Mají čeští spisovatelé strach z umělé inteligence? Její texty jsou bez duše, stačí leda na červenou knihovnu, říkají

Podobných nástrojů vznikají desítky a jisté je, že umělá inteligence svět literatury ovlivní. Otázkou je, kdy a hlavně jak. Jak stroje známé pod zkratkou AI změní svět psaní a čtení? Budou knihy psát roboti, když například největší prodejce knih na světě Amazon zaznamenává v těchto měsících ohromný nárůst produkce knih psaných umělou inteligencí? Připraví stroje spisovatele o práci? Sdružení amerických spisovatelů (Writers Guild of America) už vyzvalo lídry literárního a zábavního průmyslu, aby nenahrazovali živé spisovatele nebo třeba ilustrátory těmi robotickými.

Novinář Petr Koubský říká, že „význam psaní skutečně poklesne“, jak to vidí čeští spisovatelé? Používají sami už dnes k psaní nějaké nástroje umělé inteligence? Mají z nich obavy? Zeptali jsme se přímo jich.

Leoš Kyša

Iva Pekárková

Michal Viewegh

František Kalenda

Miloš Urban

Michaela Klevisová

Leoš Kyša (František Kotleta) 

Knihy na Amazonu jsou jako loterie. Člověk si něco koupí za pár dolarů, zjistí, že je to hovadina, a jde dál. Takže produkce oněch hovadin tam je nadměrná, a že někdo láduje obsah hlava nehlava na Amazon s tím, že dolar k dolaru a je z toho talíř, nic neznamená. Docela dost si s těmi AI, co se teď objevují, hraji a příběhy, které z toho vypadávají, jsou nemastné a neslané, často nemají hlavu ani patu. Věřím, že jednou dokáže AI psát banální příběhy na slušnější úrovni než dnes, ale nebude to nic, co by mělo masový úspěch. Román totiž není jen vyprávění, ale i esprit, který vzniká tím, co autor zažil, prožil, sám v sobě zpracoval a přidal do toho výběr své zkušenosti a toho, co četl. AI ale jednou do sebe vstřebá všechno vědění a její díla možná – za deset let nejdříve – budou dokonalá, ale bez duše. Proto k vlastnímu psaní nic z toho nepoužívám, není důvod. Texty jsou to totiž strohé, vhodné tak pro agenturní zprávy. Proto pořád říkám, že o práci by se spíš měl bát Koubský než Kotleta.

Onu nadprodukci obsahu tu ale už máme dávno i bez AI. Je přirozená s tím, jak jsou lidé vzdělanější a mají víc volného času. Jak predikoval v knize Věčná válka Joe Haldeman, čeká nás jednou, i díky AI, společnost, kde většina obyvatel nebude mít co na práci, a tak bude tvořit a konzumovat umění. Na tom není nic špatně, spíš naopak. Koneckonců, něco ti novináři, co kvůli AI přijdou o práci, budou muset dělat. (Autoři)

Iva Pekárková

Nebojím se o lidské psavce v konkurenci s AI o nic víc, než se bojím o lidské výtvarníky, muzikanty nebo herce. Je jasné, že AI do pár let zvládne všechno, co zvládáme my lidé, zvládne to rychleji a pravděpodobně lépe.

Pak ještě pár let (nebo pár desítek let) potrvá, než my lidé uznáme, že je to tak. Nevěřím, že se s vývojem AI dá „něco dělat“. Zákazy nepomůžou, vývoj jde dál.

Umělá inteligence se samozřejmě bude vyvíjet i v jiných oborech a bude nesmírně užitečná. V medicíně už dnes umí diagnostiku o dost lépe než zkušení odborní lékaři. To proto, že mnohaleté zkušenosti mnoha lidských lékařů do sebe AI vcucne během pár vteřin a je ochotná se učit dál.

Tím pádem bude mít čím dál tím víc lidí čas na to, aby se věnovali umělecké tvorbě, přičemž tvorba jiná než vlastní je nebude moc zajímat, bude jí příliš mnoho. Gordický uzel utáhne smyčky a rozplete se teprve, až umělá inteligence pokročí natolik, aby si dokázala užívat umění. Pokud možno to lidské. Ne, nepotřebujeme AI, která za nás napíše román, namaluje obraz, složí symfonii. Potřebujeme AI, která bude s porozuměním a požitkem sledovat tvorbu nás lidí. (Autoři)

Michal Viewegh

Budu upřímný: na vaši otázku se nutím odpovídat jen proto, že mi ji přeposlalo mé báječné nakladatelství. Euromedia. Obávám se, že mne se tahle otázka už netýká. Je mi jednašedesát, a proto si ji logicky nekladu. Napsal a vydal jsem přes třicet relativně úspěšných knih a v těch několika málo letech, po která budu ještě schopen psát, se bez umělé inteligence zcela jistě obejdu, neboť čtenáři, kteří upřednostňují ruční práci před strojovou výrobou, do té doby ještě všichni nevymřou.

A mimochodem: význam psaní klesá i bez jakéhokoliv přičinění knih psaných umělou inteligencí. (Autoři)

František Kalenda

O osud skutečně kvalitní krásné literatury nemám obavy. Jsme myslím ještě daleko od toho, abychom vyvinuli umělou inteligenci, která dokáže cítit emoce nebo prožívat dramatické situace ve skutečném světě. Opravdu dobrý román vždy odráží autorovy nejniternější pocity, což bude AI schopná přinejlepším napodobit. Stejně tak i ve „svém“ oboru historického románu nevidím důvod se umělé inteligence obávat – není totiž schopná uměleckých rozhodnutí, nedokáže sama určit, kde fabulovat a kde se držet historie. Zkrátka nemá představivost, i když nám jistě může urychlit sběr zajímavých informací.

Dovedu si ale představit, že AI nahradí grafomany, kteří dnes vlastníma rukama chrlí jedno brakové dílo za druhým, a jistě pomůže i vědcům při psaní odborných knih. Nejen v umělecké sféře bude bezpochyby potřeba nastavit regulace, například nutnost přiznávat rozsah použití umělé inteligence. Ostatně už dnes stávkující hollywoodští scenáristé požadují od studií závazek, aby ji do budoucna nevyužívala k psaní scénářů. (Autoři)

Miloš Urban

Takové knihy se asi prodávat budou už proto, že se kolem toho bude dělat senzace a bude cool o nich mluvit, recenzovat je, šokovat prohlášením, že ta a ta AI kniha je lepší než produkce toho a toho skutečného spisovatele.

Já AI nerozumím, moc ani nevím, k čemu je v umění a zábavě dobrá, nedovedu si představit nějakou AI kreativitu. Je to moře informací, které se stále rozrůstá, miliony kombinací a permutací asi mohou vyprodukovat zábavný příběh. Červená knihovna, její růžovější nebo nachovější odnože, to je pořád na jedno brdo, dlouhovlasý svalovec drží za uzdu koně, na němž sedí krasavice, co je pod šatečky nahá. Na tohle AI stačit bude v pohodě.

U detektivek bych si tak jistý nebyl. Jedna skvělá překladatelka teď dělá na zapeklitě těžké netradiční detektivce s tisícem literárních odkazů a jazykových hříček. Napadlo ji, že AI by jí právě v jejich řešení mohla pomoct. AI nedodala ani jedno použitelné. (Autoři)

Michaela Klevisová

Některé spisovatele možná umělá inteligence o práci opravdu připraví. Ale všechny jistě ne. Možná to dokonce jednoho dne bude takové síto, které oddělí zrno od plev. Knih v dnešní době vychází strašně moc a zdaleka ne všechny jsou dobré. Zdaleka ne o všech se dá hovořit jako o umění. Dokážu si představit, že umělá inteligence nahradí autory méně kvalitních knih. Robot si pravděpodobně dokáže brilantně hrát s jazykem, vymýšlet neotřelá slovní spojení a zajímavé zápletky. Zvládne šokovat, možná i dojmout, pokud je k tomu správně naprogramován. Ale má jeden velký handicap: nemůže do příběhu vložit emoce, které při psaní sám prožil a na čtenáře pak z textu dýchnou. Knížku napsanou robotem by mě vůbec nebavilo číst. Za dílem hledám člověka, který jej stvořil. Něčí duši. A robot duši nemá. (Autoři)