Zhruba ze 17 tisíc firem, které od začátku roku 2008 až do předloňského léta zamířily do insolvence, se z problémů díky reorganizaci dostalo jen 89 podnikatelů. Šéfové společností se insolvence bojí a své těžkosti tak často začínají řešit až ve chvíli, kdy už je pozdě. Podle expertů dokonce až tři roky poté, kdy se podle ekonomických výsledků jejich firma dostala do úpadku.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

K tomu, aby svou složitou situaci začali řešit dřív, má podnikatele motivovat takzvaná preventivní restrukturalizace. Ta by v Česku měla začít už brzy fungovat. „Výhoda by měla být v tom, že se podnikatelé úplně nevzdají kormidla vedení společnosti a mohou se na řešení problémů domluvit s vybranou skupinou věřitelů. Zároveň nezískají ani cejch firmy v insolvenci, což dnes vnímají velmi negativně,“ říká Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí IT řešení pro insolvenční správce.

Zákon o preventivní restrukturalizaci, který připravilo ministerstvo spravedlnosti, nyní míří na vládu. Ta by ho měla schválit na svém středečním jednání. Jde o reakci na směrnici, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily už v červnu 2019. Vládu tak tlačí čas – zákon měl podle evropských pravidel začít platit nejpozději loni v červenci. Pokud projde hladce sněmovnou a Senátem, mohl by vstoupit v platnost na začátku příštího roku.

„Cílem je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat, respektive jim umožnit určitý ekonomický restart,“ tvrdí zástupci ministerstva v důvodové zprávě k zákonu. Současný proces reorganizace v rámci insolvenčního řízení k tomu podle úředníků není úplně vhodný.

Insolvence je dnes pro podnikatele strašák zejména proto, že ve chvíli, kdy na sebe podají insolvenční návrh, ztrácí moc nad majetkem firmy a jejich další osud je v rukou soudců a věřitelů. V insolvenčním rejstříku navíc musí výrazně „odhalit karty“ – ve veřejných dokumentech uvádí, co všechno vlastní, kolik dluží svým dodavatelům či bankám, nebo důvody, kvůli nimž podnik zkrachoval.

Šance, že se firmu po dohodě s věřiteli nakonec povede zachránit, je navíc velmi nízká. V insolvenci jde na prvním místě o to, aby věřitelé získali co největší část svých pohledávek zpět, zachování výroby v dané společnosti je až druhořadé.

V čem bude preventivní restrukturalizace jiná? Podle Valáška je hlavní rozdíl v tom, že bude víc neformální a soud do ní na rozdíl od insolvence nemusí vůbec zasahovat. Insolvenci mohou reorganizací řešit pouze firmy s obratem nad 50 milionů korun, s alespoň 50 zaměstnanci nebo ty, které se na tom dohodnou minimálně s polovinou věřitelů. V případě preventivní restrukturalizace žádný takový limit není a mají na ni nárok všechny podniky. 

Proces by měl fungovat tak, že podnikatel oznámí věřitelům, které si předem vybere, že má problém. Potom se s nimi domluví na plánu, jak se z něj dostat. Věřitelé mohou firmě vyjít vstříc třeba tím, že jí odloží splátky dluhů nebo jí půjčí další peníze na nastartování byznysu. Dlužník potřebuje souhlas alespoň od tří čtvrtin z těchto oslovených věřitelů. Těm, s kterými svůj plán neřešil, splácí dluhy klasicky dál. „Díky tomu je pro něj jednodušší prosadit kroky, které potřebuje k záchraně podniku,“ vysvětluje Valášek. 

Také to je podstatný rozdíl proti klasické insolvenční reorganizaci, kde plán na záchranu zkrachovalého podniku řeší všichni věřitelé najednou. 

Návrh zákona počítá také se spuštěním nového rejstříku, kde by podnikatele v preventivní restrukturalizaci bylo možné dohledat. Informace se zde ale zřejmě nebudou objevovat v takovém rozsahu jako u insolvenčního rejstříku. Pokud se dlužník s některými věřiteli nedostane do sporu a restrukturalizace poběží hladce, nemusí se tam jeho záznam objevit vůbec.

Vláda začíná se schvalováním preventivní restrukturalizace ve chvíli, kdy se zřejmě bude hodit více firmám než dříve. Kvůli rekordně vysokým nákladům na energie nebo poklesu poptávky se do těžké situace dostává řada podnikatelů.  

„Za posledních 15 měsíců vidíme výrazné navýšení zájmu o poradenské služby s cílem reorganizovat chod podniku. Obrací se na nás s tímto tématem stále více firem,“ uvádí Vít Šubert, šéf konzultantské společnosti Unicorn Attacks.

Valášek z Insolvence 2008 si nicméně není jistý, jestli o preventivní restrukturalizaci budou mít firmy zájem. „Jde spíš o poskytnutí zákonného rámce pro něco, co už dnes stejně velmi často běží. Hlavně větší firmy už dnes s odborníky hledají cestu, jak z problémů ven, jen se tyto procesy dějí za zavřenými dveřmi,“ tvrdí Valášek. „Pro mnoho firem děláme tuto činnost už několik posledních let,“ potvrzuje Šubert.

Se spuštěním preventivní restrukturalizace je navíc pravděpodobné, že úplně opadne zájem o reorganizaci v rámci insolvence. Tu už dnes podnikatelé téměř nevyužívají, v porovnání s chystanou novinkou bude navíc ještě nevýhodnější.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.