Nejen z insolvencí žije agilní brněnský fond IFIS. Ten se v posledních letech proslavil zejména svými výpady v bankrotech investičních skupin Arca Investments a Helske, Sberbank či stavební firmy PSJ. Tentokrát obchodníci s pohledávkami kolem advokáta Marka Indry vstoupili do právního sporu po zkrachovalé strojírně ČKD Praha DIZ s někdejší společností ArcelorMittal Energy, dnes Tameh Czech. Případ se datuje až do roku 2013 a hraje se v něm o více než půl miliardy korun.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Právě tento čtvrtek má u soudu v Ostravě proběhnout další jednání letité obchodní bitvy, která začala jako rozkol mezi dvěma kdysi významnými domácími průmyslovými firmami.

V květnu 2013 podepsala společnost ArcelorMittal Energy Ostrava, energetická odnož ostravského hutního obra, smlouvu s ČKD Praha DIZ, která v té době byla jádrem průmyslového impéria tvrdého byznysmena Petra Speychala.

Technici ČKD podle této smlouvy měli ostravské společnosti pomoci s ekologizací kotlů tamní teplárny a zároveň s nainstalováním nových hořáků. Rozsáhlá zakázka měla hodnotu bezmála 1,2 miliardy korun. Vše se zdálo být v pořádku až do doby, než Speychalova skupina v roce 2016 zkrachovala a společnost ArcelorMittal Energy Ostrava odstoupila od smlouvy.

Obě strany se od té doby přou, jakou hodnotu prací ČKD zanechala a kolik za ni vlastně dostala zaplaceno. Právní bitvu komplikuje celá řada smluvních dodatků, poměrně nepřehledné schéma bankovních záruk a také vlastnické změny na obou stranách sporu.

Speychalova společnost ČKD Praha DIZ v roce 2016 skončila v konkurzu, kontrolu nad jejím majetkem, včetně pohledávek, převzal známý insolvenční správce z Brna Jiří Zrůstek. Mezi věřitele s velkým vlivem patřily firmy spojené s Karlem Pražákem, miliardářem a investorem s vazbami na PPF, který historicky sám platí za odborníka na obchod s pohledávkami a obchodní spory všeho druhu.

Loni ale pohledávku vycházející ze sporu s ArcelorMittalem potichu převzala brněnská společnost IFIS advokáta Marka Indry.

Také na druhé straně nesedí stejní protivníci. Už v roce 2014 energetický byznys Mittalu v Ostravě přešel pod vlastnicky propojenou společnost Tameh Czech. Zatímco Novou huť v roce 2019 převzal britsko-indický koncern Liberty Group, tamní energetika, včetně teplárny, zůstala pod původně polskou entitou Tameh Holding. Tu z 50 procent vlastní ArcelorMittal a z druhé půlky polská společnost Tauron. Firma dodává energie zejména Liberty Ostrava a loni měla obrat přes pět miliard korun.

Jádrem sporu je rok 2016, když Tameh odstoupil od smlouvy a následně si nechal od Citibank vyplatit všechny bankovní záruky, které si u ní zajistila ČKD. Zhruba za 600 milionů korun. Citibank vznesla podle Indry nestandardní požadavek. Chtěla, aby finanční prostředky odpovídající bankovním zárukám byly před vystavením těchto záruk ze strany ČKD složeny na vázané účty u Citibank. Účelem bylo zajištění pohledávek pro případ čerpání bankovních záruk. K tomu nakonec došlo. Ve výsledku tak za realizaci díla ČKD získalo asi 568 milionů korun.

Mezi ČKD a Tamehem je sporné, jaké náklady musel Tameh vynaložit na dokončení díla po odstoupení od smlouvy o dílo. Podle ČKD to bylo maximálně 20 milionů, Tameh udává přes 450 milionů korun. Řeší se také, zda byly bankovní záruky čerpány oprávněně, či nikoliv.

Aktuálně se u soudu hraje o ustanovení nezávislého znalce, který by posoudil hodnotu odvedených prací. „V případě, že by návrhu IFIS na ustanovení soudního znalce nebylo vyhověno, zůstal by zachován současný stav, kdy se Tameh na úkor ČKD bezdůvodně obohatil v důsledku nestandardního postupu Citibank, úpadku ČKD, jakožto i táhlého soudního řízení. Za něj je z podstatné části odpovědný Tameh a jeho obstrukční procesní postup,“ říká Marek Indra.

„Stále čekáme na pravomocné rozhodnutí soudu. Do té doby nechceme tento dlouholetý spor nijak komentovat,“ sdělil HN Patrik Schober, mediální zástupce společnosti Tameh Czech.

„K podrobnostem případu se s ohledem na bankovní tajemství nemůžeme vyjádřit, nicméně rádi bychom uvedli, že jakákoliv obchodní aktivita Citi probíhá vždy v souladu s příslušnými právními předpisy a příslušnými smlouvami,“ uvedla pro HN mluvčí Citibank Marie Mališková.

Vedlejší spory o 98 milionů a 107 milionů jsou přerušeny do rozhodnutí řízení o 417 milionů, které aktuálně běží u soudu v Ostravě.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.