Zjednodušeně by se dalo říct, že nejlépe si – jako v řadě podobných srovnání – vede severozápad Evropy, naopak země z jihovýchodu jsou na tom nejhůř a nedaří se jim téměř v žádné ze sledovaných kategorií.

 

I po více než 30 letech od pádu minulého režimu zaostáváme za západní Evropou. V posledních letech se nám navíc nedaří tuto ztrátu dohánět a naopak se na naši úroveň dostávají země, které měly mnohem horší výchozí pozici.

 

Na českou ekonomiku navíc nejhůř z celé EU dopadla kombinace negativních jevů posledních let: pandemie, problémy v dodavatelských řetězcích, invaze na Ukrajinu a energetická krize. Ukazuje to vývoj HDP mezi 4. čtvrtletím roku 2019 a 4. čtvrtletím roku 2022.

 

 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

 

Past subdodavatelské ekonomiky

Česko nedosahuje dobrých výsledků v oblastech, které měří přidanou hodnotu vytvořenou v zemi. Například v oblasti produkce jsme dosáhli průměru německého zaměstnance. Přidaná hodnota, tedy ziskovost produkce, je ale o pětinu nižší. A důchod, který zůstane v ČR, téměř o třetinu.

Jak jsou na tom sousedi? Třeba za produkcí Rakouska zaostáváme jen nepatrně, tamní ekonomika ale funguje s vyšší přidanou hodnotou, takže se jí daří produktivitu mnohem lépe zužitkovat.

 

S čím tedy bojujeme?

Česká ekonomika je stále hodně závislá na levné a dostupné pracovní síle. Kvůli odchodu silných ročníků do důchodu a naopak nástupu slabých ročníků na trh práce jí ale bude ubývat.

  

Výroba v Česku je také hodně energeticky náročná, a to nejen kvůli vysokému podílu průmyslu, ale třeba i kvůli nízké energetické efektivitě. To v době zvýšených cen energií znamená past.

  

A trápí nás také závislost na levných a dostupných dovozech. Třeba u automobilového průmyslu je dovozní náročnost zhruba 50procentní, u výroby chemických látek ale přesahuje 80 procent.

 

Jak si stojí Česko v dílčích kategoriích?

Ve většině kategorií se Česko pohybuje okolo průměru, velmi dobrého výsledku dosahuje v oblasti zdraví a bezpečnosti, naopak v hodnocení prostředí pro podnikatele nebo stavu životního prostředí je na tom špatně.

 

Zaměřme se na byznys a podnikání – silné a slabé stránky Česka 

 

3. místo v EU: Vysoká ekonomická komplexita

Přestože se často mluví o tom, že česká ekonomika je přehnaně závislá na automotive, data hovoří jinak. Máme třetí nejpestřejší hospodářství v unii a patříme mezi top 10 zemí světa.

 

23. místo v EU: Přidaná hodnota vývozu

Nízká přidaná hodnota je jedním z největších problémů současné ekonomiky. Právě na tento problém se chce zaměřit i iniciativa Druhá ekonomická transformace.

 

4. místo v EU: Míra investic vůči HDP

Na první pohled výborný výsledek, jenže v řadě dalších ukazatelů se vysoká míra investic neodráží. Například úroveň robotizace nebo investice do vědy výzkumu jsou v rámci unie jen průměrné.

 

20. místo v EU: Úroveň digitalizace státní správy

Zatímco třeba ve využívání internetového bankovnictví patří Česko na špici, v digitalizaci státní správy zaostává. Jako funkční cesta ke zlepšení on-line komunikace se ale ukázalo zavedení Bank ID.

 

22. místo v EU: Pokrytí vysokorychlostním internetem

Opravdu rychlé připojení je dostupné zhruba na polovině území. Navíc existují velké rozdíly mezi řídce a hustě obydlenými oblastmi. U odlehlých částí země jsme ve srovnání druzí nejhorší.

 

23. místo v EU: Kvalita silnic

Tento indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. K lepšímu skóre nepomohlo ani to, že podíl výdajů na dopravu vůči HDP je v Česku třetí nejvyšší.

 

21. místo v EU: Počet start-upů na milion obyvatel

K přeměně ekonomiky z „montovny“ na „mozkovnu“ mohou výrazně přispět i technologické start-upy. Těch je ale v Česku výrazně méně než jinde, třeba v Estonsku je jejich hustota osminásobná.

 

 

5. nejvyšší v EU: Přidaná hodnota zahraničních firem

Česku by také pomohlo, kdyby domácí firmy získaly větší podíl na přidané hodnotě. Zatím ale platí, že je naše ekonomika z velké části subdodavatelská a přichází tím o vyšší přidanou hodnotu, marži i nezávislost na odběratelích.

 

1. místo v EU: Nezaměstnanost

Česko se dlouhodobě drží mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností a nejvyšším počtem volných míst. Pro firmy je tak často problém najít pracovníka s odpovídající kvalifikací.

 

21. místo v EU: Zkrácené úvazky

Pokud ale zaměstnavatelé hledají nové lidi, jen zřídka nabízejí zkrácené úvazky. Těch je v Česku jen zhruba šest procent, zatímco v Nizozemsku je tento podíl více než čtyřicetiprocentní.

 

Jak si ČR stojí v dalších ukazatelích

V následující interaktivní infografice si můžete proklikat hodnoty všech indikátorů zahrnutých do Indexu prosperity Česka.

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam