Když Markéta Vaňková (ODS) poprvé v roce 2018 usedla na křeslo brněnské primátorky, média včetně HN připomněla, že mezi roky 2007 až 2011 jako advokátka vymáhala dluhy původně patřící ostravskému dopravnímu podniku. A to pro neprůhlednou offshorovou firmu Brandson Enterprises (BE). Vaňková, jež byla vloni do čela Brna zvolena podruhé, nechtěla nikdy odhalit, pro koho milionové dluhy za černé jízdy získávala. Například Piráti kvůli tomu v roce 2018 váhali uzavřít s ODS v Brně koalici. HN teď po několikaměsíčním pátrání odhalily, že za anonymní společností registrovanou ve Velké Británii stál olomoucký podnikatel v hazardu a miliardář Miroslav Barnet. Firma přitom podle expertů působila minimálně zčásti jako schránka, přes kterou odtékaly desítky milionů k dalším spřízněným podnikatelům. Vyplývá to z účetních dokumentů a smluv, které se redakci podařilo získat.
Vymáhání původně bagatelních částek bylo roky lukrativním obchodem. Z pokuty za jedinou černou jízdu těsně přesahující tisíc korun vznikl po letech kvůli vysokým úrokům, penále a platbám advokátům a exekutorům dluh dosahující často ke třiceti tisícům. A proces umožňující všem zúčastněným vydělat na jediné žalobě minimálně několik tisíc korun byl klíčovou příčinou toho, že statisíce Čechů dodnes vězí v dluhových pastech.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVaňková po zvolení primátorkou před čtyřmi roky přiznala, že podala ve prospěch firmy, jejíhož majitele dodnes tají, 9500 žalob. Celková vymáhaná suma tak mohla dosahovat nižších stovek milionů korun. Vymahatelnost dluhů se tehdy podle expertů pohybovala mezi dvaceti a čtyřiceti procenty, celkový výdělek, o který se dělil majitel pohledávky, exekutor a advokát, tak mohl činit i vyšší desítky milionů korun. Vaňková ale tvrdí, že si účtovala celkem odměnu pouze 700 tisíc korun.
To je mnohonásobně méně, než na co měla nárok. Advokáti totiž byli v té době většinou za vymáhání dluhů placeni podle advokátního tarifu, který jim přisuzoval za dotažení takového případu do konce – včetně exekuce – průměrně více než čtyři tisíce korun, Vaňková si ale účtovala v průměru jen 74 korun na jednu žalobu.
Obchod s dluhy
Byznys s pokutami po dopravních podnicích či s dalšími bagatelními částkami se v Česku rozběhl zejména po roce 2006, kdy ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Němce pomocí změny přísudkové vyhlášky výrazně zvýšilo možné odměny advokátů za vymáhání dluhů. Mnozí pak zjistili, že desetikorunové a stokorunové pohledávky mohou být velmi lukrativní. Na jednu korunu dluhu činily náklady v nejexponovanějším období až 20 tisíc korun. Vznikl tak jeden z klíčových pilířů obchodu s chudobou a dluhy, který dodnes ve formě exekucí postihuje necelých 700 tisíc Čechů a Češek. Přísudkovou vyhlášku zrušil v roce 2013, právě kvůli nemravně vysokým odměnám, Ústavní soud.
Nabídky HN k rozhovoru a vysvětlení svého angažmá ale politička odmítla a na dotazy k novým zjištěním nereagovala, a to ani na ty zaslané přes tiskové oddělení brněnského magistrátu. Na původní informace o jejím vymáhání dluhů pro BE pouze před čtyřmi lety uvedla, že „částku považovala za přiměřenou“. V krátkém rozhovoru tehdy také uvedla, že za klienta s ní komunikoval advokát na základě plné moci.
Kdo neprůhlednou společnost vlastnil, podle svých tehdejších slov věděla: „Zjišťovala jsem většinového společníka společnosti a zejména jsem se zabývala tím, zda je daná společnost oprávněným vlastníkem předmětných pohledávek.“ Identitu vlastníka tehdy ale stejně jako kdykoliv potom nepřiblížila, stejně jako toky vymožených peněz. „Samozřejmě tuším, kolik peněz se celkově vymohlo, s ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti to však nemohu sdělit. Jak s nimi klient naložil, skutečně nevím,“ konstatovala v roce 2018 Vaňková.
Firma na přesuny peněz
Podle expertů, se kterými HN získané doklady konzultovaly, byly ovšem finanční operace BE podezřelé. Společnost, kterou Vaňková roky zastupovala, totiž ve skutečnosti žádnou podnikatelskou činnost zřejmě neprovozovala. Podle jejich názoru firma sloužila pouze k přesunům peněz a jejich legalizaci, nejspíše před dalším uložením do českých bank.
„Neplatili žádné lidi, neplatili za nájem žádných prostor, energie. Byla to společnost sloužící jen k přesunům peněz a jejich legalizaci, nejspíše před dalším uložením do českých bank,“ uvedl například odborník na ekonomickou kriminalitu z nadnárodní auditorské společnosti PricewaterhouseCoopers Petr Kranda.
Markéta Vaňková (45)
Pochází z právnické rodiny, její otec Petr Průcha je soudcem Nejvyššího správního soudu, matka Ivana Průchová učí na vysoké škole. Po gymnáziu absolvovala právnickou fakultu, promovala v roce 2000. Za další dva roky získala doktorát, v roce 2003 se zapsala do seznamu advokátů. O rok dříve, už ve dvaceti pěti letech, vstoupila do politiky a stala se za ODS zastupitelkou v městské části Brno-střed, kde působila čtyři volební období. V letech 2006 až 2014 byla městskou radní. Je vdaná, má dva syny. HN už dříve informovaly, že Vaňkovou podezřívají policisté z korupce v případu bytové kauzy v Brně. A to vedle jejího spolustraníka a zároveň ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jemuž Vaňková dělala koncipientku.
Sám Barnet ale jakékoliv praní špinavých peněz přes BE pro HN důrazně odmítl: „Tak to určitě ne.“ Na základě dotazů redakce nicméně potvrdil, že společnost BE, registrovanou v Londýně, skutečně založil a vlastnil. A to tak, aby za ní nebyl vidět.
„Dělal jsem v té době pohledávky, třeba od brněnské pobočky Komerční banky, jenže přišla albánská mafie a začala nás vydírat, takže by nám z těch pohledávek nezbylo nic. Takže jsme s právníky vymysleli, že založíme tuto schránku. Ale ne kvůli nějakým daňovým únikům, jen proto, aby na nás Albánci neviděli,“ říká svérázný byznysmen zpěvnou hanáčtinou.
V Olomouci je sedmašedesátiletý podnikatel známou postavou. Vlastní zde například oblíbenou restauraci a diskotéku Varna v centru města, stejně jako množství lukrativních nemovitostí.
Barnet, přezdívaný médii často jako hazardní král, vydělal během svého podnikání miliardy zejména na obchodu s videoloterijními terminály. Je například majitelem společnosti Multigate, ale vlastní i Hanáckou realitní kancelář. V roce 2017 se umístil v žebříčku nejbohatších Čechů časopisu Forbes na 61. místě s majetkem tří miliard korun. „Dva a půl tisíce videoloterijních automatů a herny v pěti zemích. Takhle vypadá hazardní království Miroslava Barneta, do kterého před deseti lety zapojil celou rodinu,“ popsal časopis v krátkém medailonku muže, který v roce 2006 sponzoroval ODS 100 tisíci korunami.
Barnet: O zisk mě připravil bílý kůň
Obchod s pohledávkami, při kterém firmu zastupovala dnešní primátorka Vaňková, mu podle jeho slov zprostředkovali brněnští podnikatelé Miloslav Bezděk a Dan Halata. „Dříve vymáhali pohledávky u brněnské Komerční banky, pak už je ale dělali soukromě. Jenže oni neměli prachy a já po chudácích, co jezdili načerno, takové peníze vymáhat nechtěl. Ale protože jsme spolu dělali nějaké pohledávky už roky předtím, tak jsem jim půjčil. Ale nechtěl jsem tam být vidět, tak jsem půjčil peníze BE. Firma pohledávky koupila, založil se účet tady a dělali to. Vaňkovou si sehnali oni,“ tvrdí Barnet.
Sám podle svých slov na vymáhání dluhů za černé jízdy získal původně zhruba dvacet milionů korun. Nakonec o ně ale prý přišel. A to kvůli britskému jednateli BE Irvinu Boncamperovi, na kterého nechal firmu napsat. Barnet vypráví, že za něj musel zaplatit směnku za dva miliony eur, kterou jménem firmy vystavil. „Takže jsem na tomto obchodu s pohledávkami nakonec vůbec nic nevydělal, ale prodělal. Tak jsem jim pak řekl, ať firmu okamžitě zruší, že nic takového nechci. Ale vím, že Bezděk a Halata z toho žili dalších pět let. Nevím ale kolik vydělali,“ tvrdí byznysmen, který prý Vaňkovou sám nikdy nepotkal.
Oba podnikatelé na otázky HN týkající se obchodu, výnosu z něho a propojení s dnešní primátorkou odpovědět odmítli. „S ohledem na skutečnost, že jsme nikdy nebyli s vámi uvedenou společností majetkově ani personálně propojení, nejsme schopni odpovědět na přiložené otázky,“ napsali HN e-mailem ve společném prohlášení. Spolu přitom vlastní například vymahačskou společnost, která sídlí v brněnském domě vlastněném přes další firmu právě Barnetem.
Ten pro HN řekl, že Vaňkovou k dvojici podnikatelů ve vymahačském byznysu přivedl její tehdejší advokátní koncipient Josef Košíček. „Byl jejich kamarád a já s ním také spolupracoval,“ říká Barnet. To, že advokátní kancelář dnešní primátorky v letech 2007 až 2011 mimořádně ziskovou transakci díky Košíčkovi spoluorganizovala, zjistily HN už před čtyřmi lety. Právě Košíček dluhy z ostravské hromadné dopravy v elektronické kauci koupil, a to pro firmu KSK Imex. Záhy ale pohledávky převedl právě na Brandson Enterprises.
O propojení Košíčka s Barnetovou offshorovou společností vypovídá i jeden z bankovních výpisů BE u lichtenštejnské VP Bank z roku 2005. Podle listiny tehdy firma vyplatila Košíčkovi 70 069 eur, tedy zhruba jeden milion a 750 tisíc korun. Právník podle Barneta tuto sumu obdržel za vymáhání jiných pohledávek.
Košíček na e-mailem zaslané otázky neodpověděl. Nepodařilo se ho zastihnout ani v provozovnách jeho současných firem, ani v místě jeho trvalého bydliště v brněnských Husovicích.
Brandson Enterprises
Typická offshorová společnost, tedy taková, která sídlí v zahraničních a často exotických destinacích, kde je možné platit buď nižší, nebo vůbec žádné daně a zároveň skrývat skutečné majitele. BE byla založena v červenci 2004 v Londýně a činnost ukončila v prosinci 2014. Používala účet v lichtenštejnské VP Bank a měla jako řada jiných offshorových společností formálního jednatele, konkrétně Irvina Boncampera. Ten figuruje v kauze Panama Papers jako nastrčený bílý kůň nejméně v třicítce dalších offshorových firem. Když Vaňková zastupovala Brandson Enterprises u českých soudů, seděl už v USA ve vazbě za pojistné podvody, za něž dostal později osm let vězení. V Česku firmu oficiálně zastupoval olomoucký právník Jaroslav Šrámek, spřátelený s Miroslavem Barnetem.
Miliony k auditorům Brna i Agrofertu
Pro případ je ale důležité, kam skutečně peníze z účtu Brandson Enterprises odcházely. HN získaly výpisy z účtů společnosti u lichtenštejnské VP Bank z let 2005 až 2010. Z nich vyplývá, že firma například v listopadu 2009 koupila za 1,2 milionu eur (29 milionů korun) akcie firmy Brněnská majetková, kterou přes další offshorovou firmu Puls Limited vlastnili brněnští podnikatelé Leoš Kozohorský a David Hrazdíra.
Firma zhruba o půl roku později zanikla, BE ale spolu s akciemi získala i rozsáhlý historický dům v centru Brna, který zkrachovalá firma vlastnila. Podle listin uložených v katastru pak nemovitost skončila v červenci 2010 právě u Barneta. Ten lukrativní budovu vlastní dodnes. „Přes BE šel nákup, protože to tehdy po mně někdo chtěl, nepamatuji kdo, je to 15 let. Chtěl jsem jejich podnik koupit už delší dobu,“ sdělil Barnet.
Puls Limited si navíc od BE v červnu 2010 – tedy měsíc před zánikem – půjčila dalších 200 tisíc eur, tedy 4,8 milionu korun. Kozohorského a Hrazdírova firma je měla podle smlouvy splatit nejpozději do dubna 2020. Zda se tak skutečně stalo, ale není jasné, BE zanikla v roce 2014 a Barnet si okolnosti půjčky podle svých slov nepamatuje.
Vaňková těžila z obchodu s jízdou načerno, její kancelář byznys spoluorganizovala. Nyní má být primátorkou Brna
David Hrazdíra v reakci na otázky HN i za kolegu Kozohorského uvedl, že Vaňkovou neznají a nikdy s její advokátní kanceláří nespolupracovali. „ODS ani jiné politické strany jsme nikdy nesponzorovali. Žádných developerských projektů (mimo výstavby našich soukromých rodinných domů) jsme se investičně neúčastnili. Obchodní transakce tak, jak ji popisujete, byla uskutečněna privátními entitami a předmětem transakce bylo soukromé aktivum,“ uvedl Hrazdíra.
Ten je spolu s Kozohorským majitelem brněnské auditorské společnosti Kreston A&C, se kterou Barnet spolupracoval. Kreston zpracovával audity za Vaňkové i pro brněnské městské společnosti a pracoval i například pro Agrofert. A v období řízení jihomoravské metropole hnutím ANO si společnost najímal i samotný brněnský magistrát. A to přesto, že v Krestonu na pozici odhadce v té době pracoval Jiří Faltýnek – syn tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka.
