Už týden panují na kapitálových trzích otřesy, jaké svět nepamatuje od finanční krize v roce 2008. Před týdnem padla šestnáctá největší americká banka Silicon Valley Bank, o dva dny později zavřely úřady newyorskou Signature Bank. Druhý a třetí největší bankovní krach v historii USA vyvolaly rovněž potíže v Evropě, kde se ve středu zhroutily akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse.

Investoři je začali prodávat v reakci na prohlášení největšího akcionáře, Saudi National Bank, že není ochoten poskytnout další kapitál na posílení stability bankovního domu. Ten přitom o den dříve přiznal, že zjistil závažné nedostatky ve svých finančních výkazech a kontrolních postupech za poslední dva roky. Pokračující panice zabránila až noční půjčka od švýcarské centrální banky ve výši padesáti miliard švýcarských franků (přes 1,2 bilionu korun).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Credit Suisse se tak stala první velkou globální bankou od zmíněného roku 2008, které pomohl stát. Přesto ještě ve středu šéf představenstva banky Axel Lehmann tvrdil, že státní pomoc není vůbec tématem. Tato finanční injekce navíc uklidnila trhy jen na chvíli.

Ve čtvrtek evropské akcie vymazaly své počáteční zisky a odpoledne lehce ztrácely. V červených číslech pak otevřely americké burzy. Důvodem bylo zvýšení depozitní sazby Evropskou centrální bankou o půl procentního bodu na tři procenta. Repo sazbu pak zvýšila ze tří na 3,5 procenta.

Následně ale investorům zlepšila náladu zpráva listu The Wall Street Journal, že bankovní kolosy JPMorgan Chase a Morgan Stanley jednají o možné kapitálové podpoře regionální First Republic Bank. Zdroje deníku nevyloučily ani plné převzetí, byť to nepovažují za příliš pravděpodobné. Regionální banky se ocitly pod velkým tlakem po pádu dvou zmíněných finančních domů.

Z neklidu naopak těží bitcoin, který se během těchto otřesů dostal na nejvyšší úrovně od loňského června.

Problémy na světových trzích a v bankovním sektoru nicméně ještě nekončí, přestože se hodnota evropských bank od 8. března již snížila o 165 miliard dolarů, jak uvedla společnost Refinitiv. Tržní hodnota klesla i Komerční bance a Erste Group Bank.

„Zvyšování sazeb vede jednoznačně k tomu, že klesají ceny aktiv, a to nejen rizikových, ale i konzervativních. A když se pracuje s finanční pákou, tak i malé snížení hodnoty aktiv může vést k tomu, že najednou přijde bankrot,“ uvádí zakladatel investičního fondu Alethes Václav Podzimek. „Nepochybně to povede k tomu, že budou další a další podobné krachy,“ dodává.

Podobně se vyjádřil rovněž Bob Michele, investiční ředitel JPMorgan Asset Management. „Myslím, že nás čeká mnohem více konsolidace a bolesti, která teprve přijde.“ A dodal, že situace okolo Credit Suisse je jen „špičkou ledovce“. Potíží dalších menších bank v USA se pak obává šéf Whalen Global Advisors Christopher Whalen.

Podle expertů budou ohroženy zejména firmy s vysokým zadlužením. Kromě dražšího financování je bude zároveň drtit propad ceny aktiv. „Problémy se objeví u nemovitostních skupin, které mají hodně dluhu,“ varuje investiční bankéř z velké tuzemské skupiny, který si nepřál být jmenován. „Hlavní problém by mohl přijít ze strany private equity (investičních skupin – pozn. red.) a neregulovaných segmentů finančního trhu,“ doplňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Opakování situace z roku 2008 se však experti neobávají. „Celý bankovní sektor je v mnohem lepší kondici než v té době. Systémovou krizi považuji za vyloučenou,“ tvrdí Podzimek. Stejně se vyjádřila šéfka ECB Christine Lagardeová. Nicméně ani po faktickém krachu investičního kolosu Bear Stearns, který před patnácti lety převzala JPMorgan, se ekonomové větších potíží neobávali. Za půl roku ale přišel pád Lehman Brothers, který je považován za vrchol finanční krize.

Jak již bylo uvedeno výše, ECB se rozhodla dál utáhnout šrouby své měnové politiky a sazby zvýšila již pošesté za sebou. A to i přes současné napětí na trzích vyvolané bankovní krizí. „ECB uvedla, že nebalancuje mezi finanční a cenovou stabilitou,“ popisuje Pfeiler. Pro centrální bankéře tak nejsou otřesy na trhu důvodem, proč přestat se zdražováním peněz.

Trhy ostatně očekávají, že americká centrální banka Fed zvýší sazby o čtvrt procentního bodu. „Jde o to, nerozdmýchávat paniku a přitom vyslat signál, že nehodlají rezignovat na krocení inflace,“ komentuje analytik Patria Finance Branislav Soták. Před problémy bank se přitom podle něj odhadovalo zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Centrální banky tak zatím boj s inflací rozhodně nevzdávají. Kvůli otřesům na finančních trzích se jejich rozhodování nicméně komplikuje. „Problém Fedu teď už není dvojí – tedy ekonomika a inflace –, ale vystupuje tu ještě třetí problém – finanční stabilita. Je to docela prekérní situace, protože sazby jsou možná už příliš utažené pro finanční sektor, ale možná stále málo pro celou ekonomiku, aby inflace začala dostatečně rychle klesat,“ upozornil v anketě HN Jan Barta, partner investiční skupiny Pale Fire Capital.

A podobně to vidí i Soták. „Situace pro regulátory je nezáviděníhodná, protože zaspali dobu, co se týče inflace. Nyní musí zvyšovat sazby ve chvíli, kdy se v ekonomice a finančním systému objevuje stres.“ Pokud by si podle něj měly centrální banky vybrat mezi finančním kolapsem a vysokou inflací, tak si vyberou inflaci. Zmírnění boje s inflací se obává rovněž zmíněný investiční bankéř: „Z tohoto pohledu to odnesou spotřebitelé, kteří budou platit vyšší ceny v obchodech.“

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist