Pryč od Putina za peníze od EU. Česko chce obří půjčku, aby se zbavilo energetické závislosti, potvrdil Fiala

Česko může požádat o úvěr v eurech, v přepočtu až zhruba za 350 miliard korun. Fiala nechtěl komentovat, o jakou část z těchto peněz si kabinet opravdu řekne. Podle zdroje HN nejspíš půjde přibližně o 150 miliard korun.

Na půjčku má nárok každý stát Evropské unie. Na takové možnosti se dohodly všechny země EU v červenci 2020. Peníze jdou z takzvaného fondu obnovy, který státy založily v zájmu co nejrychlejšího zotavení se z krize, již vyvolala pandemie covidu-19.

Po ruské agresi proti Ukrajině platí, že zhruba dvě třetiny půjček by země měla použít na snížení energetické závislosti na Rusku. V případě Česka by šlo o budování nových plynovodů, o investice do úspor energie v domech i podnicích nebo do stavby solárních či větrných elektráren. Zbylá třetina peněz má jít na jiné priority, jako je podpora vědy a výzkumu nebo stavba dálnic.

Předností půjčky od Evropské komise jsou její mimořádně vstřícné podmínky, jak o tom mluví i premiér Fiala – komise si dokáže půjčit mnohem výhodněji než Česko. Na konci prosince například vydala třicetiletý dluhopis s úrokem 2,5 procenta. Česko si půjčuje téměř dvakrát dráž, a to se bavíme o jeho desetiletých dluhopisech, které jsou levnější než ty třicetileté. Přesná výše úroku, za niž by si Česko půjčilo, by byla průměrem všech emisí dluhopisů, které komise uskutečnila za předchozí pololetí.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Česko by tak na půjčce i splácení úroků ušetřilo minimálně desítky miliard korun oproti situaci, kdy by si chtělo půjčit samo. „Je to velice výhodné, není co řešit,“ říká HN Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády. „Víme, že transformaci energetiky udělat musíme,“ dodává Fiala. Výhodná navíc není jen výše úroků – půjčku by stát splácel 30 let, přičemž prvních 10 let by nemusel platit nic.

Evropská půjčka má ale i nevýhody. Jde o kurzové riziko vyplývající z možného posilování nebo oslabování české měny vůči euru. A půjčka je navíc navázaná na jasně dané podmínky – kabinet by musel komisi předložit, na které konkrétní projekty hodlá peníze využít.

O tom, jestli Česko o půjčku skutečně požádá, musí teprve rozhodnout vláda, jasno má být v příštích týdnech. Fiala však potvrzuje, že kabinet už řeší, jak peníze co nejlépe využít, aby pak se svou žádostí u komise uspěl. Vládní zmocněnec Tomáš Hruda teď od jednotlivých ministerstev shromažďuje podněty ohledně projektů, do kterých investovat.

„Pokud by Česko evropské peníze dokázalo smysluplně využít, mohlo by ho to zásadním způsobem posunout dopředu,“ zdůrazňuje Zahradník.

Podle informací HN stál o půjčku od Evropské komise už Andrej Babiš (ANO), když byl premiérem. Úředníci ministerstva financí mu ale tehdy sdělili, že Česko nemá připravený dostatek projektů, na něž by mohlo tak velkou sumu peněz použít. To však bylo ještě před omezením dodávek ruského zemního plynu do Evropy.