Půjčka 4 miliony eur? Nepamatuju
Dalším příjemcem peněz od BE byla v roce 2009 společnost PP Invest, kterou tehdy vlastnil podnikatel Jan Peroutka, jenž dnes žije v domě obklopeném zahradami a tenisovým kurtem na okraji Ústí nad Orlicí. PP Invest tehdy uzavřel s BE smlouvu na půjčení čtyř milionů eur, a to za velmi zvláštních podmínek. Dlužník se v lajdácky sepsané smlouvě s chybami (například v sídle dlužníka nebo slovním přepisu půjčené sumy, která zněla dokonce na čtyřicet milionů) zavazoval peníze splatit kdykoli do 30 dnů od chvíle, kdy ho k tomu věřitel vyzve.
Na účet PP Invest pak skutečně přišlo ve čtyřech platbách po milionu eur. Sám Peroutka si na půjčku podle svých slov pamatuje, na co ji použil a kdy ji splatil, už prý ale neví. „Bylo to na nějaké obchody, už je to dlouho. Peníze jsem vrátil,“ sdělil HN podnikatel, který říká, že vydělal peníze na obchodech s nemovitostmi v Polsku. „Budovali jsme ale i skleníky na rajčata na Slovensku, v Kazachstánu, různě jsme pomáhali,“ vyprávěl.
K BE ho podle jeho slov přivedl jeden z Barnetových právníků: „Znali jsme se, půjčoval jsem si od něho vícekrát.“ Sám Barnet si ale podle svých slov na Peroutku ani na půjčku čtyř milionů eur rovněž nepamatuje. „Neznám, v životě jsme se neviděli, asi jsme mu půjčili, ale určitě to musel vrátit,“ říká olomoucký podnikatel.
Odkud tekly peníze na účet Brandson Enterprises
Nejvíce peněz přišlo na účet Brandson Enterprises od společnosti Správa Aktiv a Bankovní Poradenství finančníka Radomíra Lapčíka, který je známý jako zakladatel Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Ten se po udělení bankovní licence od ČNB stal v roce 2019 MPU bankou, která nyní působí jako Trinity Bank. Lapčíkova společnost od ledna 2008, kdy se její jméno objevuje v dokumentech poprvé, až do května 2010 poslala na účet BE přes osm milionů eur, tedy zhruba 200 milionů korun. Ředitel marketingu Trinity Bank Jan Podhorný nevyloučil, že některý z klientů společnosti Správa Aktiv a Bankovní Poradenství mohl firmu využít k nákupu eur a pak k úhradě svých pohledávek nebo závazků v eurech pro Brandson Enterprises. „Ta ale nebyla a není naším klientem, s uvedenými osobami a společnostmi nemáme žádný vztah,“ dodal Podhorný.
Peníze ovšem tekly do BE i od společnosti E-Gaming, vlastněné tehdy podnikatelem Petrem Doleželem. Právě ten s Barnetem společně vlastní další dvě firmy. Podle smluv, které mají HN k dispozici, kupovala E-Gaming od BE například hardware a software pro hazardní byznys či šifrovací hardware za statisíce eur. „To bylo kvůli konkurenci, aby na nás neviděla,“ tvrdí Barnet. Doležel na otázky zaslané e-mailem nereagoval.
Milion eur odeslala BE také v roce 2008 na konto další offshorové společnosti Ramelit Financial z Britských Panenských ostrovů. Společnost s neznámými majiteli měla pro BE podle kopií faktur, které mají HN k dispozici, vyvíjet za 200 tisíc eur například software pro loterijní byznys. V jiném případě, ale za stejnou sumu BE platila za marketingovou studii možného prodeje hracích automatů v zemích EU, speciálně ve Velké Británii. „Ramelit Financial, to slyším poprvé v životě. Možná jsme od nich něco koupili, ale vůbec si to nepamatuju. Asi nám dodávali něco k loterijnímu byznysu,“ reagoval Barnet.
Například podle hlavního analytika Transparency International Marka Chromého ale interní dokumenty BE ukazují na řadu transakcí bez zjevného účelu. „Faktury a kupní smlouvy, které společnost vystavovala, jsou zároveň natolik neurčité, že je těžko představitelné, že na jejich základě vzniklo nějaké skutečné plnění. Nabízejí se dvě vysvětlení. Buď byly společnosti již předem domluveny na dodaných produktech a podepsané kontrakty sloužily jen jako základní právní potvrzení již domluveného. Druhou možností pak je, že k žádným obchodům nedocházelo a společnost sloužila jen k transferu peněz. To je typické pro řetězce společností, jejichž cílem je zakrýt původ peněz, tedy pro schémata praní špinavých peněz,“ uvedl Chromý.
