Členské země Evropské unie podpořily ambiciózní návrh Bruselu radikálně omezit zplodiny na kontinentu ještě v této dekádě. Ve středu nad ránem se evropští ministři životního prostředí po 17 hodinách debat dohodli na souboru opatření známém pod názvem Fit for 55. Ten má do roku 2030 snížit množství skleníkových plynů v Evropě o 55 procent oproti stavu v roce 1990.
Ministři podrželi hlavní cíle, jak je loni navrhla Evropská komise a minulý týden podpořili europoslanci. Podniky, instituce i běžné občany tak v následujících letech čekají změny, které by měly zajistit čistší vzduch a celkově ekologičtější provoz ekonomiky.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekBude to stát spousty peněz. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ovšem ještě v noci oznámila v Lucemburku, dějišti schůzky, že se Česku podařilo dojednat „1234 miliard korun“ z modernizačního a dalších podpůrných fondů unie. Česko tak podle ní bude mít do konce dekády dostatek peněz na dekarbonizaci průmyslu i na pomoc chudším skupinám obyvatelstva. Vše by se mělo hradit hlavně z výnosů z prodeje emisních povolenek a příspěvků států.
Za racionální považuje některé změny viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „I nadále ale platí, že pro ekonomiky typu té české to bude nesmírně těžké splnit,“ dodal. Největší pochybnosti má u možných úprav ve fungování Modernizačního fondu, z něhož se mají platit zelené investice v energetice.
Finální podobu jednotlivých opatření teď musí vyjednat Češi coby předsedající země EU se zástupci europarlamentu a Evropské komise. Hlavní linie návrhů se ale už měnit nebudou.
Znamená to, že se Češi a další Evropané mají připravit na konec aut se spalovacími motory. Národní vlády zachovaly cíl, aby po roce 2035 sjížděla z výrobních linek v EU už hlavně čistá, bezemisní auta. Vozy se spalovacími motory sice nebudou zakázány, každý gram CO2 však budou muset automobilky zaplatit, což se odrazí v ceně aut. Předpokládá se tudíž, že výroba klasických aut na fosilní paliva se nevyplatí – a ty tak skončí.
Ministři ze sedmadvacítky na základě tlaku zemí se silným automobilovým průmyslem ale prosadili, aby alternativou elektromobilů byla auta poháněná čistými palivy. Evropská komise má prozkoumat možnosti využití syntetických paliv a v roce 2026 i na základě toho sdělit, zda je technologicky – a také z hlediska sociálních dopadů – možné rozloučit se se spalovacími motory v Evropě po roce 2035. Česká delegace na schůzce v Lucemburku oznámila, že domácí výrobci aut s takto formulovanými cíli souhlasí.
Ne, Brusel žádná auta nezakázal. Česká vláda ale přesto musí konečně říct jasné ano elektromobilitě
„Rok 2035 zatím určitě projde. Nemá cenu s tím bojovat, ale musíme se na to připravit. Hlavně kvůli dopadům na dodavatelské řetězce, aby z Česka neodešly jinam,“ řekl HN Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Na dohodě oceňuje, že budoucí revize pravidel, kterou musí Evropská komise v roce 2026 udělat, nebude jen formální – hlavně proto, že na trhu nemusí být dost vhodných aut a vybudovaná infrastruktura.
Ještě důležitější než rok 2035 je však pro autoprůmysl vyjednávání o nové emisní normě Euro 7, jež se posunulo na listopad, a spadne tedy do agendy českého předsednictví. Pokud by byla příliš přísná, mohlo by to podle Petzla ohrozit používání spalovacích motorů už po roce 2027 v případě menších a cenově dostupnějších vozů a dodávek.
Těžištěm všech návrhů byl nový systém obchodování s emisními povolenkami, za které si podniky kupují možnost vypouštět do ovzduší každoročně tuny CO2. Zpoplatnění emisí se navíc rozšiřuje – po roce 2022 se bude týkat také budov a silniční dopravy. Ještě pět let, tedy do roku 2027, ale nebudou lidé platit za emise, jež vyprodukují při vytápění nebo chlazení svých soukromých domů či bytů. Stejně tak se do roku 2027 nebudou platit emise z osobní přepravy a malých dodávek.
Český průmysl, který dlouhodobě kritizuje vysoké ceny povolenek, získal v Lucemburku určitou vzpruhu: mimo jiné na základě požadavků české delegace státy EU schválily automatické vypuštění dalších povolenek na trh v momentě jejich výrazného cenového výkyvu. Zdejší teplárenství pak dostane dodatečných 30 procent povolenek zdarma. „Není to málo. Jeden a půl milionu našich domácností je napojeno na centrální vytápění. Tímto jim aspoň trochu snížíme ceny tepla,“ uvedla ministryně Hubáčková.
A na přímé podpory z budoucího klimatického a sociálního fondu bude mít Česko 35 miliard korun. „Chápu, že je lidem potřeba ulevit a dočasně hradit část provozních nákladů, ale jádro peněz by mělo jít na investice do renovace budov. To je jediné strukturální řešení pro snížení emisí a trvalé snížení nákladů za energie,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21.
Povolenky zdarma mají postupně vymizet z trhu – a nahradit je má takzvané uhlíkové clo (CBAM). Za to si připlatí dovozci do EU ze třetích zemí, jejichž vlády mají na svoje firmy nízké environmentální požadavky. CBAM by měl chránit evropské podniky před levnější, ale „špinavější“ konkurencí a motivovat další hráče na globálním hřišti, aby celosvětově snižovali emise CO2.
