Česko bude více zbrojit a už je jasnější, kde na to chce vláda vzít peníze. Má to být na dluh. A otázka tedy zní: Je další zadlužování země v současné bezpečnostní situaci ospravedlnitelné, nebo je to rizikový krok, který by si měla vláda ještě rozmyslet?
Předně k tomu, co se děje věcně. Vláda Petra Fialy rozhodla, že armádní výdaje mají každoročně růst o dvě desetiny procenta HDP, což znamená, že bychom se v roce 2030 měli dostat na cílový stav tří procent hrubého domácího produktu. Vyjádřeno v konkrétní částce to znamená, že by každoročně měla dostat armáda přidáno zhruba dvacet miliard korun.
Problém je ale v tom, že nové výdaje by se mohly dostat do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ten naopak zavazuje vládu každý rok strukturální schodek o půl procenta HDP snižovat. S novými obrannými výdaji by to bylo bez dalších úspor nerealizovatelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura proto poslal do parlamentu návrh, který zjednodušeně říká, že se armádní výdaje nad dvě procenta HDP do strukturálního schodku počítat nebudou. Vlády by si tedy mohly na zbrojení půjčovat, aniž by to odporovalo deklarované rozpočtové odpovědnosti.
Co si o tomto rozpočtově i legislativně nesporně kreativním postupu myslet?
Co se dočtete dál
- Do jaké míry je rozumné se kvůli zbrojení zadlužit?
- Proč je současné mentální nastavení politiků i společnosti „on to někdo zaplatí“ dlouhodobě neudržitelné?
- Jak by se měly řešit strukturální problémy financování sociálního státu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
