Kolik českou ekonomiku stojí skutečnost, že ČNB reaguje laxně na extrémně rychlé zdražování posledních dvou let? Vzhledem k tomu, že tyto náklady je velmi obtížné souhrnně vyčíslit, neexistuje mezi ekonomy jednotný názor. Obecně je ale shoda, že tyto náklady nejsou příliš velké, pokud je inflace místo dvou procent například čtyři či pět procent. Při vyšší inflaci, nad pět procent, však náklady plynoucí z cenových strnulostí rychle rostou a dosahují několika procent ušlého HDP. Hrozivější však je, že se k těmto nákladům přidává při vyšší inflaci i riziko inflační spirály, která vede k dlouhodobým ztrátám HDP a kterou lze následně zpravidla zkrotit pouze hlubokou recesí.
ČNB pozorně sleduje trh práce a snaží se vyhnout mzdové inflační spirále, jak plyne například z mnoha vyjádření členky bankovní rady Evy Zamrazilové. Centrální banky si však nejsou zpravidla vědomy, že riskují vznik cenově inflační spirály a odpoutání inflačních očekávání od svého cíle, způsobené nesouladem v přecenění relativních cen. Spolu s kolegy z Vídeňské univerzity v nové studii upozorňujeme, že aby ČNB zabránila vzniku této spirály a tím následnému budoucímu dlouhotrvajícímu zdražování, musí daleko agresivněji reagovat na cenový vývoj růstem úrokových sazeb. Potlačit rychlé zdražování v případě již rozjeté inflační spirály pak lze pouze velmi agresivní reakcí měnové politiky, která jde ruku v ruce s recesí a růstem nezaměstnanosti.
Proč přesně je vysoká inflace tak špatná?
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
