Nebývá obvyklé, aby se dva miliardáři veřejně přeli. Dva z těch, kterým časopisy píšící o bohatých lidech běžně dávají přídomek „legendární investoři“, se ale teď do sporu pustili. A to kvůli budoucnosti globalizace a mezinárodního obchodu – tedy tématu, které je mimořádně důležité i pro Česko, jehož ekonomika závisí na vývozu.
„Invaze na Ukrajinu skoncovala s globalizací, která existovala posledních 30 let,“ tvrdí Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je největším světovým správcem finančních aktiv. Fink očekává omezení volného obchodu nebo stěhování produkce z některých oblastí. Předpovídá, že v ekonomice se mnohem více promítne vzájemné soupeření velkých bloků, jako jsou Spojené státy, Čína či Evropská unie. Firmy to budou muset vzít v úvahu – nově pro ně tím nejdůležitějším kritériem bude bezpečnost jejich dodavatelských řetězců, tedy jistota, že zboží, které potřebují, jim skutečně dorazí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO něčem podobném se mluvilo už po propuknutí pandemie covidu-19, kdy podniky začal trápit například nedostatek součástek vyvolaný lockdowny v Číně i v jiných zemích. K žádnému podstatnému stěhování výroby nebo omezování celosvětového obchodu ale tehdy nedošlo. Podle Finka to však nyní bude jiné. Objem mezinárodního obchodu sice stále roste, je to ale jen něco jako „klid před bouří“.
Investor Mark Mobius nesouhlasí. „Larryho nechápu,“ zareagoval na Finka. Na rozdíl od něj žádné podstatné omezení provázanosti mezi jednotlivými oblastmi světa neočekává.
Mezinárodní měnový fond dává za pravdu spíše Finkovi. „Válka zvýšila riziko trvalejšího rozštěpení světové ekonomiky do jednotlivých geopolitických bloků,“ píše fond ve svém nejnovějším odhadu vývoje hospodářství. Podle fondu by to znamenalo velké zvýšení nákladů pro firmy. A také by to podkopalo „systém založený na pravidlech, na jehož základě už 70 let fungují mezinárodní a ekonomické vztahy“.
Rusové boří globalizaci
Současná mimořádně provázaná světová ekonomika mimo jiné působí proti inflaci – firmy vyrábí tam, kde je to pro ně nejlevnější. Narušení tohoto systému by tak vedlo ke zdražování. „Pro celý vyspělý svět by to mělo poměrně výrazné náklady v podobě výrazně vyšších cen a nižší životní úrovně. A to by se bezesporu týkalo i české ekonomiky,“ řekl HN Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Řada firem ke stěhování výroby nebo ke změně dodavatelů v zájmu větší bezpečnosti dodávek skutečně přikročí, i když se jim kvůli tomu podnikání prodraží, očekává Libor Žídek, ekonom z Masarykovy univerzity. „Bude to ale záviset na jednotlivých sektorech. Neumím si například představit, že by se ve vyspělých zemích začalo opět masivně produkovat oblečení nebo obuv,“ zdůrazňuje Žídek pro HN.
Zatímco důraz na bezpečnost dodávek by nutně vedl ke zdražování, na což by doplatili spotřebitelé včetně těch českých, tuzemská ekonomika má oproti řadě dalších západních států výhodu ve své orientaci na evropský trh – více než 80 procent českého vývozu směřuje do ostatních zemí EU. Řada jiných vyspělých zemí pak obchoduje třeba s Asií mnohem více než Česko.
Pokud by se svět skutečně uzavíral do jednotlivých bloků, Česko už pevnou součástí jednoho takového bloku je. „Proto neočekávám dramatický přímý dopad na české výrobce, ale pochopitelně u jednotlivých firem nebo u jednotlivých subdodavatelů to bude jinak,“ tvrdí Žídek. Případný konec stávající podoby globalizace tak podle něj nejvíc zasáhne méně vyspělé státy, často závislé na vývozu své levné produkce do bohatších zemí.
Podle Bureše je sice jasné, že ruská invaze nebo pandemie vyvolávají velkou nervozitu, k dramatické změně ve fungování světové ekonomiky to ale podle něj nakonec nepovede – bylo by to velmi drahé. „Bezpečnost subdodávek teď sice hraje daleko větší roli. To ale nemusí nutně vždy znamenat větší sázku na lokální subdodavatele, ale sázku na více různých subdodavatelů z různých míst světa,“ tvrdí Bureš.
Globalizace v celosvětovém rámci vedla k bezprecedentnímu bohatnutí. Zároveň ale čelila kritice například kvůli tomu, že ve vyspělých zemích rychle rostly hlavně příjmy malého procenta těch nejbohatších, zatímco část zaměstnanců přišla kvůli stěhování výroby do zahraničí o práci.
Pokud by současný model fungování světové ekonomiky skončil, nebylo by to poprvé – před první světovou válkou byl svět mimořádně otevřený, během ní a po ní se jednotlivé země obrnily bariérami. Podílu, který měl mezinárodní obchod na světovém hrubém domácím produktu v roce 1913, v posledním roce míru, se znovu podařilo dosáhnout až v 70. letech 20. století.
Rusové boří globalizaci
