panovala koncepce, že ruský národ je jako trojjedinný Bůh. Složený z Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Který z nich je hlavní, bylo jasné, zbývající dva jsou jako mladší bratři. Ale co je podstatné, že jedině spolu mohou vytvořit impérium,“ vysvětluje Šimov, odborník na 19. století. Putin se podle spisovatele Michaila Zygara, autora knihy Všichni muži Kremlu, už krátce po svém zvolení do prezidentského křesla v roce 2000 zajímal o vztahy s Ukrajinou. „Musíme něco dělat, jinak ji ztratíme, opakoval neustále svým spolupracovníkům,“ píše Zygar.
Realita ale byla podstatně složitější. Na Ukrajině fungují oligarchické klany, které se navzájem vyvažují a každý ukrajinský prezident mezi nimi musel vždy velmi obratně lavírovat. V Rusku to ale funguje jinak. Tam se ten, kdo ovládá těžbu plynu a ropy, stává nejsilnějším a určuje pak směřování celé země. Putin to dobře věděl a záhy dostal pod svou kontrolu Gazprom a po zatčení oligarchy Michaila Chodorkovského vytvořil státní ropný koncern Rosněfť a ovládl i tento sektor.
Leonid Kučma, dlouholetý ukrajinský prezident a autor knihy Ukrajina není Rusko, se naopak musel domlouvat s dalšími hráči. A dokonce musel brát ohled na nálady veřejnosti, protože volby sice nebyly úplně čisté, ale úplně zmanipulovat se také nedaly. Což se ukázalo v roce 2004, kdy mohutné demonstrace proti falšování prezidentských voleb vynesly ve finále do prezidentského křesla prozápadního kandidáta Viktora Juščenka. Stejně tak i demonstrace na Majdanu v roce 2013, které svrhly proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Putin to však vnímal tak, že šlo o Západem inspirované a placené státní převraty.
Ve víkendovém projevu ruský prezident označil Ukrajinu za výtvor bolševického vůdce Vladimira Lenina. „Přitom teď odstranili všechny jeho sochy v rámci dekomunizace. V pořádku, chcete dekomunizaci? Tak my vám ji předvedeme,“ prohlásil zlověstně ruský prezident. Tou dobou již věděl, že probíhají poslední přípravy před invazí. Mnohým pozorovatelům tehdy váha jeho výroku ještě unikala. „Jenže on vystoupil jako opravdový ruský imperialista. Lenin byl pro něj zločinec, protože dal jednotlivým sovětským republikám autonomii, a dokonce právo vystoupit ze Sovětského svazu. Putin by se naopak chtěl vrátit k původnímu konceptu carského impéria. Proto ta dekomunizace,“ vysvětluje Šimov. „V tom Putinově projevu nebylo nic sovětského, ba naopak. Vlastně jako by chtěl změnit výsledky občanské války, ve které zvítězili bolševici. On nechce obnovit Sovětský svaz, ale ruské impérium,“ upřesňuje.
Válka o pravdu. S útokem na Ukrajinu hrozí i v Česku salva proruských dezinformací, varují experti
Putin také několikrát vyjádřil svůj obdiv k dílu konzervativního filozofa Ivana Iljina, jednoho z pasažérů slavného „parníku filozofů“, tedy lodi plné intelektuálů, které nová bolševická vláda poslala do emigrace. Iljin následně působil v Německu a po příchodu nacistů k moci koketoval s jejich ideologií, ale nebyl pro ně příliš důvěryhodný. Následně se z obav před gestapem stáhl do Švýcarska, kde v 50. letech minulého století zemřel. V roce 2005 byly na osobní Putinův příkaz Iljinovy pozůstatky vyzvednuty ze švýcarského hrobu a slavnostně přemístěny na hřbitov do Donského kláštera v Moskvě. Iljin byl zastáncem monarchismu a vycházel z kulturní tradice slavjanofilství. Putin tohoto filozofa ve svých projevech s oblibou citoval, a Kreml dokonce dával jeho vybrané spisy jako povinnou četbu pro příslušníky ruské elity.
„Dalším Putinovým vzorem byl spisovatel Alexandr Solženicyn, v posledních letech jeho života se s ním Putin mnohokrát setkal,“ říká Šimov. Tento spisovatel byl také zastáncem ruského impéria, které podle něj mělo tvořit Rusko, Ukrajina, Bělorusko a severní Kazachstán.
